Jeho tvorba je stále ovlivňována především finančními dotacemi, které zařízení potřebují a jejich přidělená výše se pochopitelně odráží v šíři a úrovni celého pojetí. Do letošní divadelní sezony vstoupilo vedení Hankova domu (ředitelka Zuzana Čermáková) s mimořádně uceleným a propracovaným programem, který jako velice vyrovnaný přestavuje průřez představení, které mají na pražských a mimopražských scénách skutečný úspěch.

Už počáteční vstup do sezony měl imposantní úspěch. Nasadit hned na počátek dvě představení, která představují špičku v současné dramaturgii pražských divadel, předpokládá ovládat jejích dramaturgii a nenechat se ošálit jen tím, co jednotlivé propagace nabízejí.

Sezonu zahájilo jedno z největších českých divadelních dramat o vášni a snech v barvitém prostředí slovácké vesnice Gazdina roba v podání pražského divadla Pod Palmovkou. Představení s vynikajícími hereckými výkony zasáhlo i dvorské obecenstvo. Vzápětí na to přišlo další enormní představení z líhně Divadla Radka Brzobohatého Lev v zimě, v níž si principál divadla zahrál hlavní roli s vynikající Hanou Maciuchovou. Poslední nastudování bylo ke konci 80. let v Národním divadle s Janou Hlaváčovou a Luďkem Munzarem a je možno konstatovat, že nynější hlavní představitelé si vedli stejně úspěšně.

Na závěr listopadu ještě diváci uvidí komedii Dohazovač v podání herců dalšího pražského Divadla Palace. I když toto divadlo se netají tím, že se snaží hrát pro nenáročného diváka, přesto jednotlivá nastudování se od sebe diametrálně liší. Právě komedie Dohazovač v režii Petra Hrušky je na té straně výborných představení, která přinášejí dobrou zábavu. I když text hry, možná že i překlad, je trochu nevyrovnaný, přesto chvílemi z jeviště srší doslova jeden vtip za druhým. V jednotlivých rolích dominují všichni, od Kateřiny Brožové počínaje přes Aleše Procházku, Danu Syslovou, Jaromíra Medunu až k Richardu Trsťanovi.

Letošní kalendářní rok uzavře komedie Michala Urbana Život je fajn v podání pražského komorního Divadla Metro. Představení spojuje několik principů černého divadla. Jeho autor, František Kratochvíl, střídá základní trojrozměrné divadlo s kresleným divadlem, tanec s pantomimou. Části humorné se střídají s poetikou, soudobá taneční čísla alternují s klasickým baletem. Emanuel Matys