Výstava Pauliny Skavové, kterou inicioval kurátor Galerie Obecního domu Jan Kunze, představí téma lovu. Po premiérovém uvedení v Opavě se výstava přemisťuje do Galerie UFFO v Trutnově, pokračovat bude v Alšově jihočeské galerii a v Galerii Arcimboldo v Praze.

„V díle Pauliny Skavove se dotýkáme něčeho podvědomého a archetypálního. Nalezneme tu ozvěny dávných mýtů a legend, tragičnost smrti, uctívání zvěře i lesa, kouzelná božstva, magické a osudové ženy. Připravovaná výstava Par force je symbolicky spojena s tématikou lovu, který byl primárně určen k získávání potravy, a tedy k zachování vlastního života na úkor kořisti a je vnímán i jako symbol vzájemné interakce mezi mužem a ženou a pevně spojen s vášní, erotickou přitažlivostí a přežitím v rámci rodu,“ vysvětluje Jan Kunze, kurátor výstavy a dramaturg Opavské kulturní organizace. „Odkazuje k tomu i cyklus, ve kterém jsou torza a postavy ženy ozdobené antilopími nebo mufloními rohy, naaranžovány jako lovecké trofeje. V době celosvětového hnutí MeToo působí cíleně provokativně a genderově nekorektně. Sexuální fetišismus pak evokují černé vyleštěné postavy jakoby oblečené v latexu. V dílech však cítíme spíše jemnější úroveň smyslnosti, která nepostrádá nadsázku, humor, romantickou pohádkovost a ozvěny dávných mýtů,“ dodává Jan Kunze.

„Paulina Skavova ve svém díle navazuje na to nejlepší z českého figurativního sochařství a nezapře ovlivnění historií,“ popisuje autorku ředitel Společenského centra UFFO Libor Kasík. Její díla mají vysoký umělecko-řemeslný standard, je často oslovována při obnově historických soch a památníků a svou imaginaci uplatňuje i v práci pro české a zahraniční filmy. K jejím dílům patří mimo jiné reliéf Komenského v Žacléři, busty prezidenta Masaryka nebo sochy do seriálů pro společnost HBO Krypton, Knightfall.

Jazzinec, 13. února 2020
FOTO: Dvojkoncert na Jazzinci

„Ve své tvorbě si ráda pohrávám s klasickými sochařskými atributy, balancuji na hranici toho, co je ještě snesitelné a co je za hranicí vnímání estetiky. V dnešní době je autor, který pracuje a odkazuje se ke klasickým formám za outsidera, já si toho naopak cením a cítím se v této poloze dobře,“ sdělila autorka výstavy Paulina Skavova.

Od počátku výtvarných studií vykazovala Skavova vysokou míru zručnosti a výjimečné pracovní nasazení. Snad právě i díky tomu měla štěstí na učitele z řad legendárních profesorů. Na pražské Akademii výtvarných umění navštěvovala sochařský ateliér Karla Nepraše, a po jeho smrti pokračovala v ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka. Po dokončení akademie získala státní švýcarské stipendium a absolvovala postgraduální studia na Hochschule für Gestaltung und Kunst v Luzernu. Bezprostředně po návratu se stala asistentkou v grafické škole Vladimíra Kokolii.

Autorka svou tvorbu dostává až na pomezí designu, ale současně zachovává určitou teatrálnost, důraz na detail a popisnost. Kontinuálně, ale přitom moderně a poučeně, navazuje na odkaz nejvýznamnějšího představitele českého barokního sochařství Matyáše Bernarda Brauna a představitele monumentálního realismu Josefa Václava Myslbeka.

Návštěvníci mohou výstavu zhlédnout do 31. března 2020.

Poslední aristokratka.
Do dvorského kina můžete na film i odpoledne