Krásný sport, při kterém nerušeně plujete vzduchem jako na jachtě na moři a užíváte si výhledu do krajiny. Nebo také nebezpečný adrenalin, při němž sebemenší zaváhání může mít tragické následky. To je bezmotorové létání. „Letecká nehoda většinou nekončí zlomenou nohou. Když se přihodí, končí zpravidla fatálně,“ řekla Jana Vepřeková ze Dvora Králové nad Labem, legenda bezmotorového létání, mistryně světa v plachtění. "Nedá se říct, že by to byla častá záležitost. Kdyby nehod bylo hodně, tak se tenhle sport zakáže," dodala.

Špatně dopadla nehoda při soutěži Hronovské Orlíkovské přeháňky. Její čtvrtý den smutně poznamenala srážka dvou kluzáků nad Trutnovem. V úterý 14. srpna spadl bezmotorový letoun typu VT-16 Orlík. Jeho 73letý pilot nehodu nepřežil. Záchranáři našli tělo a trosky větroně v kukuřičném poli. Druhému účastníkovi nehody se podařilo nouzově přistát a vyvázl bez zranění.

Soutěžící startovali z letiště ve Velkém Poříčí. Incident se odehrál při skupinovém letu čtyř kluzáků. Nedaleko místa nehody bezpečně přistáli také zbylí dva piloti ze skupinového letu, kteří pomáhali záchranářům určit místa nehody.

Hronovský aeroklub utrpěl těžkou ránu. Zahynul pilot Bohumil Říkal, který byl jeho dlouholetým členem. Život měl spojený s létáním a parašutismem.

„Je to hrozně nešťastná událost. Jako by zemřel člen rodiny,“ těžko hledal slova Petr Jirásek z letiště ve Velkém Poříčí, sídla hronovského aeroklubu.

Případ vyšetřuje Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod v úzké součinnosti s Policií ČR. "Provádíme úkony k vyslechnutí svědků a přiměřená opatření k získání informací a uchování důkazů důležitých pro účely analýzy a šetření příčin letecké nehody. V souladu s nařízením Evropské unie bude závěrečná zpráva zveřejněna. V současné fázi není možné odhadnout dobu do ukončení šetření a vydání závěrečné zprávy," uvedl inspektor Stanislav Suchý z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

„Tak jako se stávají nehody na silnici, stávají se ve vzduchu. Nejvíc nehod mají padákové kluzáky, rogala, pak větroně. Občas se srážka přihodí, pokud se dostanou dva větroně ve stoupavých proudech blízko sebe,“ vysvětlila zkušená pilotka Jana Vepřeková.

„S věkem to podle mě nesouvisí. Je to hodně individuální. Někdo je důchodce v padesáti, jiný vitální v sedmdesáti. Vím o podobných nehodách, které se staly mladým lidem,“ namítla.

Při osudné srážce byly ve vzduchu čtyři větroně. „Lítala jsem na závodech, kde letělo z jednoho letiště 120 pilotů. Není výjimkou, že se nás potká v jednom stoupavém proudu dvacet. Každý se snaží co nejvíc využít jádro stoupavého proudu. Problém je, když se sejdou letadla, která mají jinou rychlost na kroužení. Musíme se za sebe srovnat,“ popisovala osminásobná medailistka z mistrovství světa.

Podle ní je klíčové udržet ve vzduchu koncentraci. „Přelety trvají šest-sedm hodin denně. Musíte být absolutně soustředění. Hlava pracuje na 100 procent, přidává se závodní vypětí,“ přiblížila situaci.

Navzdory riziku považuje bezmotorové létání za úžasný sport. „Když se jdu pojistit, tak na rizikový sport. Je to ale krásný koníček, který nám spoustu přináší. Známí se mě ptají, jestli se nebojím. Odpovídám, že to je jako sednout si do auta. Tam je riziko také skoro vždycky,“ podotkla Jana Vepřeková.