Výzkum nervových buněk, neuronů, z mozků lidí trpících Parkinsonovou nemocí přivedl vědce z americké Northwestern University na stopu zřejmě nejrannějšího známého projevu choroby, uvedl web ScienceAlert.
Parkinsonovou chorobou trpí na celém světě více než 10 milionů lidí. Očekává se, že tato čísla porostou, protože populace neustále stárne.
Lékařská věda měla dosud za prokázané, že choroba postihující jedno až dvě procenta populace a vyznačující se třasem, ztuhlostí a pohybovými potížemi vzniká v důsledku ztráty neuronů. Badatelé také věděli, že na vině je geneticky způsobená porucha buněčné recyklace ve středním mozku.
Nový výzkum přivedl vědce k příčině této poruchy. Zjistili, že nejprve nastane porucha tvorby dopaminu, látky umožňující přenos impulsů mezi neurony v mozku.
„Ukázali jsme, že synapse vytvářející dopamin jsou nejprve dysfunkční a poté nastává smrt neuronů. Předkládáme proto hypotézu, že zaměřit se na selhávající synapse dřív, než dojde k degeneraci neuronů, představuje lepší léčebnou strategii,“ uvedl neurolog Dimitri Krainc z americké Northwestern University, jeden z vedoucích autorů studie publikované v časopise Neuron.
Klíčovým poznatkem je rozpoznání role dvou genů, jejichž mutace přispívají k rozvoji nemoci. Badatelé věděli, že oba geny, Parkin a PINK1, mají na starosti zmíněnou recyklaci a vyřazování buněk ve středním mozku. Jak zmínil ScienceAlert, ve zkoumaných vzorcích byly neurony dvou nemocných sester. Obě se narodily bez genu PINK1, ale jen jedné z nich zcela chyběl gen Parkin, což znamenalo, že diagnóza byla v jejím případě poněkud záhadou.
„K vyvolání Parkinsonovy nemoci je nutná úplná ztráta genu Parkin. Jak je tedy možné, že sestra jen s částečnou ztrátou tohoto genu nemoc dostala už před třiceti lety,“ uvažoval Krainc.
Dodal, že výsledek výzkumu ukázal dosud neznámou funkci tohoto genu, a tou je právě řízení produkce dopaminu v neuronových synapsích.
Badatelé doufají, že nejnovějším zjištěním otevírají cestu k hledání nových léčebných terapií. „Teď potřebujeme vyvinout léky, které budou stimulovat tuto cestu, napraví synaptické dysfunkce a doufejme, že předejdou neuronové degeneraci,“ poznamenal Krainc.
Nová zjištění umožní dřívější diagnostiku
Nové poznatky, které v budoucnu umožní dřívější diagnostiku Parkinsona i dalších nemocí, oznámili i britští vědci. Pomáhat mají skeny očí vyhodnocované s pomocí umělé inteligence. Důležité informace přitom poskytne sítnice.
„Pokud se u vás projevují změny v krvi nebo kardiovaskulárním systému, mohou se projevovat v krevních tocích v sítnici. Ta je také součástí vaší centrální nervové soustavy, říká se o ní, že je přístupnou součástí mozku,“ řekl deníku The Guardian profesor umělé inteligence v medicíně na londýnské University College Pearse Keane.
Ve svém výzkumu experti zjistili, že odlišnosti v tloušťce vnitřní buněčné stěny sítnice dokážou zachytit i o sedm let dříve, než se u pacientů rozvinou příznaky Parkinsonovy nemoci.
