Airbrusher Vítek ozdobil masky českých brankářů na mistrovství světa

Neviditelná a zároveň nepřehlédnutelná součást reprezentačních výběrů. S nadsázkou se dá říct, že pod sportem, kde se dá pokreslit výstroj či výzbroj je tučně podepsán. V jeho případě platí podmalován… Nemošický airbrusher spolupracuje s florbalisty, biatlonisty a především hokejisty.

Jeho obor se dá přirovnat k tetování. Vítek na to má v rozhovoru pro Deník zajímavý názor: "Maska na rozdíl od člověka nekrvácí a neřve bolestí. Nehýbe se a nezdrhá ze stolu. Tohle kreslení je daleko lepší."

Hamletovská otázka: Být či nebýt, by šla převést na Vítkova otázka: Malovat či nemalovat…Zdroj: Deník/Luboš Jeníček

Na pravě hraném mistrovství světa ve Finsku jste zkrášlil, respektive vymyslel masky všech gólmanů. Jaké to byly příběhy? Začněme Karlem Vejmelkou.
Na horní straně masky má rozzuřeného lva. Asi z naší hry (smích). Po stranách jsem masku rozdělil trikolorou. Na bocích jsem mu vytvořil skicovaný znak a lva. Na bradě je Vejmisovo číslo a vlajka. Vlajku jsem použil i na zadní části, ale zde je ve formátu 3D a vlající. Celá maska je v matno lesklém laku. Trikolora a číslo jsou lesklé a zbytek mat. V matném laku jsou ještě lesklým lakem udělané lipové listy. Na návrhu jsem začal pracovat už před měsícem, ale bohužel maska měla několik týdnů problém na celnici. Takže to byla celkem rychlokresba. Nakonec jsem ji Karlovi vezl do hotelu až večer před odletem do Finska.

Dalším pánem na holení budiž Marek Langhamer.
Pro šampionát si nechal svou masku z klubu, tedy Ilvesu Tampere. Její provedení je rovněž v matno lesklém laku. V přední části jsem umístil v hologramovém efektu mapu České republiky a lva. V zadní části jsou vyobrazeni fanoušci s českou a finskou vlajkou.

Třetím do party je Lukáš Dostál.
Kreslil jsem mu masky do národního týmu, české extraligy i Anaheimu. Do Tampere přijel s maskou, kterou jsem "pouze" navrhoval, ale bohužel nekreslil, protože Lukášův zámořský klub má smlouvu s tamním kreslířem.

Pažby pro biatlonisty i helmy ze skla

Nezapomenutelnou stopu jste zanechal na olympijských hrách v Pekingu. Duch vašeho umění provázel Romana Willa a kompletní brankářskou skupinku žen ve složení Klára Peslarová, Viktorie Švejdová, Kateřina Zdechovská.
Návrhy na čtyři masky jsem musel mít hotové za dva dny, abych mohl začít kreslit. Všichni čtyři mi řekli: Ať je to super a a nemáme to stejné. Musím přiznat, že jsem trochu vařil z vody. Protože dělat čtyři návrhy, aby byl každý jiný, zároveň stejný a jen se státním znakem bylo docela náročné.

Jak to dopadlo?
Nejdříve jsme si vyžádal od olympijského svazu nějaký manuál, abych si zjistil, co je povolené a co se nesmí. To airbrusher od Hrubce neudělal, protože Šimon si musel přelepit olympijské kruhy. Kromě nich se nesmí na masku kreslit přezdívky ani jména a rovněž motivy zavánějící skrytou reklamou. Řekli mi, že nesmím kreslit ani po gumách a dělat na masce státní podobizny. Přitom čínský gólman měl na gumách hvězdy a na hlavě bustu nějakého císaře. Nesmělo tam být ani logo českého hokeje. Takže se okruh možností smrskl na čísla a státní symboly. V našem případě český znak.

Na jeho práci si doslova sáhli také biatlonisté Michal Krčmář a Tereza Voborníková.
Baví mě dělat pažby u pušek, protože to je něco jiného. Navíc biatlonisté jsou skvělí lidi. S Ondrou Moravcem i Michalem Šlesingrem, kterým jsme v době jejich aktivní činnosti také maloval pažby, mám spoustu příhod mimo práci. A pro zajímavost, kreslil jsem pažbu Jilai Tang z Číny.

