A další nehoda. Řidič jel z Liberce na Frýdlant. V jednu chvíli ale začal hledat v přihrádce zapalovač a nevšiml si, že auto před ním zastavuje, aby odbočilo. Bum. Auta jsou opět v sobě.

„Věnovat se za jízdy jiné činnosti než řízení vozidla se již mnoha řidičům nevyplatilo. Stále se ale objevují další,” řekla mluvčí liberecké policie Ludmila Knopová. Hůře jsou na tom ale ti, do kterých nepozorní řidiči nabourali.

Když se totiž sečte škoda u obou nehod, dá to dohromady přes tři sta tisíc korun. A velká část škody je na autech, která nehodu nezavinila. Pokud by vše šlo, jak má, tak řidič, který nehodu nezavinil, se obrátí na pojišťovnu a ta mu škodu zaplatí. Ne vždy to tak ale je. Alespoň podle Občanského sdružení spotřebitelů Test.

„Lidé si u nás často stěžují, že jim pojišťovny nezaplatí tolik, kolik by měly. To je ale v rozporu s nálezem Ústavního soudu,” vysvětluje za sdružení jeho právní zástupce Jan Votočka.

Sám přidává historku klienta, který po nehodě potřeboval vyměnit celý nárazník. Oprava stála osmnáct tisíc korun a řidič si myslel, že mu celou částku pojišťovna zaplatí. Servis mu také pojišťovna sama doporučila. „Byl potom velmi rozčarovaný, když mu přišla faktura na 8700 korun,” řekl Votoček.
Pojišťovna doplatek svedla na takzvanou amortizaci. Automobil nebyl nový a pojišťovna poškozenému vyplatila jen částku dosahující ceny starého nárazníku, který měl na vozidle. „Kdyby totiž proplatila celou částku za nový díl, pan Karlík by se údajně obohatil,” uvedl právník.

Znovu pak připomíná, že pojišťovny musí zaplatit plnou cenu, protože o tom rozhodl Ústavní soud. „Je s podivem, že započítávání amortizace pojišťovnám prochází i tak dlouho po rozhodnutí Ústavního soudu. Bohužel poškození se práva na celé plnění často nedomáhají, a proto se taková praxe pojišťovnám stále vyplácí,” dodal.

Luboš Vrabec