Zachováno zůstalo jen v regionu jeho učitelského působení, k čemuž vydatně přispělo souborné vydání jeho prozaických prací vrchlabským knihkupcem a nakladatelem Josefem Krbalem ve 30. letech 20. století. Po roce 1948 se publikace dočkaly jen dva výbory Šírových povídek, a to až v 70. letech. S koncem druhého tisíciletí se odborná veřejnost opět začala zajímat o osud a dílo tohoto opomíjeného autora přelomu 19. a 20. století.

Josef Šír se narodil 7. ledna 1859 v Horní Branné v č.p. 27 do rodiny domácího tkalce a pozdějšího starosty Štěpána Šíra. Kromě Josefa měli Šírovi ještě dvě děti – Štěpána a Annu. Dětství Josefa Šíra bylo bohaté na příhody, ať už šlo o jeho únos potulnou bandou, či o pravidelné roztržky s německými kluky z okolí. Aby Šír získal znalost němčiny, byl poslán do Lánova „na handl“, po absolvování nižší reálky pak nastoupil na učitelský ústav v Jičíně. Právě tam poznal Karla Václava Raise, svého pozdějšího přítele.

Po studiích získává roku 1878 učitelské místo v Roztokách u Jilemnice, kde se stává jednatelem obnoveného čtenářského spolku. Zde se také žení s Františkou Janouškovou, se kterou má šest dětí. Po pětiletém působení odchází do Poniklé, v letech 1886 – 1888 učí na Benecku, roku 1888 byl jmenován definitivním řídícím učitelem v Horních Štěpanicích. Odtud také posílá své povídky do redakcí pražských časopisů (Národní listy, Švanda Dudák aj.). Kromě vynikajících stylizačních schopností byl Šír nadán také hudebním (hrál výborně na housle a citeru) a výtvarným talentem (akvarely ilustroval kroniku H. Štěpanic).

Roku 1919 odchází Šír do penze, kvůli finančnímu nedostatku však žádá o místo učitele na některé z menšinových škol. Roku 1920 je získává v Příchovicích u Tanvaldu. V den svého příjezdu, v noci z 8. na 9. května 1920, zde Josef Šír umírá mezi svými vybalovanými knihami. Pohřben je v Roztokách u Jilemnice.

Šírovo literární dílo zahrnuje povídky, romány a dramata. Za jeho života vyšlo devět knih, z toho 3 v renomovaném podniku J. Otty, časopiseckých vydání povídek je nespočet. Dnes nejdostupnější výbor povídek je z roku 1974, kdy v nakladatelství Československý spisovatel vyšel svazek s názvem Pašerák a jiné povídky hor. Třebaže byl Šír řazen mezi průměrné regionální autory, jeho tradiční realistické líčení zaměřené na problémy společnosti na počátku 20. století je umělecky srovnatelné s pracemi K. V. Raise. Povídka Dřevařka je neobyčejně moderní psychologickou sondou do myšlení týrané ženy, román Tkalci svědectvím o sociálním útlaku chudiny. Problém soužití Čechů a Němců v Krkonoších se objevuje v povídce Láska, humor horalů v Půlnočním zjevení.

Dnes si připomínáme výročí 150 let narození tohoto krkonošského realisty.

Martin Kuba