Co vás naopak nebaví?
Nebaví mě zdobit motorkářské helmy. Ten styl mi úplně nesedí. Když to zjednoduším, tak se šablony lepí přes sebe. Vypadá to, jako by tam někdo nalepil samolepku. Žádný stín rukou, nevypadají prokreslené. A nebaví mě ani moc kreslit přímo na motorky. Dělal jsem pár harleyů, ale to je nuda. Většinou tam je orel, lebka, orel v plamenech, lebka v plamenech, lebka orla v plamenech. Pořad stejné.

Unikátní dárek pro Jágra. Objednávka přišla od státu, kreslíř u slávy chyběl

Do kterého odvětví jste se svým uměním ještě zabrousil?
Všude, kde se používají helmy. Už jsem dělal několik helem pro lyžování, snowboarding, na paragliding, na skoky s padákem, helmy na kolo, na skateboard, Red Bull helmy, se kterými jezdí koloběžkáři.

Jiná součást výstroje vás nenapadá?
Svému spoluhráči ve florbalové extralize Kubovi Buriánovi jsem vymazlil ortézu. Pokreslit se dá všechno (směje se). Tedy cokoliv plastového, kovového, karbonového. Dokonce jsem kreslil i na sklo.

Nepovídejte, respektive povídejte.
Kreslil jsem pro Crystalex, což je největší český výrobce, na mezinárodní sklářské výstavě. Bylo to pro mě šílené, ale nakonec jsem to zvládl. Nechali mě dělat dvě skleněné helmy, které vyfoukla persona v tomto oboru, mistr Pačínek. Vyrábí pro Blanku Matragi či dokonce Hollywood. Jeho hodina práce stojí něco kolem deseti tisíc. Helmy pro nároďák se jim líbily, a tak jsem na základě toho dostal další zakázku.

Popíšete, o co šlo?
Ještě před olympiádou jsem vyvíjel kolekci designu pro půllitry na pivo. Pro fanoušky českého sportu. Takže mohlo být vtipné, když třeba koukali na masku Kláry Peslarové a v ruce drželi půllitr s pivem se stejným motivem. Dělal jsem tři takové designy: s moravskou orlicí, s českým lvem, plus oba motivy dohromady. A prý se to hojně prodávalo, takže paráda.

To je bomba! Chceme taky

Jak jste vůbec přičichl k této umělecké činnosti?
Někdy v roce 2006 jsem začal chytat ve florbalové extralize. Chtěl jsem si nechat nakreslit helmu od pána, který to jako jediný v České republice dělal. Když jsem ho ale viděl v akci, tak se mi to nelíbilo. V té době jsem pracoval ve firmě u bráchy, která se specializuje na dětská hřiště. Kreslili jsme tam motivy stříkací pistolí. Brácha vymýšlel systém zvířátek a postaviček a já jejich design. Pak jsem je šel nakreslit. Zjistil jsem, že práce s pistolí není nic složitého. Což mě ale brzy přešlo.

Jak to myslíte?
No, když jsem začal dělat helmy, tak jsem naopak zjistil, že je to hodně složité (úsměv). Nicméně po prvním výtvoru jsem si říkal: Hej, to je prostě dobrý, to mě baví. Kromě sportu, který byl na prvním místě, jsem také rád kreslil. Pořád jsem kreslil. Ale umělecká škola mě nelákala. Také kroužky šly stranou, protože jsme upřednostňoval fotbal a florbal.

Byl jste talentované dítě na kreslení?
Určitě. Nemám takový talent jako spousta umělců, kteří ho neustále rozvíjejí. Vidím rezervy v portrétech a různých věcech. Děda byl talentovaný kreslíř, mamka se mnou hodně kreslila.

