Dal jeden ze dvou gólů horalů v zápase s Porubou a další dva pak přidal v samostatných nájezdech.

Třiadvacetiletý slovenský útočník ŠTEFAN RUSNÁK podle svých slov takový zápas odehraje jednou za rok. „Já jsem spíš sváteční střelec,“ usmíval se po utkání jen 170 cm vysoký hráč.

Štefane, z vašeho pohledu to musel být dobrý zápas, ne?
Z mého možná, ale se ztrátou jednoho bodu nejsem vůbec spokojený.

Proč si myslíte, že Vrchlabí nedokázalo ze zápasu vytěžit tři body?
Nevím, možná nějaké sebeuspokojení po zápase v Ústí.

Šancí jste si ale vypracovali hodně?
Právě. Měli jsme dost šancí, ale asi jsme se to trochu podcenili. Sám jsem tam jednou mohl posunout puk Láďovi Gengelovi, ale dlouho jsem váhal a obránce mi potom přihrávku zachytil. Chtělo to ze začátku využít šance a utkání by bylo úplně jiné. I takové zápasy ale někdy jsou. Soupeři také něco pochytal gólman.

Přesto asi byste si měli umět poradit s týmem, který je v tabulce na posledním místě?
Poruba ale nebyla tak špatná. Dopředu hrála velmi dobře. Určitě u nás odehrála svůj lepší zápas a my jsme naopak nepodali moc dobrý výkon. Každý zápas je jiný.

Když se podíváme na vaši branku ze 23. minuty. To byla nádhera, jak jste puk bekhendem z bezprostřední blízkosti brankáři zavěsil do víka.
Bylo důležité, že se mi to podařilo dát nahoru, jinak by puk gólman chytil. Z deseti takových šancí ale dám jeden gól. (směje se) Já jsem spíš sváteční střelec.

Byla to vaše sedmá trefa v sezoně, zase tak sváteční asi nebudete, ne?
Tak jsem o něco lepší než ten sváteční. (dál se usmívá) Já jsem spíš na tu obranu.

Ale jdou vám i samostatné nájezdy. Dva nájezdy = dva góly.
Tak přitom prvním jsem šel na jistotu. Je to jediná střela, kterou takhle umím. Občas mi to vyjde na tréninku, tak možná proto mě tam trenér zkusil dát a vyšlo to. (Vtom z kabiny vychází obránce Galvas, zastaví se, mrkne okem, hodí hlavou a spustí: „Je nejmenší, ale nejlepší.“)

Podruhé jste ale rozhodl mířit na druhou stranu. Proč?
Věděl jsem, že na tu svou stranu už nemůžu střílet, protože to tam brankář bude čekat. Proto jsem i z toho druhého nájezdu měl větší obavy. Nejsem totiž nějaký vychytaný střelec. S odřenýma ušima to tam spadlo. Gólman si lapačkou čuchnul.

Ve středu vás čeká souboj s Třebíčí, která je na tom v tabulce stejně špatně jako Poruba. A vy opět do zápasu půjdete s nálepkou velkého favorita…
Všechny zápasy jsou těžké. Třebíč je nepříjemná. Určitě ale musíme začít jinak, než v zápase s Porubou a snad to půjde. Někdy, když se musíme tlačit víc do útoku, nám to nejde.