Zatímco v kanadském Edmontonu vrcholí ostře sledované mistrovství světa dvacetiletých hokejistů, český národní tým je již od pondělního večera doma. Šampionát opustil po prohraném čtvrtfinále s Kanadou (0:3), která letos v domácím prostředí obhajuje titul získaný loni v Ostravě a Třinci.

Spolu s českou výpravou na pražské Ruzyni přistál také devatenáctiletý útočník Jakub Rychlovský, odchovanec podkrkonošského HC Stadion Vrchlabí, který se ihned z letiště přesunul pod Ještěd do Liberce, kde si od středy plnil úkoly v extraligovém kádru Bílých Tygrů.

Jakube, s jakými pocity se z Kanady vracíte a jak velkým zážitkem pro vás samotný šampionát byl?
Vracím se s dobrým pocitem. Myslím si, že jsme odehráli dobrý turnaj a nemáme se vůbec za co stydět. Zážitek to pro mě byl nepopsatelný, doslova každý den jsem si na turnaji v Kanadě užil na maximum a budu na na to vzpomínat velmi rád.

Když budeme počítat i přípravný duel se Slováky (6:0), vrátili jste se s bilancí tří výher a tří porážek. Mohl některý ze zápasů pro vás dopadnout lépe?
Zápasy, ve kterých jsme byli papírovými favoriti, jsme zvládli. Jak říkáte, byla tam vysoká výhra nad Slováky v přípravě, zvládli jsme také závěrečný duel základní skupiny s Rakušany a navíc jsme porazili i velice silné Rusko. Všichni ale víme, že o úspěchu či neúspěchu na podobných turnajích vždycky rozhodují čtvrtfinálová utkání a to jsme bohužel proti Kanadě výsledkově nezvládli.

Přesto asi šance na lepší výsledek nebyla. Všechny tři porážky byly zasloužené. Kde jste sám cítil, že český hokej nejvíc ztrácí? V čem jste za světovou špičkou zaostávali?
Nemůžeme si nic nalhávat. V zápasech se Švédskem, pak i Amerikou, ve čtvrtfinále s Kanadou, ale musím říci, že i ve vítězném střetnutí s Ruskem, tam byl z mého pohledu rozdíl v individuálních dovednostech a celkově v sebevědomí, které ti hráči mají oproti nám neskutečné.

Výsledky Čechů v Edmontonu

Přípravný zápas:
Česko – Slovensko 6:0

Základní skupina:
Česko – Švédsko 1:7
Česko – Rusko 2:0
Česko – USA 0:7
Česko – Rakousko 7:0

Čtvrtfinále:
Česko – Kanada 0:3

Národ „trápí“, jak český mládežnický hokej dlouhodobě zaostává, na druhou stranu vy jako tým jste při svých možnostech odvedli asi maximum. Berete to tak?
Jsem určitě stejného názoru. Myslím si, že každý z nás hráčů, ale i z realizačního týmu, nechal na turnaji maximum, co bylo v jeho silách. Na zmiňované soupeře to ale nestačilo. Samozřejmě nás to trápilo, chtěli jsme dosáhnout příznivějších výsledků, ale při rozložení sil musíme uznat, že na víc to bohužel ani letos nestačilo.

Nejpovedenějším duelem byl ze strany týmu i vás osobně souboj s Rusy (2:0). Jak na toto utkání budete vzpomínat?
Byl to asi jeden z mých nejtěžších a nejpovedenějších zápasu v dosavadní kariéře. Takhle týmový výkon, kdy každý padal po hubě do střel, jsem ještě nezažil. Troufám si říct, že to byl možná až bezchybný výkon celého týmu. Když udělal jeden chybu, hned tam byl někdo další, kdo ji napravil.

