Tentokrát se zde sešlo patnáct nadšenců, nejen absolventů hořické sochařské školy, ale také dalších, kteří s individuálními invencemi opracovávali dřevo či pískovcové kvádry. „Letos máme rekord v účasti žen. Tvořilo jich tady celkem pět. Myslím, že se díla povedla a že tvorba zpestřila divákům letní dny.

Některá díla se ještě dokončují, protože ne všichni zde byli celých čtrnáct dnů. Každý pracoval podle svých možností, jak si na to třeba lidé brali dovolenou,“ přiblížila Vendula Peřinová z vrchlabsko – dvorské skupiny umělců Kakocuco. „Jsme moc rádi, že nám ředitelka Kulturního domu Lenka Vričanová poskytla zázemí včetně Klubu Kotelna, protože skoro denně pršelo,“ dodala. Zájemci mohli ještě v sobotu sledovat práci některých tvůrců.

Například Matěj Skavroň dokončoval svou mořskou panu. S Vendulou patří mezi zakladatele akce, která se letos konala popáté. Ani on, podobně jako ostatní, nevěděl přesně, co pod jeho rukama vznikne. „Vždy záleží na kvalitě kamene. Protože jsem pro pískovec jel, vybral jsem si sám na místě, kde mě též napadlo, že by to mohla být nějaká stojící postava. Tělo dá proporčně hodně práce,“ svěřil Deníku pocity. Letošní produkci si většina autorů odveze domů.

Loňská, která byla v rámci dotace z evropských fondů deseti autorům zaplacena, je vystavena v klášteře. Pro umístění soch se vybíralo místo a brzy najdou uplatnění ve vrchlabských scenériích. „V září je rozmístíme po městě. Například dřevěný drak už stojí tady v zahradě, přibude sem ještě jedna sedící figura a jedna menší plastika kombinovaná se dřevem bude umístěna ve Střelnici.

Jedna ze soch bude například na obchvatu, jedna v parku před zámkem. Všechny určitě najdou uplatnění,“ informovala ředitelka KD Střelnice Lenka Vričanová. „Jsem ráda, že se sympozium konalo letos tady. Byl tu kontakt s lidmi, kterých přišlo podstatně víc než v minulých letech,“ doplnila.