Největší krkonošské středisko se pokouší o zkvalitnění nabídky kultury. Ve Špindlerově Mlýně dostane již brzy naději na zrod divadelní scéna. Zázemí najde ve vojenské zotavovně Bedřichov. Důvodem je obohacení místního života.

„Každý počin, který zpestřuje nabídku, má určitě smysl. I když sem jezdíme hlavně lyžovat a za sportem, večer bychom klidně někam za kulturou zašli," svěřili se Hanka a Petr z Brna, kteří nedávno v horském středisku přihlíželi tvorbě ledových soch.

Na lepší časy se blýsklo díky spolupráci města s vedením zmíněného hotelu. „Sál je po rekonstrukci velmi hezky vybaven, má nová křesla a je to hezký prostor. Aby se tam mohlo hrát divadlo, bude třeba zabezpečit osvětlení, oponu, ozvučení a podobně," prozradila vedoucí odboru cestovního ruchu, kultury a sportu Eva Filipová.

Opona se má ve Špindlerově Mlýně poprvé zvednout 21. března, kdy sem zavítá divadelní společnost Háta Olgy Želenské s muzikálem Světáci.

„Chtěli bychom docílit toho, aby se zde hrálo zhruba pět až šest představení za rok, a to hlavně v turistických mezisezónách. Sál má kapacitu necelých dvě stě míst. Protože město dá představením určitou záštitu, nepůjde o čistě komerční záležitost. Chceme, aby představení diváky hlavně potěšila, cenová dostupnost bude příznivá," dodala Eva Filipová, kteří věří, že například oproti Praze se představení dostanou na polovinu ceny.

„Je dobře, že se obnoví tradice kulturního života na Bedřichově," myslí si například obyvatelka Dáša Palátková.

Na Bedřichově se má obnovit i promítání filmů, město však bude muset postupně investovat do techniky.

„Určitě však už nepůjde o klasické každodenní kino. Jeho kapacitu bychom nenaplnili," podotýká Eva Filipová. Divadlo ve Špindlerově Mlýně není historicky úplně novinkou. Bedřichovský sál před lety do záměru rekonstrukce už sloužil jako zázemí pro pořádání různých koncertů, divadelních představení či pořadů pro nejmenší. Po zrušení kina na náměstí se zde promítaly filmy, které technicky vzhledem k digitalizaci vůbec ještě šlo. Nyní, po rekonstrukci sálu, by mohl celkově program dospět ke kvalitativně vyšším dimenzím. „Pamatuji, jak jsme ze Špindlu s Osvětovou besedou ještě nedávno jezdívali na různá představení do Prahy.

I to mělo kouzlo. Když budeme mít do divadla nyní blízko, každý, kdo má toto umění rád, návrat na Bedřichov uvítá," myslí si Dáša Palátková. Podle jejího mínění je také dobře, že se začala rozvíjet spolupráce s vrchlabskou kulturní scénou. Hlavně s Divadelním klubem a Kulturním domem Střelnice. Podstatné při tom je zajištění dopravy na vybraná představení. „Oceňují to zvláště někteří senioři, kteří třeba nevlastní automobil a večer by se do Vrchlabí a zpátky domů z divadla nedostali," dodává Dáša Palátková.

GLOSA: Jen sport nestačí, nasytí i duši?
Říká se, že žijí jako v českém Aspenu a hodně se jich kvůli tomu z hor stěhuje pryč. Utíkají do vnitrozemí. Špindlerovští na tohle slyší neradi, ale rozhodně nemají ustláno na růžích a trend počtu obyvatel ve městě je za posledních deset let klesající.Od roku 2003 odešlo 429 obyvatel. Jak se tu žije těm, kteří v krkonošském středisku bydlí a nemají naplněná bankovní konta z místního podnikání? Žádná sláva to není. Nákupy si musí obstarat převážně ve Vrchlabí, aby nějak skromně vyžili, vaří si doma. Do drahých podniků se jim chodit nechce, VIPky prý jim stačí vidět v televizi. Sportovně založení rodiče sportovně založených dětí, což bývají spojené nádoby, však ledacos z finančního pohodlí obětovat dokáží. Odměnou jim jsou výrazně levnější celoroční permanentky pro jejich ratolesti, které během zimy denodenně mydlí kopce. Když je ovšem na čem. Letošní sezona moc radosti nepřinesla, i když se provozovatelé skiareálů snaží, seč mohou, nahradit umělým sněhem přírodní bílé peřiny. Nejinak je tomu ve Špindlu. A když je té umělé hmoty už moc, potěší i místní třeba divadlo. Má být cenově dostupné. Iniciátoři z radnice říkají: „Nepůjde o komerci, ale o rozdávání radosti." Tak uvidíme.