V neděli, v jejím finále, čtyřčlenná odborná porota vynese verdikt, který ze souborů bude nominován případně doporučen na celostátní přehlídku Divadelní Děčín či na národní přehlídku her pro děti a mládež Popelka Rakovník.

Při letošní oslavě amatérského divadla diváci zhlédnou celkem třináct inscenací. Náchodský okres zastupují nejen divadelní soubory Maska z České Skalice a Wokno z Broumova, ale dvě želízka v ohni budou mít i domácí divadelníci.

Divadelní soubor NA TAHU se představí již dnes v 19.30 hodin s komedií „Má žena si vyšla“ a zítra ve stejném čase s představením „Paměti Amorovy“. „Je to komedie a já mám komedie rád,“ řekl Deníku režisér Jan Brož, který hru „Má žena si vyšla“ z pera francouzského dramatika Jeana Barbiera nastudoval s herci Divadelního souboru NA TAHU Marcelou Kollertovou, Petrem Čtvrtečkou, Milenou Langrovou, Pavlem Labíkem, Lukášem Králíkem a Hanou Kubinovou.

Devadesátiminutová komedie, při níž soubor nedělá přestávku, je kolotočem vtipných a komických gagů. Diváci se při ní poučí, jakým způsobem se dá řešit nevěra, láska, peníze.

Domácí divadelní soubor „NA TAHU“ má dvě želízka v ohni

„Komedie miluji, i když pro mě jako režiséra je to náročnější útvar než drama. Mě ale těší, když se diváci smějí,“ uvedl ke svým pohnutkám nastudovat tento „kus“ režisér Brož. Ten si komedii „Má žena si vyšla“ vybral nejen kvůli ztřeštěnosti, která ji provází, ale také proto, že je o něčem konkrétním z naši každodenní reality.

Má žena si vyšla
Gilles pozve domů na oběd svého velkého šéfa Bernarda de Montgallet, který má v příštích dnech rozhodnout o svém budoucím nástupci. Gillesovy vztahy s jeho ženou Stephanií nejsou právě ideální. O blížícím se obědě a pozvání svého šéfa ji navíc zapomíná informovat. A když to udělá hodinu před jeho příjezdem, rozčílená Stephanie praští dveřmi a odejde. V domě žije sverázná služka Henrietta, kterou přijíždějící šéf pokládá za paní domu. Henrietta se uvolí svého pána zachránit a tuto roli přijme… To je stručný prolog do hry plné nečekaných obratů a překvapení.

„Je to ze života, situace v ní se mohou stát kdekoliv a kdykoliv. Je zkrátka aktuální,“ vysvětlil režisér Brož, který věří. Ten věří, že hra nepropadne ani u odborné poroty. „Myslím si, že komedie se líbí všem, ať je to obyčejný divák nebo odborník,“ dodal Jan Brož.
Malá výčepní scéna…

… tak nazval s vtipem sobě vlastním režisér Vlastimil Klepáček uskupení herců patřících k Divadelnímu souboru NA TAHU.
Režisér připravil s herci Evou a Ríšou Bergmannovými, Helenou Binterovou, Naďou Eflerovou, Renatou Fantovou, Vráťou Hanušem, Mílou Hilmanovou, Tomášem Rosou a Zuzanou Nermuťovou autorskou, rozvernou i dušezpytnou sondu do dějin lásky od pravěku až po současnost nazvanou „Paměti Amorovy“.

Prostřednictvím divadla divák vstoupí do domácnosti Valentýna Amora zrovna v okamžiku, kdy končí svou kariéru a vydává paměti.
„Z marketingových důvodů jsem se rozhodl předvést se svými andělskými pomocníky - oblíbenými herci z Nemravných pohádek a Dona Quijota – své nejznámější kauzy divadelní formou,“ nechal se slyšet režisér Klepáček, který se nikdy v předchozích hrách nesnažil o nějaké velké umění, ale v první řadě myslel na diváka a jeho smíchem rozvibrovanou bránici.

Podle něj je toto představení provoněno omamným pižmem recese a připraveno bylo jako neodolatelná návnada předhozená divákovi do hlubin dýmu v restauracích nižších cenových skupin, kde do srdce zčernalého fernetem vyorá hlubokou brázdu touhy po vzdělání a lásce k divadlu. „Takto polapený divák se pak stává divadelně nenasytným a honem spěchá v srpnu do Hronova, aby se pak zklamán pokorně vrátil do své rodné restaurace a tam vyčkal dalšího představení neodolatelné Malé výčepní scény divadelního souboru NA TAHU,“ tvrdí Klepáček. Ten diváky nabádá, aby do hlediště dorazili v hojném počtu, ale zároveň upozorňuje, aby doma zůstaly slabé povahy.

Trocha divadelní historie

Červenokostelečtí ochotníci nazvali svůj divadelní soubor jménem NA TAHU před nedávnem. Divadelnictví v Červeném Kostelci má však mnohem delší historii.

Již v roce 1809 si zdejší divadelníci zbudovali v hostinci pana Hůlka, dnešním hotelu Černý kůň, svoje jeviště. Hrálo se nepravidelně až do roku 1831. Požár v tomto roce, při kterém vyhořelo téměř celé město, zavinil, že práce divadelníků ustala až do roku 1835. V tomto roce pokrokový kaplan Ehl opět divadlo oživil. Hrálo se ve vejsadní hospodě U třech tatrmanů na náměstí.

Paměti Amorovy
V osmi příbězích odhalí tajemství, jak to ve skutečnosti bylo s Evou a Adamem, s praotcem Čechem a jeho kamarády ze Starých pověstí českých, co předcházelo zavraždění Ceasara, jaký byl všední den stárnoucí nezkrotné Angeliky, původní a jedině pravý text Máchova Máje… „Je to takový průřez dějinami lásky v podání stárnoucího Amora. Myslím si, že lásce bylo přáno ve všech historických obdobích, a to až po socialismus. Zuřící kapitalismus bohužel není lásce příliš nakloněn, ale neházejme flintu do žita a chovejme naději, že se lásce bude opět dařit,“ okomentoval motiv k nastudování Pamětí Amorových režisér Klepáček.

V roce 1864 byl založen a v roce 1865 byl pod názvem Spolek divadelních ochotníků v městysi Kostelci úředně schválen. Po nějaké době byl vybudován nový divadelní sál v hostinci U Buršů - později hotel Praha. Zde měl spolek svůj domov bezmála 50 let. V roce 1910 hotel Praha vyhořel a ochotníci se uchylovali postupně na různá místa. Dne 25. října 1925 byla dokončena stavba nového divadla - dnes Divadlo J. K. Tyla, které bylo slavnostně otevřeno Jiráskovou Lucernou.

V roce 2005 si soubor připomenul dvě významná výročí. Divadelní budova oslavila 80. výročí od otevření a soubor dokonce 140 let od založení Spolku divadelních ochotníků.

Divadelní soubor NA TAHU má 72 herců a režisérů a dalších 15 členů. Ochotnický spolek nastuduje jednu až dvě premiéry ročně.

V současné době hraje čtyři inscenace: „Víkend“ v režii Marcely Kollertové, „Dva na smetišti“ v režii Pavla Labíka, „Má žena si vyšla“ v režii Jana Brože a „Paměti Amorovy“ v režii Vlastimila Klepáčka.