Žáci Hudebního oboru Základní umělecké školy Hostinné se dokázali úspěšně prosadit nejen v krajském, ale i republikovém měřítku. A to hned dvakrát.

NÁROČNÉ PŘESUNY

Celostátní kola soutěží ve hře dechových souborů a ve hře na akordeon se konaly ve stejném termínu, tedy 5. až 7. května. Naštěstí saxofonové kvarteto Saxy baby soutěžilo v pátek v Orlové a Míra Baklík v sobotu v Plzni ve hře na akordeon. Jelikož jsou všichni soutěžící ze třídy Simony Hučíkové, bylo náročné organizačně a hlavně fyzicky pro paní učitelku všechno zvládnout. Saxofonové kvarteto ve složení Barbora Šindelářová – soprán saxofon, Barbora Nevřelová – alt saxofon, Šárka Klazarová – tenor saxofon a Karolína Víznerová – baryton saxofon, soutěžilo v ZUŠ Orlová v pozdních odpoledních hodinách a v konkurenci 20 souborů z celé republiky získalo 1. místo. S ohledem na skutečnost, že ve výše uvedeném složení holky hrají od září 2015, tzn. 8 měsíců, je výsledek vynikající! Návrat zúčastněných proběhl ve velmi veselé, až rozverné, náladě v nočních hodinách.
Druhý den byl odjezd Míry Baklíka s doprovodem do Plzně stanoven na (pro paní učitelku „smrtící") 4. hodinu ranní. Míra soutěžil v dopoledních hodinách a přes počáteční nervozitu při příjezdu do Plzně získal svojí hrou 2. místo ve své kategorii. Můžeme jen spekulovat, zda mu vítězství neuniklo pouze skutečností, že nemáme k dispozici dostatečné kvalitní nástroj (já jsem o tom přesvědčen), který by celostátní soutěž již předpokládala. Opět velká gratulace! Víme, že Míra Baklík je dlouhodobý reprezentant naší školy nejen na soutěžích, ale i v běžném koncertním, či jiném vystupování.

Přestože Míra odchází studovat vysokou školu a jeho oficiální studium na naší škole končí, budeme jeho dráhu zajisté sledovat i nadále.

MÁ TO SMYSL

Co dodat? Velký úspěch. Vlastně dva. Malá školička uspěje v kláních, která jsou doménou hlavně škol z velkých měst, kde mají učitelé na výběr z mnoha žáků a už tím lepší výchozí pozici k výuce. Ke gratulacím patří také poděkování těm, kteří se na úspěchu podíleli.

Závěrem bych rád uvedl i můj radostný pocit nejen z výsledku soutěž, ale i ze skutečnosti, že stojí za to vybavovat školu dalšími nástroji a doufat, že to přinese ovoce, jako se to stalo nyní. Můžeme doufat, že za čas uslyšíme hrát naše žáky také na marimbu, či vychováme hráče na chrámové varhany, které jsou také v inventáři školy. Lze konstatovat, že o ZUŠ Hostinné se v odborné veřejnosti hodně ví. Nezalekli jsme se velké konkurence a obstáli velmi dobře. A to je nejen zavazující, ale hlavně potěšující.

Pavel Hučík