Jágr, Hemský, Hejduk či Eliáš. Talentovaných hráčů u nás bylo a stále je spoustu, ale přece jen ve světové konkurenci, především v mládežnických kategoriích, se může zdát, že na úplnou špičku nemáme. Nic není ale tak horké, jak by se mohlo zdát…
"V mnoha oblastech výkonnosti je česká mládež v porovnání se světem na srovnatelné úrovni. Naše data ale ukazují, že například v dorosteneckých kategoriích nás pata tlačí nejvíce v rychlosti, akceleraci, či výbušnosti horní části těla. Ty rozdíly jsou poté vidět i na ledě," říká v rozhovoru pro Deník Robert Novotný.
Můžete nejprve představit, co děláte?
Soustředíme se na sportovně specifické testování výkonnosti a následnou analýzu získaných dat. Testování zajišťujeme skrze mobilní testovací vozy, jeden máme v USA a druhý v Pardubicích, který pokrývá výraznou část evropského trhu. Vše probíhá pod dohledem našich proškolených testovacích týmů, které dodržují přísné standardy. Dojíždějí do jednotlivých klubů a tam organizují konkrétní testování.
Jak to celé funguje?
Celý proces je vlastně dost podobný tomu, jako to je v NHL Combine (testování nejlepších hráčů dostupných pro Draft NHL). Testy se zaměřují na široké spektrum oblastí, od tělesné stavby či schopnosti pasivní regenerace, až po rychlost, výbušnost a mnoho dalších parametrů. Hráči prochází jednotlivá stanoviště, která testují schopnosti specifické pro hokej.
Největší potenciál v mládeži
Co je výsledkem celého procesu?
Hráči, rodiče a trenéři po celém procesu obdrží přístup do naší aplikace, v níž mají k dispozici po naší analýze dat přehledné reporty, které hezky vizualizují silné a slabé stránky dle jednotlivých testovaných oblastí. Unikátní je způsob vizualizace ve formě přehledného skóre, vytvořené na podobném principu škály 0-100 jako to znají například ze hry NHL od EA Sports. Naší vizí je udělat standardizované testování výkonnosti dostupné pro týmy a hráče všech úrovní, ať už se jedná o národní týmy nebo místní kluby.
Kdo v té vaší finální analýze má tu nejvyšší hodnotu?
Hodnota 100 odpovídá excelentnímu výkonu dospělého profesionálního hokejisty či hokejistky. V databázi jsme vycházeli z dat z NHL, AHL, SHL, Extraligy a mnoha dalších soutěží.
Jak se nápad zrodil?
Mám trenérskou historii, pracoval jsem na individuálním rozvoji hráčů na ledě i mimo něj. Často jsem cestoval a vzdělával se v zahraničí a všiml jsem si, že na elitní úrovni mnoha sportů se s testováním výkonnosti pravidelně pracuje. Uvědomil jsem si ale, že pro naprostou většinu zejména mladých hráčů v citlivých fázích individuálního rozvoje, tohle není dostupné. A pokud nějaké možnosti jsou, většinou velmi drahé a komplikované. Jsem velmi vděčný, že jsme celý projekt nastartovali s mým hlavním partnerem Janem Raymanem, který je zároveň prvním investorem.
Pracujete čistě s mládeží nebo se snažíte dostat své služby i mezi profesionály?
Máme zákazníky na všech úrovních, včetně profesionálů, nejaktivnější v této úrovni jsme teď asi v Německu. Soustředíme se ale zejména na mládež, kde je obecně největší potenciál.
Za jakým účelem do toho jdou profesionální týmy?
Každá úroveň v tom hledá trochu něco jiného. V mládeži je to hodně o tom developmentu a neustálém zlepšování hráčů. U profesionálů samozřejmě také, u starších hráčů se ale spíše snaží držet jednotlivé hodnoty na stabilních úrovních, je to i kvalitní zpětná vazba pro manažery jednotlivých týmů. Očekávání jsou různá, ale zájem je určitě na všech úrovních.
Máte za úkol čistě jen testovat a analyzovat? Nebo jste nápomocni i ohledně samotného vývoje hráčů?
My se snažíme nenabourávat interní procesy klubů, ale naopak trenérům pomáhat, podporovat je a být nástrojem. Samozřejmě dostáváme otázky u mladších hráčů otázky, jak s daty naložit v tréninku. Ve většině případů k tomu dochází v klubech, pokud ale chce někdo poradit na individuální bázi, doporučujeme naše partnery - trenéry na úrovni NHL či reprezentací, kteří umí pomoci velmi efektivně i na online bázi.
Z Chrudimi až za velkou louži
Oslovují vás i pouze rodiče?
