Spisovatelova vnuka učil na rychnovské průmyslovce začátkem 60. let Josef Krám, autor rychnovského Průvodce, ve kterém se Karlu Poláčkovi v věnuje. Je s ním stále v kontaktu a mimo jiné z jeho pověření (a jeho maminky) přebíral 28. října 1995 z rukou prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka, udělený in memoriam Karlu Poláčkovi.

Sousoší pětice kluků z knihy Bylo nás pět, dílo profesora hořické kamenickosochařské školy Michala Moravce, odhalené 28. června 2003 za přítomnosti Karla Smyczka, režiséra televizního zpracování stejnojmenné knihy, a představitelů klukovských rolí, připomíná nejslavnějšího rychnovského rodáka Karla Poláčka. Zleva stojí Josef Zilvar z chudobince, Čenda Jirsák se psem Pajdou, Éda Kemlink, Petr Bajza a Tonda Bejval.

Jednoposchoďový dům, ve kterém se Karel Poláček narodil, již nestojí – na jeho bourání se v době předlistopadové podíleli sovětští vojáci. Na jeho místě je nyní činžák asi sto metrů níž pod budovou policie.

Vnuk Karla Poláčka Martin Jelinowicz (*1947) žije od roku 1969 v kanadském Torontu, tam také 1984 vydal ve Škvoreckého nakladatelství Sixty-Eight Publisheres devětapadesátis­tránkové Poláčkovy Poslední dopisy Doře.

Začátkem 60. let byl žákem Vyšší průmyslové školy strojnické v Rychnově nad Kněžnou. Podle jeho maminky (Jelinowiczovi žili po 2. světové válce v Praze) Martina nechtěli v Praze přijmout na střední školu, a protože rychnovská průmyslovka měla pověst svobodomyslné školy, šel studovat sem; plus k tomu přistupoval fakt, že v Rychnově nad Kněžnou se narodil jeho dědeček Karel Poláček.

V roce 2002 vydalo nakladatelství Likaklub 191-stránkové České soudničky aneb Copak je to platný, v nichž je zastoupen třinácti soudničkami i Karel Poláček.

Škoda, že v úvodní poznámce není uvedeno správné datum Poláčkova úmrtí, potvrzené poláčkovskými sympozii (správně 21. ledna 1945). Podle přání Martina Jelinowicze dva výtisky této knihy převzal rychnovský městský úřad a jeden jeho češtinář na rychnovské průmyslovce Josef Krám.

Dceru Karla Poláčka Jiřinu Jelinowiczovou, matku Martina a Tomáše Jelinowiczových, která zemřela v květnu 2001 v kanadském North Yorku, doslova na poslední chvíli po záboru naší republiky 1939 dostala do Anglie družka Karla Poláčka Dora Vaňáková; ta s ním pak taky šla do koncentračního tábora.

Jiřina Jelinowiczová žila od roku 1969 v Kanadě a byla autorkou překladů knihy Never Cry Wolf současného nejčtenějšího kanadského spisovatele Farleye Mowata. Ta poprvé u nás vyšla v roce 1968 pod názvem Nedělejte poplach a podruhé, jazykově revidovaná, roku 1997 pod názvem Vlci aneb Nedělejte poplach.