Před sto lety zněla městem při tradiční pouti s legendární historií hudba z flašinetů a orchestrionů, děti se proháněly na kolotočích s pestře vybarvenými dřevěnými koňmi, na střelnici bylo možné zasáhnout sousto figuríny pojídače knedlíků. Vypravovaly se zvláštní vlakové spoje z Trutnova a Vrchlabí.

A dnes? Muzika duní, děti škemrají na rodičích vstupenky na roztodivné pouťové atrakce, stánky přetékají pochutinami a vůně dobrot se line několika ulicemi, kudy proudí tisíce lidí z celého regionu. Na náměstí není k hnutí. Úplně převratná změna to tedy není. Porciunkule si stále drží punc tradiční slavnosti, velice oblíbené u veřejnosti.

Třídenní program měl hlavní body v sobotu a vyvrcholil povedeným ohňostrojem a rozhovorem pětimetrových obrů, kteří stráží místní radnici. Obecenstvo pobavil i Jiří Macháček s kapelou MIG21. Vystudovaný právník, který před měsícem oslavil 50. narozeniny, předvedl pěvecké i herecké dovednosti. Za ně byl mimo jiné odměněn podprsenkou mimořádných rozměrů, která na něj přilétla z publika.

Obvyklou hádanku, jak správně nazývat vyhlášenou akci v Hostinném, vyluštil místní historik Tomáš Anděl. „Správně má být Porciunkule. Když svatý František z Assisi světil 2. srpna 1223 kapli Panny Marie Andělské, nazval ji Porciunkule. Toto slovo vyjadřuje nejmenší částečku. To nejnutnější, co františkáni ke svému životu v naprosté chudobě potřebovali. Zároveň skromnost, pokoru, chudobu. První pouť se konala právě v den vysvěcení. Porcinkule je pouze zlidovělým vyjádřením," řekl.

Mnichy vyhnali, zřídili sklad celulózy

Tradiční lidová pouť Porciunkule se váže k příchodu františkánských mnichů do města. Jaký byl jejich osud v Hostinnném?

PLÁNOVALI BIOGRAF

„Františkáni tady byli od 23. listopadu 1666 až do noci z 13. na 14. dubna 1950, kdy v rámci akce K byl klášter přepaden Státní bezpečností, mniši byli pozatýkáni a internováni," vypráví historik Tomáš Anděl, ředitel Galerie antických umění a muzea v Hostinném. Od té doby byl klášter uzavřen, sloužil jako sklad obuvi a kostel jako sklad celulózy Krkonošských papíren. „Byl dokonce vypsán demoliční výměr a klášter měl být odstřelen, existovaly plány na přestavbu na širokoúhlý biograf," líčí dramatickou historii. Záchrana přišla v roce 1967, kdy objekt už hrozil zřícením.
Porciunkule 2016Zdroj: DENÍK/Jan Braun

„Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze v té době neměla kde uskladnit odlitky antických soch. A tak jako depozitář byl opraven klášterní kostel v Hostinném a v jeho interiéru se zřídila Galerie antického umění, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1969 a slouží dodnes," popisuje Anděl.

Klášterní konvent chátral až do doby před šesti lety. Pak byl zásluhou dotačních prostředků ve výši 50 milionů opraven a proměnil se v náležitě reprezentativní prostory s nádherným prostředím, které otevírá prostorná zahrada. V přízemí sídlí moderní městská knihovna a v prvním patře muzeum.

CO ŘÍKAL FRANTIŠKÁN

Vedle řady návštěvníků Porciunkule si zálibně prohlížel klášterní areál rovněž františkánský mnich Jan Nepomuk Svoboda, který nejprve na nádvoří slavnostně vysvětil zrestaurovanou sochu Panny Marie, aby následně vedl bohoslužbu. „Jsem rád, že historie Porciunkule pokračuje tolik let.

Tradice se někdy bere jako něco, co chceme zakonzervovat, ale člověk žije v tomto světě, který se mění a je potřeba, aby tradice byly živé a nezůstaly něčím ustrnulým. Prostě tak, aby jim rozuměl dnešní člověk," řekl Krkonošskému deníku františkánský mnich, který působí v Uherském Hradišti, jednom ze šesti míst, kde sídlí tento řád v České republice. „Důležité je, aby lidské hodnoty byly založeny na duchu přátelství, odpouštění, hledání dobra a povzbuzování se v dobré. To jsou věci, aktuální více než kdy jindy," připomenul Jan Nepomuk Svoboda.

Jan Braun