Rád jste si kreslil, ale na druhou stranu jste nechtěl být svazován nějakými povinnostmi, co máte kreslit?
Přesně tak. Měl jsem problémy při hodinách výtvarné výchovy. Chtěli po nás, abychom namalovali do sítě nějakou postavu a na ní jsme se učili kresbu. Paní učitelka to kontrolovala a já tam měl po dvaceti minutách vyšvihnutého vystínovaného gólmana v masce. Ona mi dala horší známku. No a na vysvědčení jsem dostal dvojku. Nebavilo mě malováním vyjadřovat svoje pocity, chtěl jsem se zdokonalovat v tužce. Věděl jsem, že malovat umím a nechtělo se mi to pořád někomu dokazovat.

Kdo vás objevil, nebo doporučil pro velké malování? Jak jste se prodral na trh?
Viděli mě kluci, kteří se mnou i proti mně chytali extraligu a říkali: To je bomba. Máš helmu jak z NHL. Chceme to také. Oni se stali mými prvními zákazníky. A pak se to rozjelo po sociálních sítích nebo v televizi. V České republice jsem byl díky rozmanitosti jediný. Navíc konkurence si říkala za masky hrozný peníze. Bylo to od něj drahé. Já jsem pak nastavil směšné ceny. Za reklamu jsem nedal ani korunu, reklamu mi dělala moje práce. Bylo to hezké a zároveň to vydrželo.

Jalonen: Všichni jsme zklamaní, ale třeba nám nakonec i ten bod pomůže

To jste asi svého konkurenta musel naštvat?
Asi ano. Mně to přišlo adekvátní. Práce mě hrozně bavila a já jsem si to vyloženě užíval. Je to pro mě více koníček než práce.

Když to přeženu, neděláte to pro peníze?
Vůbec. Prvních sto masek jsem dělal za spotřebovanou energii. Za barvy a za to zkoušení jsem dal více, než jsem vydělal.

Kontrolují vás klienti při výrobě, jako jste to dělal vy?
Jeden gólman si nechal udělat sedmnáct návrhů, než se mu nějaký zalíbil. Mně to ale nevadí. Já když mám dobrého klienta, tak mu řeknu hele: Radši mi pověz, že ten návrh stojí za prd a vybereme jiný. Ne, abych ti helmu předal a ty už ke mně nikdy nepřijdeš. Takže já se s nimi bavím i v průběhu výroby. Dolaďujeme každý kousek helmy. Teď už to profíci, extraligoví gólmani, nechávají na mně. Někdy se snažím zákazníkovi rozmluvit jeho nápad. Nicméně pokud si na něm trvá, tak jeho přání splním. Mám ale jednu zásadu: nepustím z dílny nic, co by mi připadalo ošklivé.

Kolik vás je v této branži a jaká je v ní konkurence?
V České republice jsme dva, kteří kreslí na plný úvazek. Toho pána, který tady byl první ale nepovažuji za konkurenta. On má jiný styl. Řekl bych až příliš jednoduchý. Ve smyslu: dva znaky, nějaký proužek, číslo a tím to hasne. A pak jsou u nás další dva mladí kluci, kteří mě na začátků svých kariér psali a chtěli vědět, jak se co dělá. Neměl jsem žádný problém jim popsat všechny fígle a věci, které jsem si pracně ověřoval na vlastní kůži.

Vážně jste jim "pustil" svoje know how?
Jasně. Říkal jsem si: Jestli budou dobří, tak ať tu naši branži dělají. I když know how… Pokud neumíš kreslit, nemáš nápady ani trpělivost, tak ti žádné rady nepomůžou a ty nebudeš v tom oboru zdatný.

Prorazil až do slavné NHL

Máte přehled, jak se ve vašem oboru podniká ve světě?
Monopol na NHL, nebo dřív to alespoň tak bylo, má švédský kreslíř David Gunnarsson. On tvrdí, že kreslí sám, ale při zájezdu s florbalem do Švédska jsem zjistil, že má k ruce ještě další čtyři lidi. Dělají krásné věci, ale moc se svými zákazníky nediskutuje. Musím se přiznat, že jsem přejal jeho styl a upravil si ho ke svému obrazu, respektive schopnostem. Jeho design je za sto tisíc, můj za desítku (úsměv). Klukům v NHL je cena ukradená, protože jim masky financuje klub. On byl průkopníkem barevných helem v NHL. Různých postaviček, zkrátka akčního vzhledu helmy. Nevím, jestli dělá nejhezčí kusy, ale určitě nejdražší…

A mimo neslavnější hokejovou soutěž?
Pak vím ještě o Kanaďanech. Je jich pět a jsou neuvěřitelní. Spousta lidí se také zaměřuje na motorky. V Rusku je ještě jeden člověk co dělá hokejové helmy. To samé v Německu, na Slovensku. Obecně se dá trh zhodnotit tak, že v každé zemi je jeden takovýto člověk.

