Pro starší vzpomínka, pro mladší ukázka toho, jak to kdysi ve škole vypadalo. Městské muzeum dnešní vernisáží zahajuje letní výstavu Škola základ života s mottem Zpátky do lavic aneb Cesta za Komenským.

Trocha nostalgie

„Kde jsou ty časy, kdy se děti učily v jednotřídkách, kdy kluci namáčeli holkám copy do kalamáře, jedním z předmětů byl krasopis a ve škole kouřil jen školník z fajfky? Právě v tomhle duchu se naše výstava nese," říká ředitel muzea Daniel Mach.

V Žacléři se nejstarší školní budova datuje kolem roku 1732. Za jejím vznikem stáli zdejší jezuité. Na konci 19. století byla téměř v každé vesnici. Například v roce 1911 zde navštěvovalo čtyřtřídní obecnou, dívčí měšťanskou a Průmyslovou pokračovací 511 žáků. Česká menšinová škola byla otevřena již roku 1919.

Nejen k prohlížení

A návštěvníci nemusí jen pasivně přihlížet. „Je možné usednout do starých dřevěných lavic, namočit pero do inkoustu a zkusit, jaké to bylo, když se ještě psalo s držátkem a pero skřípalo po papíře. Není problém prolistovat starý slabikář, začíst se do čítanky či na tabuli vypočítat matematický příklad," zve k návštěvě Ilona Fidlerová.

Lavice jsou vůbec zajímavým druhem exponátů. Mají jich tu několik druhů a pochází z bývalé školy, ve které byl ještě před vznikem současného muzea zřízen depozitář. „Našli jsme je na půdě, většina již byla zničená, ale něco se přeci jen podařilo zachránit," dodává Mach.

Výstava však není zaměřená výhradně na školské téma. K vidění tu jsou i kopie dvou vzácných žacléřských vedut, doplněné podrobným popisem. Ty se našly v trutnovském Muzeu Podkrkonoší a relativně věrně zachycují město zřejmě na přelomu 18. a 19. století. Zaujme i část věnovaná historii zámku Žacléř či staré fotografie města ze 60. let minulého století.

Dnešní vernisáž začíná v 16 hodin, výstava je však připravena na celou letní sezónu, takže potrvá až do 1. září.

Historie a bohatství regionu na jednom místě v muzeu

Muzeum k Žacléři patřilo již na začátku 30. let minulého století, po druhé světové válce ale jeho činnost skončila. Část sbírek zůstala ve fondech muzeí ve Vrchlabí a Trutnově.

Druhý pokus

Po roce 1989 si z iniciativy Wernera Baiera skupinka milovníků historie Žacléřska dala za cíl muzeum obnovit. „Pomalu přibývalo sbírkových předmětů i historických dokumentů, a to jak od zdejších obyvatel, tak od žacléřských rodáků žijících v Německu. Město poskytlo depozitární prostory a zároveň se v budově čp. 10 na Rýchorském náměstí připravovala expozice," vzpomíná na počátky ředitel muzea Daniel Mach.

Čtyři stálé části

Městské muzeum Žacléř bylo slavnostně otevřeno 7. května 1999. Stálá expozice je rozdělena do čtyř oddělení. „V první se lze dovědět, kdy bylo město založeno, kolik názvů mělo, jací významní panovníci sem zavítali, jak se Friedrich II. stal občanem Žacléře a podobně," přibližuje Daniel Mach. Autoři se tu však nevyhýbají ani ožehavé problematice soužití německých a českých obyvatel a vysídlení původního obyvatelstva.

Další oddělení seznamuje s významnými osobnostmi, mezi nejatraktivnější části ale patří expozice hornická. „Celých 422 let se na Žacléřsku těžilo černé uhlí. A to nelze jen tak pominout. Těžkou práci horníků proto přiblíží velké množství exponátů, například dřevěný důlní vůz, nástroje, záchranné přístroje, lampy, ocelová výztuž," dodává Daniel Mach. Neméně zajímavé jsou také minerály a paleontologické nálezy.

V poslední místnosti stálé expozice, věnované národopisu, si může každý vytvořit představu o tom, jak zde vypadal běžný život našich předků.