V roce 2006 absolvoval v oboru varhany na pardubické konzervatoři, poté pokračoval ve studiu na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru hudební teorie, kde roku 2015 úspěšně zakončil doktorské studium.

V letech 2008-2010 vyučoval hudební teorii na Konzervatoři Pardubice, v současné době působí jako pedagog a vedoucí Oddělení hudebně teoretických disciplín na Akademii múzických umění v Praze. V roce 2010 stál u zrodu mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks, jehož je ředitelem a dramaturgem.

Co ho vedlo k založení festivalu na Kuksu, komentuje slovy: „Prvotním impulsem byl fakt, že se v té době v Kuksu nekonala žádná kulturní akce, která by pokrývala většinu léta. Po dohodě s panem kastelánem tedy začaly přípravy prvního ročníku. Festival již existuje jedenáct let a na koncertech se vystřídalo velké množství předních interpretů českých i zahraničních.

V rámci festivalu jsou rovněž každoročně uváděny skladby v novodobých premiérách. Jde především o kompozice z kukského archivu, který založili v polovině 18. století členové řádu milosrdných bratří. Festival také podněcuje soudobou tvorbu objednávkou skladby, která je v Kuksu uváděna ve světové premiéře. Tématem premiér jsou tzv. šporkovské árie. Několik autorů bylo i zahraničních, například profesor Thomas Simaku z University of York nebo Carlo Domeniconi, někdejší profesor na Hochschule der Künste v Berlíně.“

Jako varhaník účinkoval na řadě festivalů, v roce 2001 získal 1. cenu ve varhanní improvizaci na soutěži mladých varhaníků „Voříškův Vamberk“ a v roce 2011 mu byla za zásluhy v oblasti hudby udělena městskou radou cena „Osobnost města Dvora Králové“.

Ocenění se pro něho stalo impulsem k další činnosti, jak sám hodnotí: „Každé ocenění je motivací do budoucna. V té době jsem byl ještě studentem Akademie múzických umění v Praze, a o to hodnotnější pro mě vše bylo. Uděleno mi bylo mimo jiné za organizování a provedení koncertů se světovými premiérami, které se konají každé září v podání Královédvorského chrámového sboru ve Dvoře Králové nad Labem. Letos proběhne již dvanáctý koncert v řadě a autorem nově napsané kompozice je německý skladatel Holmer Becker, který působí v Norimberku a v září přijede do Dvora Králové na tento koncert, aby vyslechl premiéru své skladby.“

V oblasti hudební teorie je autorem knihy Nové pojetí fugy u Antonína Rejchy (2015), kterou vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění (NAMU). V témže nakladatelství vyšlo kritické vydání skladby Duetti par il Clavicembalo o Fortepiano con Violino solo (2016) od Jakuba Jana Ryby, které Vít Havlíček k vydání připravil.

Dlouhodobě se také věnuje bádání v archivu hudebnin kukského konventu milosrdných bratří. Výsledkem této činnosti je vedle příprav koncertů s novodobými premiérami i CD Musica Kukusiensis (2012), na němž spolu se sopranistkou Markétou Mátlovou poprvé natočil vybraná díla z tohoto archivu.

Kromě hry na varhany se věnuje ochraně historických nástrojů. Je autorem reprezentativní celobarevné publikace Varhany na Královédvorsku, která mapuje 24 varhan ve Dvoře Králové nad Labem a okolí, včetně světového unikátu – barokní zvonkohry objednané pro Kuks v roce 1732 hrabětem F. A. Šporkem.

Během svého bádání při psaní knihy o varhanách na Královédvorsku se Vítu Havlíčkovi podařilo objevit řadu zajímavostí.

„Překvapivých zjištění byla celá řada. Podařilo se mi dohledat, kdy byly postaveny původní varhany v Kuksu, z nichž se dodnes zachovala pouze varhanní skříň. Poprvé byly knižně zveřejněny i podrobné informace o světovém unikátu – žirečské barokní zvonkohře z roku 1732. Ve své knize jsem také chtěl kromě popisu varhan upozornit na alarmující stav řady významných varhan, které chátrají bez povšimnutí širší veřejnosti. Zarážející však mnohdy byl nezájem o toto kulturní dědictví nevyčíslitelné hodnoty ze strany vlastníka varhan.“

V letech 2006-2012 působil Vít Havlíček jako varhaník a ředitel kůru v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem, kde také založil a dosud vede Královédvorský chrámový sbor a orchestr.

Z jeho iniciativy byla pro tento sbor napsána a pod jeho vedením provedena řada skladeb od předních českých soudobých autorů, mezi něž patří Otomar Kvěch, Luboš Sluka, Ilja Hurník, Ivana Loudová, Ivan Kurz, Jiří Teml, Lukáš Hurník, Juraj Filas, Jiří Gemrot, Eduard Douša a Jiří Bezděk.

Jako velmi činorodý člověk má i další plány do budoucna.

„Plánů do budoucna je stále dost. V první řadě bych se rád i nadále věnoval činnostem, které jsou již zaběhnuté – výuka na AMU v Praze, organizace festivalu Hudební léto Kuks, činnosti spjaté se spolkem Královédvorský chrámový sbor a samozřejmě varhanám. Kromě hry na tento nástroj se dlouhodobě věnuji ochraně historických varhan a snažím se iniciovat jejich kvalitní opravy. To je ale mnohdy „sisyfovská“ práce, zejména když vlastník varhan nestojí o jejich opravu nebo když dopustí neodborný zásah, který varhany znehodnotí. Jsou ale lokality, kde se záchrana varhan podařila se skvělými výsledky, na Královédvorsku například v obci Hajnice, nebo právě probíhající oprava varhan v obci Kocbeře,“ uzavírá Vít Havlíček a my mu přejeme mnoho elánu do další tvůrčí práce.

Richard Švanda