Účastníci Masopustního outerku vyrazili ve zdařilých maskách do průvodu od historických čtyř domků a za doprovodu řízné muziky směrem za starostou vyzvednout klíče od města. Na náměstí TGM se poté odehrávalo satirické divadelní představení.

Masopustní úterý bylo podle tradic vždy vyvrcholením masopustu, pořádaly se při něm průvody maškar nebo hrály divadelní hry, secvičené obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla. Záleželo na vtipu a pohotovosti maškar, jaké taškařice budou provádět. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě.