Proslulou Bluegrassovou dílnu PBB a Jindry Hylmara navštívilo i s lektory zhruba 140 lidí. Třídy zdejší školy i soukromého učiliště ovládla na tři dny tvůrčí atmosféra. Zatímco v jedné zaznívaly mandolíny, v dalších banja, kytary, dobra, housle, kontrabas.

Letos poprvé se vyučovala i hra na foukací harmoniku a zpěv. „Workshop tu má už tradici, koná se po čtrnácté v historii obce. Z počátku jezdilo na dílnu tak dvacet, až třicet lidí. Zhruba před pěti lety jsem se chtěl učit hrát na banjo a zastávám názor, že učit se má u těch nejlepších. Dozvěděl jsem se, že Petr Brandejs, tehdy banjista kapely Poutníci, dělá takové workshopy. Bydlel v Náchodě, tak jsme se dohodli a od té doby pořádáme dílnu společně.

Počet žáků i lektorů od té doby výrazně stoupl,“ řekl za organizátory Jindra Hylmar. Dodal, že ze skupin, které v České republice v žánru působí, jde z hlediska lektorů skutečně o největší „perly“. Do tajů bluegrassového žánru zasvětili své žáky kromě Petra Brandejse, který dnes působí v Petr Brandejs Bandu (PBB) a vyučoval zde i hru na kontrabas, také další banjisté: Petr Vošta z kapely Sun Side, Martin Fridrich z kapely COP. Na kytaru vyučovali Jakub Racek z Monogramu, Jan Máca a Jakub Bílý z Poutníků. Na housle Josef Malina ze skupiny P.R.S.T., na dobro Karel Začal z kapely Křeni z Karviné, na mandolínu Jan Bíba z kapely Vabank Unit.

Pěvecké zkušenosti předával Jirka Mach z Ex poutníků a výuky na bluesovou foukací harmoniku se poprvé ujal několikanásobný mistr republiky Karel Charlie Slavík. Samotní žáci byli z workshopu bezmezně nadšení. Například Václav Adamec, člen country kapely Nawostro z Červených Peček, se nechal inspirovat ve hře na kontrabas od Petra Brandejse. „Jsem tu poprvé, Brandejse jsem taky poznal až tady. Určitě mi to hodně dá,“ řekl muzikant, který se jako kluk věnoval původně lesnímu rohu. Kontrabas dostal před časem svatebním darem a v Malých Svatoňovicích mu odborníci pomohli nástroj seřídit tak, aby mohl slapovat (slapování je forma pizzicata, které se zahraje tak, aby se struna dotkla hmatníku, čímž se docílí perkusivního „bouchnutí“ struny pozn. red.).

„Je to tady prostě perfektní,“ hodnotili akci Jirka Seifert z Neratovic a František Fido Pavelka z Kostelce. Oba hrají na mandolínu. „Jezdíme sem pravidelně, poznali jsme se spolu vlastně až tady. Bluegrass je menšinový žánr, ale tady se prostě najde sto čtyřicet lidí, kterým to něco řekne a jsou naladěni na stejnou notu. A to je super,“ svěřili dojmy muzikanti. Mezi účastníky byli však i začátečníci. Například hráčka na mandolinu Dana Foitlová z Českého Krumlova přijela s kamarádkami z rodící se kapely, které se spolu s ní chtěly co nejvíc naučit.

Senior až z Olomouce

Až z Olomouce do Malých Svatoňovic přijel pro změnu senior Jan Duda. „Na housle hraji od dětství, tahle muzika mě tak přitáhla, že se v ní chci zdokonalit. Každý lektor má své. Tahle dílna pod vedením Josefa Maliny je hodně tvořivá,“ liboval si houslista. Účastníci dílny měli také jedinečnou příležitost nechat si seřídit, naladit své hudební nástroje u odborníků. Například u jednoho z našich nejznámějších a nejproduktivnějších výrobců banj a mandolín Rosti Čapka, který staví nástroje lidem věhlasných jmen. Banjo postavil třeba Markovi Ebenovi, banjolele Ondřeji Havelkovi a Jiřímu Suchému. K sedmdesátinám věnoval Rosťa Čapek na strakonickém bluegrassovém festivalu Jamboree baryton-ukebanjo Waldemaru Matuškovi. Na hmatníku se skví perletí vykládaný nápis Waldemar.

„Jsem tu poprvé, počet žáků na workshopu v tomhle druhu muziky a v téhle obci je fakt hodně. Smekám před organizátory klobouk. Mám zkušenosti z Ameriky a řekl bych, že to je srovnatelné, což je moc fajn,“ řekl pro Deník Rosťa Čapek.