Před zámkem, z něhož vyšla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská s doprovodem, se do vzorné řady sešikovali členové vojenských historických jednotek. To už před vchod do zámku za provolávání slávy a vivat dorazil kočár, z něhož vystoupil ruský car a přivítal se s paní kněžnou. Při vojenské přehlídce pohovořil s nastoupenými vojáky. „Jsem spokojen,“ konstatoval car Alexandr,〜 kterého při císařských manévrech v Ratibořicích ztvárnil Oldřich Šváb, člen skupiny historického šermu Manové Přemysla Otakara.

„Roli cara jsem přijal rád, protože mě tyto historické osobnosti velmi zajímají. Kromě toho mám proříznutou pusu, nestydím se, tak mě do těchto postav obsazují,“ prozradil Deníku po defilé před vojenskými jednotkami představitel cara Alexandra. V průběhu celého dne v zámecké zahradě probíhaly ukázky z vojenského táborového života a výcviku historických jednotek, které měly připomenout dobu v roce 1813, kdy se odehrály bitvy s Napoleonem a na zámek v Ratibořicích přijel ruský car k jednání o protinapoleonské koalici. Podle dochovaných zpráv z historie byl car tehdejším přijetím v Ratibořicích okouzlen a do vévodkyně se prý zamiloval.

Rámec z výletu do dávnéé historie tvořily vojenské historické jednotky, uniformy, zbraně, výstřely z pěchotních pušek, hřmění děl, ukázky historického šermu z období klasicismu a pro diváka zvláště atraktivní vojenské manévry. Součástí vojenského táborového života byla také polní kuchyně a vůně pokrmů, které se vařily pro vojáky. „V době vojenských tažení okolo roku 1813 se jedlo po skupinách, které tvořilo zhruba šest vojáků. Za armádou byla hnána stáda hovězího dobytka a ovcí. Zvířata se průběžně porážela a ve velkých kotlích se vařily kusy masa. Klasické vojenské kuchyně vznikly v rakousko– uherské armádě až v roce 1910,“ řekl nám Aleš Chvojka z historické jednotky 6. praporu polních myslivců v Náchodě, který pro vojsko vařil voňavý guláš.