Asistent v reprezentaci. "Beru to jako odměnu"

Volba padla na jeho kolegu v mistrovském USK, Ivana Beneše. Z regionálního pohledu má však daleko větší význam druhý asistent. Tím byl totiž jmenován lodivod Kary Trutnov, MARTIN PETROVICKÝ.

„Jsem hrozně rád, že takovýmto způsobem můžu pomoct. Je to pro mě velká zkušenost. Lubor Blažek je velmi kvalitní trenér, od kterého se určitě něco přiučím,“ uvedl 39letý kouč ke své funkci v národním družstvu.

Být součástí české reprezentace není pro Martina Petrovického žádná novinka. Už dvakrát cestoval na akci s univerzitním týmem. Poprvé před šesti lety do Jižní Koree, v letošním roce se zúčastnil svátku vysokoškolského sportu v Srbsku.

Ale asi budete souhlasit s tím, že stát se asistentem v seniorském týmu, je něco jiného?
Určitě je to jiné. Zaprvé kvalitou. Zadruhé přípravou. Na univerziádu máme dva týdny přípravy a už se jede do akce. Během prvního týdne se vybere dvanáctka hráček, která má pak týden na to, aby se připravila. Je to taková rychlá akce, ale moc hezká a myslím, že k českému basketbalu patří. V seniorském družstvu máte víc soustředění, víc přípravných utkání, ovšem hlavně v něm jde o koncepční práci. I když mistrovství světa příští rok nás z ní bude trochu vytrhne.

Berete tento post jako odměnu za vaši dosavadní práci?
Samozřejmě. Není to věc, která by se dávala z nějaké známosti. Výsledky, které dokazujeme v Trutnově, na tom měly určitě velký podíl.

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že byste se měl stát asistentem v reprezentaci?
Myslím, že mi Lubor Blažek volal někdy před výběrovým řízením. Každý trenér, který podával návrh, totiž musel ve svém konceptu nastínit svůj realizační tým, svou filozofii práce, hráčky, které by pozval.

A vy sám jste neuvažoval o tom, že byste se do výběrového řízení přihlásil?
Ne, ne. Mistrovství světa v domácím prostředí není určené pro trenéra, který má za sebou jen dvě zkušenosti s univerzitním výběrem. Především ale dostatečně neznám důležité hráčky týmu, jako jsou Hanka Horáková, Vítečková, Kulichová… Ne, že bychom se neznali, vídáme se, ale na místě trenéra musí být někdo, za kým ty holky půjdou a budou se chtít doma ukázat. A kór při změně, kdy po deseti letech nebude u družstva žádný brněnský činovník.

Musel jste se rozmýšlet, když vás trenér Blažek oslovil s nabídkou?
Vůbec. To je věc, která se podle mě neodmítá. Samozřejmě, že bych to odmítl, pokud bych cítil, že jde o trenéra, který má jinou filosofii nebo bychom si nerozuměli. Od takového trenéra bych ale asi stejně nabídku nedostal. S Luborem máme dlouhodobě podobný pohled na basketbal.

Trenér Blažek na lavičce působí klidným dojmem, vy naopak někdy dost impulsivně. Nemůže mezi vámi dojít ke kontroverzi?
(rozesměje se) Spíš si myslím, že Lubora budu muset uklidňovat já. On vypadá klidně, ale nervy u něj hodně pracují. S Ivanem Benešem to bude jeden z našich úkolů, držet situaci v pohodových mezích, protože si myslím, že pro tohle družstvo, které se skládá, bude psychická pohoda velmi důležitá. Tlak na hráčky v domácím prostředí bude enormní.

Už víte, kdy se spolu nový realizační tým poprvé sejde a promluví si o tom, jak chce reprezentaci vést?
Chvilku jsme spolu mluvili teď před naším utkáním na USK. Lubor nám pošle mailem návrh časového rozložení soustředění, potom bychom si měli zavolat a sednout si. Domnívám se ale, že teď na to stejně nebude prostor, protože USK čekají euroligové zápasy, a ani důvod. Soustředění začínají až po lize. Máme na to dost času.

Budete se na něj snažit apelovat, aby nějaké soustředění proběhlo i tady v Trutnově?
Uvidíme, jakou má představu. Pokud bude mít takovou, že by to v Trutnově šlo, určitě nebudu proti. Myslím, že on sám už naznačil, že některá soustředění by v Trutnově mohla být.

Zasáhne pozice asistenta reprezentace nějakým způsobem do vaší práce v trutnovském klubu?
Zasáhne hlavně časově, protože mistrovství světa je na konci září. A já se tak přeci jen v srpnu a v září, kdy probíhá předligová příprava, což je jedno z nejdůležitějších období, družstvu nebudu moc tolik věnovat. Už během této sezony se budu muset rozhodnout, jakým způsobem dát přípravu dohromady.

Nabízí se přeci možnost angažování asistenta, ne?
Ona je to jediná možnost. Já sám přípravu neudělám a holky se samy připravovat nemůžou. Někdo to bude muset vzít. Ale to je zatím daleko, takže to neřeším.

Co téma „Trutnovské hráčky a reprezentace“?
Rozhodně naše hráčky nebudu tlačit do reprezentace. Bude to o tom, koho si zvolí Lubor. Já osobně si myslím, že velkou šanci má Míša Hartigová, která už je dlouholetou reprezentantkou. V širším výběru loni byla Katka Hindráková a Hanka Šnajdrová. Myslím si, že právě Hanka teď dvakrát ukázala Luborovi Blažkovi, že basket umí. Pokud si udrží formu, má šanci bojovat o dvanáctku.

Už to zde několikrát padlo. Stáváte se součástí týmu, který za rok bude hrát na mistrovství světa v České republice. Cítíte o to větší zodpovědnost?
Připouštět si ještě větší zodpovědnost by podle mě bylo hloupé, protože tlak už je velký a bude ještě větší. Neměli bychom si sami na sebe navalovat ještě další.

Co považujete za největší problém českého ženského basketbalu?
Problém, problém. Asi všichni si myslíme, že největší problém je výkonnost týmu, který v poslední době dělá horší a horší výsledky. To je ovšem přirozená cesta při obměně družstva. Myslím, že jediný problém, který by mohl nastat, je komunikační šum. I mediální aféry, které vznikaly kolem národního družstva, byly problém. Na to je teď potřeba zapomenout. Mistrovství světa u nás je výjimečná akce. Všechno musíme hodit za hlavu. Ať to byly mediální věci s Honzou Bobrovským, ať to byly mediální věci kolem Milana Veverky. Nemá cenu to vytahovat zpátky. Všichni lidé, ať už to budeme my u nároďáku, nebo především trenéři, kteří budou dodávat hráčky do reprezentace, novináři… my všichni bychom nyní společně měli táhnout za jeden provaz a ukázat, že jsme hodni toho, abychom u nás pořádali mistrovství světa.