„Vždycky jsem věřil tomu, že se to jednou stane. Jsem hrozně vděčný za tu šanci, kterou mi Kladno dalo. Hokejově jsem tam vyrůstal, je to moje srdeční záležitost,“ vyprávěl osmadvacetiletý kapitán prvoligového Vrchlabí, který v pátek za Pateru a spol. bojoval v pražské O2 Aréně proti Slavii. Kladno prohrálo 2:3.
Láďo, tak povídejte, jak jste si užil váš první extraligový zápas za Kladno?
Užil jsem si to hrozně moc. Měl jsem tam rodinu, měl jsem tam přítelkyni s miminkem. Nádherný zážitek.
Byl jste před utkáním nervózní?
Trošičku ano, ale pomohli mi z toho kluci, kteří tam tvoří super partu. Všechny je znám, s některými jsem vyrůstal. S půlkou mančaftu jsme hrál. Kluci mi hodně pomohli.
Pavel Patera, Martin Procházka, František Kaberle… To jsou osobnosti českého hokeje. Jak jste se cítil po jejich boku?
Je to super pocit. Třeba Patýs, to je prostě pan hokejista. Umí dát finální nahrávku, umí dát góla. Být s nimi v kabině je paráda. Hecují to. Když někdo něco zkazí, nevynadají vám, ale poradí, co byste příště měli udělat jinak. Pochválí vás.
Ale zrovna s touto sortou hráčů jste se na led asi nedostal, že?
Dostal, dostal. (usmívá se) Na konci utkání při power play, kdy jsme hráli v šesti. Šel jsem clonit před bránu.
Vážně? Vy jste tam objevil i v takto důležitém momentu?
Ano, i v takto důležitém momentu. (opět se usměje) Ani jsem to sám nečekal, že si tolik zahraju. Hrál jsem ale všechno. Přesilovky i oslabení. Trenér to pak stáhl na tři pětky a já jsem tam zůstal dál. Hrálo se mi fakt dobře. Měl jsem z toho radost.
Nastoupil jste ve čtvrtém útoku na pozici centra. Ve Vrchlabí je ovšem vaše pozice spíše na křídle. Jak jste si zvykal na změnu?
Už několik posledních zápasů jsem teď i ve Vrchlabí hrál na centru, takže tohle pro mě nebyl problém. Je mi jedno, jestli budu hrát pravý, centra nebo levý. Člověk se musí přizpůsobit a je to vždy na domluvě té pětky.
Klapalo vám to s Radkem Bělohlavem a Martinem Frolíkem?
Hráli jsme dobře. Vytvořili jsme si šance. I já jsem tam nějakou měl, bohužel, jsem ji neproměnil.
Když trenér hru stáhl na tři pětky, s kým jste chodil na led?
My jsme takhle spolu hráli pořád dál. Čtvrtá lajna zůstala.
Stíhal jste v extralize?
Ale jo. Řekl bych, že rozdíl mezi extraligou a první ligou není v rychlosti až takový, nebo spíš tam není žádný. Ale výhoda extraligy je, že hráči mají víc zkušeností. Zklidní hru, počkají si na chybu soupeře.
Proč jste v pátek na Slavii neuspěli?
Do zápasu jsme vstoupili velmi špatně, málo jsme se snažili. Slávisti dali takový první náhodný gól, který je trošku nakopl a my jsme pak první třetinu prohráli 3:0. Trenér nám v šatně řekl, že takhle se prostě o vítězství nehraje. Své si k tomu řekli i starší hráči a na led jakoby nastoupilo úplně jiné mužstvo.
Utkání se vám však zvrátit nepodařilo a Kladno se v tabulce propadlo na poslední místo…
Nesmíme se tomu poddat a věšet hlavu z toho, že jsme poslední. Musíme zítra (v neděli, rozhovor vznikl v sobotu – pozn. red.) zabrat proti Boleslavi, vyhrát ten zápas a dotáhnout se na mančafty před námi. Jít do každého zápasu na sto procent.
Takže, bude hrát za Kladno i v dalších zápasech?
V neděli (včera) bych měl nastoupit proti Boleslavi a pak se uvidí. Určitě mi k tomu něco řeknou manažeři Kladna i Vrchlabí. Myslím si, že dohoda byla na tyto dva zápasy. Na 99 procent ve středu nastoupím v Benátkách za Vrchlabí. Chci hrát za Vrchlabí. Je to teď můj klub.
Na kolik vás přišel váš první zápas za Kladno?
Neplatil jsem zatím nic, ale dneska už pokladní zjišťoval co a jak se mnou. Takže, určitě něco bude, ale do novin to stejně ventilovat nebudu. (směje se)
Kdo je v Kladně pokladník?
Mladej Eberlik.
