Z původní výstavy zůstala pouze třetina historických předmětů, dvě třetiny mají premiéru. Nové exponáty pocházejí z výzkumů prováděných v posledních 15 letech. ČTK to řekl archeolog muzea Jan Prostředník.

„Novou stálou výstavu tvoří i starší exponáty například z Jislovy jeskyně, ze skalního hradiště Čertova ruka nebo z Aehrenthalovy cihelny v Turnově. Převažují v ní ale vykopávky ze záchranných výzkumů, které souvisely s velkými stavbami v Turnově a v okolí. Dělali jsme je od roku 1995,“ dodal Prostředník.

V Maškových zahradách v Turnově objevili archeologové pravděpodobně nejstarší zemědělské sídliště v Čechách. Potvrdila jim to radiokarbonová expertíza. Sídliště pochází z doby přibližně před 7500 lety a ve stálé expozici ho připomínají kromě nálezů i nákresy. Návštěvníkům poskytují představu o tom, kolik staveb a jakých se na sídlišti nacházelo.

Další záchranné výzkumy se na Turnovsku soustředily na pozemky pro výstavbu silnic, továren nebo velkoprodejen. Na nedalekém Jablonecku našli geologové Blanka a Vladimír Šreinovi a Petr Šída zhruba 7000 let staré těžební jámy na metamorfovanou břidlici a dílnu na sekyry z ní.

„Břidlice“ pro sekyry se v mladší době kamenné těžila na Jablonecku asi v 15 kilometrů dlouhém pruhu. „Břidlicové“ sekyry byly tehdy velmi žádaným zbožím. Obyvatelé Pojizeří s nimi obchodovali s pravěkými lidmi na území dnešního Německa, Slovenska nebo Rakouska.

„Tyto sekyry se svými vlastnostmi téměř vyrovnaly pozdějším železným sekyrám a daly se jimi rychle porážet vzrostlé stromy. Pravěcí lidé vyráběli sekyry rovněž z valounů v řečišti Jizery a Kamenice. Dílny na ně stály mimo jiné v Ohrazenicích, Příšovicích i v Nudvojovicích,“ upozornil Prostředník.
Archeologové vykopali nejen polotovary z „břidlicových“ sekyr, ale také brusy a brousky na jejich naostření. Pravěcí lidé vybudovali v Pojizeří jakousi „průmyslovou zónu“ s mnoha manufakturami na sekyry.

Při dnešním slavnostním otevření nové stálé expozice se křtila kniha Jana Prostředníka a Petra Šídy Nejstarší dějiny Českého ráje a horního Pojizeří. Poslední podobnou publikací byla kniha Jana Filipa „Dějinné počátky Českého ráje“ z roku 1947. „Nová kniha se 130 stranami mohla vzniknout díky podpoře Grantové agentury České republiky,“ shrnul Prostředník.

(čtk)