Přinesl jste v České republice do vaší branže revoluci?
Už když jsem začínal s těmi florbalovými maskami, inspiroval jsem se v NHL. Všechny ty rozmanité věci. Borec si teď může cokoliv vymyslet na tu helmu a já mu to udělám. Třeba Dominik Hrachovina v Motoru si poručil myšáka Mickeyho, Chewbacca z Hvězdných válek, krtečka a svého taťku. Všechno to má na helmě zkombinované. Až bych řekl neuvěřitelný cirkus. A tohle moc lidí na celém světě nedělá.

Nechal se třeba vámi průkopník v tomto oboru inspirovat?
Kdepak, jede si stále svoji. Já si ale myslím, že je to v pořádku. Zkrátka se mu líbí jednoduché designy.

Ví se o vás nejen v České republice, kde všude jste zanechal stopy?
Jak už jsem naznačil, podařilo se mi prorazit do NHL. Navrhoval jsem helmu pro Lukáše Dostála do Anaheimu. Dostat se tam do podvědomí je složité. Už se mi to mohlo podařit dávno, protože klukům, co tam chytají, kreslím helmy už pár let. Většinou jsou ale v pozici nováčků, takže si nemohou diktovat, že jim bude kreslit helmu borec z Čech. Jako Lukáš. Přišel tam, vyfasoval helmu a nechal si ji nakreslit od někoho z Floridy. Na druhou stranu alespoň jsem mu ji navrhoval a mohl být v kontaktu s dotyčným, který kreslí pro NHL.

Pastrňák se připojí k českému týmu na MS, z osobních důvodů mužstvo opustí Simon

Dostat se nějakým způsobem na trh NHL je velký úspěch, jak se vám to podařilo?
Je to těžké se tam dostat. Kluby mají nasmlouvané svoje airbrushery. Až budou naši kluci zkušenější, budou si moct vybírat.

Jednalo se o váš kreslířský sen?
Asi ne. Dělat pro hokejový nároďák bylo větším snem. Já se s lidmi z NHL ani nechci moc bavit (úsměv). Český gólman v NHL by asi pro mě splněním snu byl. Ale nějaký Kanaďan? Mám dost práce i tak. Více si cením české extraligy, kde se mi podařil rozjet slušný byznys.

Které kluby využívají, či již využily vašich služeb?
Zhruba osmdesát procent gólmanů nosí moje helmy. Ostatní je mají čistě bílé, nebo si je nechávají nakreslit v cizině či u mého kolegy, který je tady od devadesátých let.

A co propagace vaší kreativity v dalších evropských soutěžích?
Mám své výrobky téměř ve všech evropských ligách včetně KHL, švédské i finské ligy. Ve francouzské lize působil Kuba Štěpánek a jeho francouzská dvojka Rafael Garnier mají moje masky. Ve Švýcarsku, v Německu, v Itálii i polské lize. Takže se dí říct, že všude.

Jak jste se angažoval ve svém prvotním florbale?
Jsem v kontaktu s nejlepšími světovými gólmany. Našli si mě na instagramu a napsali mi, že ode mě chtějí helmu. Čeští reprezentanti ve Švédsku mají moje helmy. Florbal si snažím pořád držet.

Nahotinky, svastiku ani mrtvého koně

Kolik času vám zabere výroba jedné masky?
To se nedá zobecnit. Vždy je to dané tím, jak je to složitý motiv. Mám pořadníky, které jsou na rok zaplněné. Nedá se to úplně odhadnout, protože lakuji třeba tři helmy najednou. Připravuji návrhy čtyř najednou. Nicméně mohli bychom hovořit okolo třiceti hodin.

