Do posledního místa byla ve čtvrtek odpoledne zaplněna vstupní část Muzea Českého ráje ve chvíli, kdy tu probíhalo zahájení výstavy celoživotního díla dnes už světově známého zlatníka a šperkařského mistra Jiřího Urbana (1954).

Expozice k jubileu

Expozici, kterou muzeum ve své Klenotnici připravilo k umělcovým šedesátinám, dominují kopie císařské koruny svaté říše římské, proslulé parléřovské monstrance ze Sedlce u Kutné Hory či granátové soupravy pro anglickou královnu Alžbětu.

„V poslední chvíli se podařilo zapůjčit i kopii Svatováclavské koruny, takže společně s řadou mých dřívějších šperkařských prací, dnes už v soukromých sbírkách, je tu vystaven soubor děl, která se snad už nikdy nepodaří takto shromáždit," řekl pro Krkonošský deník letošní, dnes už slavný jubilant.

Kurátor výstavy, historik umění Miroslav Cogan zdůraznil, že Jiří Urban je v uplynulých pěti letech po právu mediálně nejsledovanější zlatník v Čechách, a to především kvůli realizaci kopií císařské koruny Svaté říše římské a sedlické monstrance. „Poněkud stranou tak zůstala jeho vlastní šperkařská tvorba, která však v řemeslném, uměleckém a osobním vývoji umělce hraje neméně důležitou roli," zdůraznil Cogan.
Podle něj se s kopií císařské koruny mohla zdejší veřejnost krátce seznámit už před pěti lety, nicméně zhotovení kopie unikátní monstrance probíhala v naprostém utajení. Zajímavá je však umělcova dřívější tvorba, která je tu zastoupena desítkami unikátních šperků, například i z umělcova období „odlévání do ztraceného vosku."

Historik Cogan soudí, že kopie historických klenotů se bezpochyby stanou magnetem této komorní Urbanovy výstavy a turnovskému muzeu přilákají řadu návštěvníků a to ještě před započetím letošní sezony.
Poněkud stranou čtvrtečního davu sál slavný jubilant, který médiím prozradil podrobnosti o své práci a uměleckém růstu. Po svém působení v Družstvu umělecké výroby Granát Turnov se osamostatnil a dlouhodobě spolupracoval se zdejší Umělecko-průmyslovou školou, například při realizacích šperkařských sympozií.

„Shodou okolností jsem se dostal k výrobě kopie soupravy granátových šperků pro anglickou královnu Alžbětu, později pacifikálu pro papeže Jana Pavla II. Následovalo vítězství v soutěži o zhotovení císařské koruny a nakonec jsem byl požádán o výrobu kopie slavné Parléřovy monstrance," dodal skromně autor. Na rozdíl od císařské koruny, jejíž originál je uložen ve Vídni a kterého se prý nesměl ani dotknout, monstranci měl k dispozici a proto také veškeré práce probíhaly v naprostém utajení.

„Na finálních pracích pětikilové kopie monstrance Petra Parléře jsem trávil osm hodin denně po jedenáct měsíců. Pracovali jsme ve dvou. Nebylo to jednoduché, protože kopie musela být nejen pohledově a rozměry dokonalá, ale i funkční," vysvětlil.

Odborné zlacení

Rozdíl je prý jen v tom, že zlacení kopie je provedeno moderně, galvanicky. Nejsložitější ze zlatnické práce prý byla výroba symbolů remešské katedrály, věžiček, které jsou tříplášťové, ale i dokonale funkční mechanika, kterou vymyslel.

Cena materiálu a práce představuje několik milionů, vyčíslit hodnotu celého uměleckého díla by bylo velmi složité. Urbanově expozici je věnována podzemní Klenotnice muzea, avšak spatřit ji můžete jen do konce března.

Otakar Grund