Tu zde u příležitosti spisovatelových dvoustých narozenin připravilo vedení Pekařovy společnosti společně s Muzeem Českého ráje Turnov.

Stovka účastníků se na tři víkendové dny sjela do malebného koutu Českého ráje. Vedle pořadatelů je přivítali také maloskalský starosta Michal Rezler a starostka Turnova Hana Maierová. V bohatém programu zaznělo na čtyřicet odborných referátů, které postupně osvětlily Erbenovo dílo v oblasti literární historie, etnologie a literární tvorbě. Neméně zajímavé byly i vědecké práce, jež dokumentovaly jeho významný podíl na počátku českého archivnictví a muzejnictví. Zatímco literární sekce se věnovala především jeho pohádkám, písním a dodnes živé Kytici (1853), úkolem sekce historické bylo, podrobit kritickému pohledu Erbenovo působení v Národním muzeu a v pražském městském archivu, dále pak jeho ediční, národopisnou a historickou činnost.

Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Praha, společně s ostatními, hovořil o Erbenově dokonalém a citlivém užívání českého jazyka. „Erben byl řazen po bok Máchovi a jeho kvality uznával i František Palacký. Zejména jeho nejznámější Kytice oživila tehdejší češtinu, avšak podobně zapůsobily i jeho balady a pohádky,“ poznamenal.

Docent Václav Ledvinka z Archivu hlavního města Prahy současně ocenil, že v dnešní době se mládež zvolna navrací k četbě. Podle něj je totiž Erben jedním z mála klasiků, který tak i mezi studující mládeží znovu žije. Svědčí o tom i rozvíjející se výchova ke čtenářství, která se v mnoha knihovnách ujala.

Kateřina Piorecká z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR v Praze ocenila, že i Český rozhlas znovu obnovuje pořady o našich největších literárních osobnostech a současně tak staví Erbena vedle našich velikánů, jako B. Němcové, K. H. Máchy a dalších, kam bezesporu patří. „Bohužel, v této oblasti je zatím malá provázanost se školami. Zřejmě to nebude jen vedením ze strany ministerstva, ale též velkou měrou současné nabídky a také malé erudice a zájmu dnešních pedagogů,“ posteskla si pro Deník Piorecká.

Velmi zajímavým obohacením programu konference byla i návštěva Heleny Kohoutové, která patří k potomkům Erbenovy rodiny. „Můj otec byl za komunistů propuštěn z práce, protože byl věřící a maloval. Dodnes mám doma fotografie K. J. Erbena s ostatními členy rodiny. Pochopitelně, že jej znám jen z vyprávění a pak z mnoha památek, které po něm naši uchovali. Ve škole jsem byla na něj hrdá, hlavně na jeho překrásné pohádky a nádhernou češtinu, kterou obdivuji dodnes. Nečekala jsem, že konference bude pojatá v takovém rozměru a s takovou účastí,“ řekla Kohoutová.

Rozsah, odbornou úroveň, bezvadnou organizaci i pohostinnost organizátorů v závěru ocenili také zástupci ministerstva a vědeckých ústavů, kteří v neděli společně navštívili básníkovo rodiště, Miletín.

Otakar Grund