Co dalšího dle vás o výsledku rozhodlo a jakou vlastně máte s tímto soupeřem v reprezentaci úspěšnost?
Jedním z klíčových atributu při našem vítězství podle mě byla skvěle zvolená taktika trenérů. Rusové na ni za celých šedesát minut nenašli recept. Pokud se nepletu, právě s Rusy jsme jako ročník 2001 měli po celou naši mládežnickou reprezentační éru vcelku vyrovnanou bilanci. V sedmnáctkách jsme s nimi vyhráli na turnaji ve Finsku, v Kanadě jsme je zase porazili ve čtvrtfinále neoficiálního mistrovství světa. Pamatuji také, že v osmnáctkách se nám na ně jednou podařilo vyzrát při trojutkání na ledě Příbrami. Takže, když to celkově shrnu, náš ročník se na tohoto soupeře vždycky uměl vyhecovat.

Měli jste možnost sledovat živě nebo v televizi i jiné zápasy? Který tým vás nejvíc zaujal a koho jste tipoval nebo mu přímo přál titul mistrů světa?
Když jsme neměli tréninky nebo zápasy, nemohli jsme dělat nic jiného, než být zavřeni na pokojích. Takže jsme sledovali skoro všechny ostatní duely. Věřil jsem, že turnaj vyhraje Kanada. Z mého pohledu měli ve svém týmu minimálně patnáct borců, kteří budou do dvou let hrát NHL.

Díky šampionátu jste byl hodně na očích. Sledovali vás v Liberci, v Benátkách, fandila samozřejmě spousta lidí z Vrchlabí. Měl jste pozitivní ohlasy? Prozraďte třeba nějaké konkrétní zprávy.
Ozvala se mi spousta lidi. Pochopitelně to byli všichni členové naší rodiny, zároveň ale i spolužáci ještě ze základní školy ve Vrchlabí. Byl jsem opravdu mile překvapený, kolik mých známých turnaj sleduje. Všem za povzbudivé zprávy dodatečně děkuji, udělaly mi samozřejmě velkou radost.

Už se vám někdy v kariéře přihodilo, že byste hrál zápas jak na Štědrý den, tak o Silvestra? V obou případech jste navíc vysoko vyhráli. Jak tedy pak probíhaly oslavy?
Pravda, zápasy v takto významných dnech jsem hrál poprvé v životě. Minimálně se mi tedy žádná jiná podobná zkušenost nevybavuje (usmívá se). Po každém vítězném utkání jsme si zakřičeli v šatně, ale potom už nám nezbývalo, než se soustředit a regenerovat na další zápas. Ty šly totiž na šampionátu opravdu strašně rychle po sobě.

Jakub Rychlovský

Narozen 7. srpna 2001 ve Vrchlabí. Pozice levý útočník o výšce 183 centimetrů a váze 81 kilogramů. Z Vrchlabí přestoupil do Liberce, kde působil v mládežnických kategoriích, kdy pravidelně oblékal i reprezentační dres. V dospělých hraje na střídavé starty Chance ligu v Benátkách, zároveň nejvyšší soutěž v dresu Liberce, za který již vsítil dva extraligové góly.

Řada vašich spoluhráčů se v rozhovorech do médií netajila tím, že se v kabině sešla skvělá parta. V čem jste si tak sedli?
Myslím si, že mohu mluvit i za většinu kluků v kabině, když řeknu, že jsme byli jako druhá rodina. Bylo to něco neskutečného. Neměli jsme žádnou partu rozdělenou na nějaké malé skupinky, každý se bavil s každým, všichni vycházeli se všemi. Vážně tam nebyl ani jeden moment, kdy by se někdo s někým hádal nebo snad s někým hůř nebo vůbec vycházel. Všichni jsme táhli za jeden provaz a myslím si, že to bylo vidět i na ledě.

S kým jste vlastně sdílel pokoj a veškerý volný čas?
Na pokojích jsme byli po celou dobu turnaje sami. To vše samozřejmě kvůli opatřením spojených se situací s koronavirem.

Nyní se vracíte do běžného života a hokejově tedy do Liberce. Věříte, že jste si výkony v národním dresu řekl o více prostoru v sestavě Bílých Tygrů?
Budu muset makat, abych se dostal zpátky do sestavy Tygrů. Kluci teď hrají výborně, i když je pár hráčů zraněných. Udělám ale všechno pro to, abych dostal co nejvíce prostoru a v extralize se ještě více prosadil.