Stal se legendou. V extralize působil výhradně v pardubickém dresu, s Dynamem slavil dva mistrovské tituly. Byl symbolem klubu. Po minulé sezoně a úspěšně zvládnuté baráži se kanonýr PETR SÝKORA rozhodl ve čtyřiceti letech ukončit kariéru. „Byl jsem rozhodnutý dlouho dopředu,“ uvedl bývalý reprezentant, který se dvakrát stal v dresu Davosu šampionem švýcarské ligy.

V létě kývl na nabídku Stadionu Vrchlabí, jemuž bude pomáhat k postupu ze druhé hokejové ligy. „Je tu skvělá parta lidí. Věřím, že to podpoříme výsledky na ledě,“ říká Sýkora, jenž v domácí nejvyšší soutěži nastoupil do 897 utkání a připsal si 653 bodů za 385 gólů a 268 nahrávek.

Neláká vás, když někdy stojíte v pardubické aréně, své rozhodnutí přehodnotit a znovu nastoupit v dresu Dynama?
Člověka by to určitě lákalo a když vidím změny, které tady nastaly, tak věřím, že mančaft by mohl být silný. Hlavně doufám a klukům přeju, aby sezonu dobře začali a celý ročník vypadal úplně jinak, než ty poslední, co tady byly. Věřím, že mužstvo je kvalitní a má na to.

K návratu vás nepřiměl ani Tomáš Rolinek? Prý vás chtěl přemluvit, aby v týmu nebyl nejstarší…
Jen ať si sám vyzkouší, jaké to je být nejstarší (smích). Zase jsem začal trénovat, snažím se jezdit do Vrchlabí a věnovat se hraní zde. Takže se to u mě zase tak extrémně nezměnilo. Ale o extralize už nepřemýšlím.

Po úspěšné baráži jste řekl, že jste měl slabší chvilku a odchod do hokejové „penze“ zvažoval. Jak moc touha hrát dál byla silná?
Víceméně to nebylo tak velké. Já jsem o konci kariéry byl rozhodnutý dlouho dopředu, už během sezony. Po úspěšné baráži mi to chvilku proběhlo hlavou, to je pravda, ale nijak silné to nebylo. Na mém rozhodnutí to nemohlo nic změnit.

Co pro vás bylo hlavním důvodem a impulzem k ukončení kariéry?
V současné době už je hokej úplně jiný, je rychlý, já jsem už jiný a také důležité je, aby do mančaftu byli zapracováni mladší hráči. Prostě jsem se tak rozhodl. O tomhle kroku jsem přemýšlel už dva tři roky nazpátek a nyní nastal čas.

V létě jste přijal nabídku Vrchlabí. Proč jste se rozhodl pro podkrkonošský klub?
Ve Vrchlabí je skvělá parta lidí, ať už okolo hokeje, tak v kabině. V tomhle je to všechno v pořádku. Jen věřím, že tohle všechno podpoříme dobrými výsledky na ledě. Aby ta nálada a pohoda zůstala.

Oslovily vás v létě ještě jiné kluby?
Abych se přiznal, tak jsem nabídky nijak zvlášť neřešil. Tady odsud jsem měl ještě nabídku od Jirky Malinského do Dvora Králové, mluvil jsem i s panem Poulem z Trutnova… Ale ve Vrchlabí mám spoustu kamarádů a známých, takže to rozhodlo. Je tu vlastně i řada spoluhráčů, s nimiž jsem v kariéře hrál, trenér, který mě trénoval, takže těch věcí bylo víc.

Váš někdejší spoluhráč Petr Čáslava zamířil právě do Dvora Králové, čekají vás vzájemné souboje. Už jste se nějak hecovali?
Přiznám se, že jsme se o tom nebavili. Ale doufám, že soutěž bude mít náboj a lidi to strhne.

Pardubice slaví 70 let působení v nejvyšší soutěži. Jak hodnotíte změny v klubu? Vymaní se Dynamo z krize posledních let?
Nerad bych hodnotil takovéhle věci, protože i za poslední dobu se lidé v klubu snažili dělat svoji práci, jak nejlépe mohli a uměli. Každý, kdo tady byl a nyní je, se snažil pro Pardubice odvádět všechno nejlepší. Sice to výsledkově dopadlo tak, jak to dopadlo… Když bych se měl vyjádřit k novým změnám, tak hlavním pozitivem je, že byl kvalitně posílený kádr. A navážu na předchozí slova, že opět všichni se budou snažit vrátit Pardubice tam, kam patří – do první poloviny tabulky. A já věřím, že se jim to povede.