Zhotovení helmy, které vám trvalo nejdéle?
Nebyla gólmanská. Dělal jsem helmu Jaromíru Jágrovi k padesátinám. Na rozdíl od zadavatele jeho helmy gólmani nechtějí na přilbu čtrnáct log. Většinou jim dělám dvě loga z každé strany a jsou dvacet centimetrů velká. Na Jágrovku jsem jich dělal čtrnáct, která byla po sedmi centimetrech. Piloval detaily a další věci. Dala mi zabrat fakt nejvíc. Bez schnutí a přebroušení jsem na tom dělal jeden den a noc. Jinak čtyři dny. Včetně promyšlení a vytvoření návrhu.

Naopak maska zvládnutá v rekordním čase byla určená komu?
Kactetlova helma, když šel do Třince. Volal mi, jestli mu udělám masku. Odvětil jsem mu, že za čtrnáct dní na něj budu mít čas. On mi na to řekl, že už je ve Svitavách (úsměv). Tak jsem mu pověděl, ať tedy přijede. Měl jsem ji sakum prdum za dva dny hotovou. Přijel v šest večer. Hned jsem ji rozebral, přebrousil, připravil si šablony. Jel jsem přes noc a končil jsem v šest ráno. Pak jsem ji nalakoval, šel jsem spát. Probudil jsem se, přebrousil, nalakoval. A expresem jsem mu ji poslal, tam kde hráli. Našel jsem si na kustoda jejich protivníka číslo a poslal mu helmu. No a oni mu ji předali (smích).

Malujete motivy jen na zakázku, nebo můžete zapojit vlastní fantazii?
Je to tak pade na pade. Většinou chci po lidech, aby mi řekli, co na helmu chtějí, nejlépe naposílali obrázky a že já už to vymyslím. S hokejisty a florbalisty mám domluvu, že mi ještě oznámí barevnou kombinaci výstroje, kterou budou mít na sezonu. Aby helma ladila například s betony. Někdy si vyžádám i dres a pak to do toho barevně skládám. Aby například nedošlo k situaci, že gólman má červený límec a jak pak udělám bradu jeho masky ve stejné barvě.

Dědek cinká měšcem pro stavbu nové arény. Na závodišti. Pozemky ale patří městu

S jakým jste se setkal nejbizárnějším nebo crazy motivem? Namátkou: dítě, přítelkyně, nahá žena, pes.
Psa jsem si vždycky kreslil na své masky. Nahaté ženské odmítám, ty mě kreslit nebaví. Už to po mně chtělo spoustu lidí, ale podle mě to na helmu moc nejde. Byli tací, co už mně začali ukazovat fotku nahé přítelkyně (chechtá se). Děti jsou v pohodě. Marku Čiliakovi jsme tam kreslil děti. Když měl dvě. Teď už má tři, tak už tam chce jen text, protože na tři hlavy už není na helmě místo. A s těmi přítelkyněmi to také není žádný med.

Podělíte se o zkušenost?
Jak se nakreslí přítelkyně, tak jsem to předělával. Jednou jsem kreslil masku českému gólmanovi do Francie, který tam chodil s nějakou modelkou. Chtěl ji nakreslit, jako že je fakt hezká. Poslal mi fotky, já ji nakreslil a poslal mu to zpátky. On mi odpověděl, že je to opravdu ona. Nicméně, že se teď chová divně a že se s ní asi rozejde. Tak mi řekl, ať ji dokreslím andělská křídla a zamatlám trochu ksicht, aby nevypadala jako ona. Tak jsem ji přemaloval obličej a měl na helmě anděla (rozesměje se).

Je ještě něco, co byste odmítl malovat?
Kromě nahotin bych v žádném případě nikomu nenakreslil hákový kříž a další symboly propagace, kterou odmítám. Jednu svastiku už jsem odmítl. To samé messerschmitty. Juniorský gólman Hradce chtěl po mně mrtvou půlku koně. Nejsem přímo z Pardubic, ale ani to jsem nedělal.

Máte manažera, agenta, nebo si zařizujete vše sám?
Všechno sám.

Dá se kreslení na helmy připodobnit k tetování?
Určitě dá. Jenom maska nekrvácí a neřve bolestí. Nehýbe se a nezdrhá ze stolu. Tohle kreslení je daleko lepší…