Jak symbolické představení od trenéra, který se po pěti strávených letech rozhodl vydat z jednoho tábora rivalů do toho druhého. Bavíme se o ALEŠI HRUBÉM, nyní tedy již bývalém kouči Dvora Králové a novém vůdci Náchoda. „Strašně rád se sem budu vracet, i když jako soupeř,“ povídal dojatým hlasem po páteční exhibici, při které bylo jeho jméno několikrát vyvoláváno fanoušky.

Co říkáte na to, že pro vás ve Dvoře Králové uspořádali takový rozlučkový zápas?
Pro mě to bylo velikánské překvapení a samozřejmě mě to hrozně potěšilo. Nevím, jak bych to popsal. Je to něco nádhernýho. Byl jsem hrozně překvapený, že se to takhle vyvedlo a podařilo se sehnat i hráče. Že přijel třeba Standa Mečiar, že na led šel i Láďa Lubina.

Nelitujete teď s odstupem času vašeho rozhodnutí odejít ze Dvora?
Pět let je pět let. Sedli jsme si, probrali jsme to. Mezitím mi přišla nabídka z Náchoda. Nemůžu říct, že bych nelitoval. To ne. Ale už je to pryč. Život jde dál. Ve Dvoře jsem si zažil svoje. Smekám před všemi hráči, kteří tady byli. Každému můžu podívat do očí. S každým si můžu popovídat, neměl jsem tady žádný problém, což je to hlavní. I když jsem byl o generaci starší, s klukama jsem velikánský kamarád, to mě hrozně blaží.

Co byl hlavní důvod, který vás přimněl k odchodu?
Opravdu asi těch pět roků. Člověk si říká, jestli už není opotřebovaný. Do toho mi přišla nabídka Náchoda. Ozvali se mi hned z jara. Volal jsem panu Poulovi, on říkal, že je to moje věc, ale že by o mě stále stáli. Nechal jsem si to projít hlavou a rozhodl se. Roli hrálo i to, že do Náchoda to blíž z domova.

Když se podíváte na vašich pět let ve Dvoře a měl byste vybrat okamžik, na který budete nejraději vzpomínat. Byl by to který?
Možná i ten první rok, kdy jsem sem přišel a bylo to takové rozhárané. Kluci nevěděli co a jak, jak se ke mně chovat. Třeba Jirka Antonín tam měl na jednom z prvních tréninků nějakou průpovídku. Zasmáli jsme se tomu spolu a od té chvíle jsme byli nejlepší kamarádi.

Čekal jsem spíš, že mi začnete vyprávět o úspěších, kdy jste vyhráli mistrovský titul…
Samozřejmě, že na to také rád vzpomínám. A hlavně i na zápas v Rokycanech, kde měli natisknuto „Předprodej permanentek na druhou národní hokejovou ligu“ a prohráli 6:1. (Tímto vítězstvím si Dvoráci zajistili právo startovat ve druhé lize, které nakonec neuplatnili – pozn. red.) To byla špica.

Jak teď bude prožívat zápasy Dvůr Králové – Náchod?
Strašně rád se sem budu vracet, i když jako soupeř. Myslím, že to nebude nějak vyhrocené. Kluci ze Dvora mě určitě budou chtít porazit.

Co si myslíte o budoucnosti královédvorského hokeje, který se na pomyslném okresním žebříčku propadl až na třetí místo za Vrchlabí a Trutnov?
Určitě ji vidím dobře. (zdůrazní) Je tady super mládež. Teď navíc přišel Láďa Lubina, což je velice kvalitní trenér. A pozor, je to trenér, který působil v extralize, a věřím, že tady tomu mančaftu dá jinou jiskru. Ví, co chce. Já tvrdím, že dvorský hokej na tom bude dost dobře.

Kdo tedy podle vás bude favorit letošní sezony?
Myslím si, že favorit žádný nebude. Budete to naprosto vyrovnaný.

Poslední otázka. Co ten výsledek Prohrát 5:12…
Pravda. Kluci z Náchoda to vzali trochu víc exhibičně, ale hlavně taky Láďa Poláček byl opět super. Všem bych za to chtěl ještě jednou poděkovat. A hlavně bych chtěl taky ještě poděkovat vedení klubu, vedení města i hráčům, že k hokeji ve Dvoře se staví tak, jak staví.