Sobotní návrat na led vrchlabský útočník oslavil gólem. „Kluci to dobře vybojovali a já jsem to akorát dorazil do prázdný branky,“ zlehka se usmál šestadvacetiletý hráč, který jinak se v šatně prožíval zklamání. Chrudim zvítězila na samostatné nájezdy 5:4.
Kamile, v utkání jste prohrávali už 1:4, takže bod berete?
Ne. (důrazně) Bod nebereme v žádném případě. Ztratili jsme dva a víc k tomu nemám co říct.
To tvrdíte i po takovém průběhu utkání, jaký byl?
Ale do toho jsme se dostali sami, vlastními chybami. Samozřejmě to, že jsme to dotáhli a mohli jsme i vyhrát, protože šance jsme měli, je dobrý. Ale jak jsem řekl, ztratili jsme dva body.
Příčinu lze hledat v začátku utkání. Sedmá minuta 0:2…
Strašný, strašný. Opakuje se to. Jdeme na led a jako bychom každý mysleli na něco jiného než na hokej. Neumím si to vysvětlit.
Zato nástup do třetí třetiny byl ze strany Vrchlabí úžasný…
Určitě nám pomohl gól, který jsme dali na konci druhé třetině. Takhle bychom měli hrát celý zápas. Není dobře, že začínáme, až když prohráváme. Pak nám zápas bere strašně moc sil, které potřebujeme. Kdybychom hráli tak, jako v poslední třetině, Chrudim by u nás nikdy nemohla vyhrát.
Jak jste se cítil na ledě po takřka měsíci v zápasovém zatížení?
Je to těžký. Každé zranění něco vezme. Nohy nejdou tak, jako klukům, kteří jsou každý den v zápřahu a zápasovém tempu. Postupem času to bylo lepší a lepší.
Jste po operaci malíčku. Hokejka se vám drží dobře?
Nedrží, ale chci hrát. Musí se do toho jít přes bolest. (usměje se)
Všiml jsem si, že na začátku druhé třetiny jste v předklonu přijížděl ke střídačce. Něco se stalo?
Dostal jsem do toho ránu. Musel jsem do sebe hodit pár Ibalginů, abych mohl hrát dál. Ale je to dobrý.
Znojmo, Chomutov a Jihlava. Silná trojka, která vás teď čeká, že?
To určitě. Přijde mi však, že proti papírově silnějším týmům hrajeme líp, dokážeme se na ně připravit. Jak v Chomutově, tak v Ústí kluci hráli výborně.
play_fill