Stává se to. Klub je pro nás partnerem a my nabízíme několik flexibilních modelů. V mnoha případech náklady na jednotlivce hradí rodiče například s přispěním klubu. Rodiče i hráči jsou velmi vděční za přidanou hodnotu, kterou jsme naší prací schopni jim poskytnout. V rámci modelu Open Testing se hráči mohou i účastnit zdarma a poté se rozhodnout, na základě celé zkušenosti, zda si otevřou zanalyzované výsledky. Tím se snažíme otevřít co nejvíce dvěří a kluby to nemusí stát skoro nic.
Jak dlouho jste projekt budovali?
Vše začalo dva měsíce před vypuknutím pandemie Covid-19. Prakticky jsme ztratili kompletně jeden rok, i rok poté byl velmi těžký a omezený mnoha vládními restrikcemi, sport hodně trpěl na všech úrovních. Teď vlastně vstupujeme do druhé pořádné sezony a zaznamenáváme klíčový rozvoj.
Kolik máte zaměstnanců?
Začínali jsme jako čtyři spoluzakladatelé, poté se koncept rozvinul a založila se firma v USA. Velkou část tvoří naše testovací týmy, dále pak management. Na pravidelné bázi funguje přibližně 20 různých lidí a další přibývají. Veškerý úspěch ve finále stojí na lidech a týmové práci, bez toho se nedá dosáhnout velkých a globálních úspěchů.
Jak probíhá školení?
Každý nový člen týmu prochází základním školením zaměřeným na testovací procesy a veškeré detaily s tím spojené. Máme lídry, kteří vedou testovací týmy a školí nové testery v USA i Evropě. Nováčci dostanou teoretický základ, ale nejvíce se samozřejmě naučí v praxi.
Jaká je cena testování?
Ceny se samozřejmě liší na různých trzích. V České republice je cena celého procesu (testování, analýza dat, přístup ke kompletním výsledkům, doplňkové materiály apod.) kolem 1000 až 1500 korun na hráče, přičemž ceny se tvoří individuálně dle velikosti dané spolupráce. Když se nad tím zamyslíte, tak je to třeba pětina toho, co dnes stojí hokejky nejvyšších řad. Dostupnost je v našem konceptu klíčová.
Jak jste se dostal na trh do Ameriky? O tom se mnohým podnikatelům může jenom zdát.
Sešlo se více aspektů. Velkou výhodou bylo, že můj partner Jan Rayman měl již bohaté zkušenosti s businessem ve Spojených státech. Dalším faktorem bylo, že jsme navázali úzkou spolupráci s Elite Prospects, největší databází hokejových statistik na světě, což otevřelo i mnoho příležitostí v USA. Hráči mají zároveň možnost si nahrát výsledky na svoje Elite Prospects profily a poskytnout tak více informací skautům a trenérům z celého světa, to je další zajímavá přidaná hodnota.
Oslovují vás i skauti s tím, koho se vyplatí sledovat?
Zatím tolik ne, ale je to hlavně tím, že na ně teď necílíme. Je to ale určitě něco, co chceme rozvíjet, protože je to samozřejmě i skvělý nástroj pro skauty. Spolupráce s Elite Prospects je takový první krok. Do budoucna chceme vyvinout platformu, v rámci které by skauti mohli nahlížet na data jednotlivých hráčů z celého světa. Je to ale hodně práce, například i z právního hlediska.
Kam plánujete posunout projekt?
Rozhodně chceme celý koncept rozšířit do dalších sportů. Momentálně vyvíjíme testování pro fotbal a basketbal. Hokej je ve finále strašně malý rybník, ale hodně jsme se na něm naučili a ty cenné zkušenosti můžeme teď uplatnit v dalších sportech. Možnosti jsou neomezené.
Propojení sportu se vzděláním
S jakými kluby spolupracujete? Jsme v Pardubicích, tak co například Dynamo…
S Pardubicemi jsme v kontaktu a jednáme o podmínkách spolupráce. V České republice spolupracujeme například s mládežnickými týmy Komety Brno, Olomouce, Českých Budějovic, Prostějova a dalších klubů. Ve Spojených státech, jak jsem již zmiňoval, národní týmy a výběry USA nebo třeba mládežnický program Dallas Stars. Rychle se rozvíjíme a pozitivně mě překvapilo, jak kluby v České republice na náš koncept reagují.
Doba jde tedy i u nás dopředu?
Jak v čem. V Americe je trochu jiná mentalita, tím myslím i mimo sport. Všude se dějí věci, které by se ve sportu dít neměly. Pokud se ale inovace lidem dobře vysvětlí, tak se to líbí i tady u nás. Těší mě, že v České republice přibývá v hokeji progresivně smýšlejících lidí. Je to moc dobře a doufám, že jich bude jenom více.
Jaké konkrétní hráče jste testovali a mohou mít šanci být dobře draftovaní?
Nedávno jsme testovali třeba Eduarda Šalého, který je v letošním draftu NHL českým želízkem v ohni (úsměv). Byla to pro něj skvělá zkušenost i směrem k NHL Combines. Patří určitě mezi nejlepší hráče, kteří našim testováním prošli. Pracujeme například i s Romanem Willem, Davidem Skleničkou, Radanem Lencem nebo Jirkou Smejkalem. Je zajímavé vidět, že i u hráčů tak vysoké úrovně testování hezky vyprofiluje silné a slabé stránky a u každého je prostor pro zlepšení. Zpětná vazba od nich byla skvělá a už vyhlíží další testování.
Jak si tihle hráči vedou v porovnání s těmi světovými?
I na našich datech je vidět, že ti kluci jsou, tam kde jsou z nějakého důvodu. Jsou na tom výborně. I přesto jim to ale odkryje detaily, na kterých mohou stále zapracovat.
Máte data z Evropy i USA. Jak si vede v porovnání naše mládež s tou zaoceánskou?
V mnoha oblastech výkonnosti je česká mládež v porovnání se světem na srovnatelné úrovni. Naše data ale ukazují, že například v dorosteneckých kategoriích nás pata tlačí nejvíce v rychlosti, akceleraci, či výbušnosti horní části těla. Ty rozdíly jsou poté vidět i na ledě. Velkou roli určitě hraje stále odlišný přístup v zapojení silového tréninku v různých fázích vývoje hráče.
Pokračujte…
Myslím si, že u nás se stále trápíme s brzkou specializací. V USA hráči často do třeba šestnácti let dělají dva více sportů na vysoké úrovni a mají v tom podporu. John Tavares byl ještě v 16 jeden z nejlepších lakrosových hráčů, Patrick Kane hrál na vysoké úrovni americký fotbal. Těch příkladů je hodně. Nesmíme zapomenout, že v Americe nebo Kanadě také vybírají z daleko většího počtu dětí, ta základna je obrovská, v tom to mají jednodušší. Je to souhra několika aspektů.
Finsko ale taky nemá takový počet hráčů a jejich úroveň je téměř na nejvyšší úrovni.
Já obecně považuji skandinávský přístup za jeden z nejlepších, ne-li nejlepší. Výborně tam funguje propojení sportu se vzděláním. To je u nás obrovský problém. Určitě bychom se v tomto měli inspirovat ve Švédsku nebo Finsku.
Není to problém čistě jenom v hokeji, že nefunguje propojení školy a sportu?
Určitě ne. Já osobně viním za ty problémy školní systém mnohem více než ten hokej samotný. Naše školství je opravdu těžce zaostalé, školy ve většině případů velmi špatně spolupracují se sportovními kluby. Tady totiž ti kluci a holky nemají často ani možnost dělat něco navíc. Oni sedí osm hodin v lavici, pak okamžitě letí na trénink, přijdou pozdě večer zcela unavení domů a ještě jdou dělat do noci úkoly nebo se učit na zkoušky a testy. Žádný čas na regeneraci, přípravu kvalitní stravy, individuální práci na různých aspektech výkonnosti. To je strašně špatně.
Jaký je tedy rozdíl oproti jiným hokejovým velmocím?
V USA jsou v tomhle velmi flexibilní, hodně zapojují samostudium či online lekce. V tom je rozhodně cesta. Ti sportovci mají poté mnohem více času a flexibility. U nás se často hráči dostanou na nepříjemnou křižovatku, kdy se musí rozhodnout: hokej nebo škola. Kvůli tomu hodně talentu ze systému vypadne, protože nechtějí vsadit vše na sport.
Jste z Chrudimi, tak je ten vztah k hokeji tady větší?
Určitě. Jsem sice světoběžník, ale chci vidět, aby byl náš koncept úspěšný tady u nás. Komunikujeme i se zástupci hokeje v rodné Chrudimi. Ekonomický potenciál je samozřejmě větší ve světě, ale já tady chci upřímně pomoct (úsměv).
Co vy konkrétně, chystáte se zpět za oceán?
Ano, čeká mě každoroční konference USA Hockey, loni jsem tam u kávy pohovořil i se zástupcem komisaře NHL Billem Dalym. Je to super událost. Pak nás čekají účasti na reprezentačních kempech a mnoho dalšího. Teď mám takovou střídavou péči mezi USA a Evropou (směje se).
Na závěr. Jak letos vidíte šance Eduarda Šalého v draftu?
Má jednu strašnou nevýhodu, a to ročník, v jakém je draftovaný. Máte tam Bedarda, Fantilliho, Mičkova, Carlsson, to jsou neuvěřitelní hráči, až je těžké uvěřit jejich věku. Je to silný draft. Věřím, že Eda udělá první kolo. Je to super kluk a my mu moc přejeme co nejlepší umístění.