Tahle basketbalistka píše docela zajímavý příběh. V březnu 2019 si těžce poranila koleno a trvalo rok, než se vrátila. Když už se do toho chtěla znovu dostávat, její rozlet na jaře letošního roku přibrzdila koronavirová přestávka a s tím související předčasný konec sezony.

Tu letošní sice Michaela Matušková s týmem Lvic zahájila, jenže Covid-19 způsobil další pauzu. Během ní přišla nečekaná pozvánka do širšího výběru reprezentace. Nakonec souhra všech okolností znamenala, že královéhradecká rozehrávačka poprvé v životě mohla hájit barvy České republiky v seniorské kategorii.

A její premiéra byla vskutku vydařená. V kvalifikačních duelech s Dánskem a Itálií o postup na ME, které se hrály v lotyšské Rize, se rozhodně neztratila, ba naopak.

Na nějaké oslavy ale nebyl čas, po návratu se už musela soustředit na restart ŽBL. Její Hradec Králové na úvod porazil krajského rivala z Trutnova a teď od středy ho čekají hned tři zápasy během čtyř dnů.

Míšo, Trutnov jste porazilyo sedmnáct bodů, povinnost jste splnily, ale asi budete souhlasit, že ten výkon nebyl úplně optimální, že?
Náš výkon nebyl ideální, protože jsme hrály po měsíci. Takže se s tím dalo i tak trochu počítat, přece jen měsíční pauza musela být znát. Žádný tým nebyl pořádně rozehraný. My můžeme jenom doufat, že další zápasy už budou lepší a lepší.

Vedle nerozehranosti vám hodně chyběla i pivotka Renáta Březinová, souhlasíte?
Určitě, Bříza si lehce poranila kotník, když jsme spolu byly před několika dny na reprezentačním srazu. Tak se domluvila s trenérkou Ptáčkovou, že ho doléčí, aby byla připravena na důležitější zápasy, které přijdou.

V koronavirové přestávce jste trénovaly převážně venku a bez míče v ruce. Navíc jste nevěděly, kdy se vůbec začne. Jaké to bylo?
Bylo to nepříjemné. Nevíte, kdy už se konečně vrátíte do haly. Zato víte, že budete jen běhat kolem stadionu. Přece jenom nejsme atletky. Takže jsme očekávaly každým dnem, kdy to vládní nařízení dovolí. Teď už můžeme být rády, že jsme v hale.

Vy osobně jste proti Trutnovu úplně nerozehraná nebyla, neboť jste absolvovala s reprezentací kvalifikační dvojzápas. Užívala jste si svoji premiéru za národní tým?
Užívala jsem si to moc, protože to byl vždycky můj sen reprezentovat Českou republiku. Můžu být jenom ráda, že to vyšlo tak, jak to vyšlo, že jsem měla i trošku štěstí. Můžu a budu na to vzpomínat v dobrém.

REPREZENTAČNÍ DEBUT. Rozehrávačka hradeckých Lvic Michaela Matušková (s míčem v duelu proti Dánsku) zažila nedávno velkou premiéru v dresu seniorského týmu České republiky.Zdroj: facebook ČBF

Čím to, že jste působila bez nervozity, když jste naskočila na palubovku? Přitom po ročním zranění jste toho moc neodehrála.
Sice jsem toho moc neodehrála, ale myslím si, že když jedete hrát za Českou republiku na mezinárodní úrovni, tak už není čas na to být nervózní. Proto jsem se chopila příležitosti, jak nejlépe jsem mohla.

Věříte, že jste si svými výkony proti Dánsku a Itálii řekla o další pozvánku do nároďáku?
S panem Svitkem (trenér týmu ČR - pozn. aut.) jsme už o tom mluvili, prý se mnou počítá i na únor, tudíž si myslím, že ano. Samozřejmě se budu snažit stejně jako v tomhle bloku a uvidíme, jak to dopadne.

Zpět k ŽBL. Sobotní derby jste odehrály bez diváků, to asi není úplně ono, viďte?
Příjemné to rozhodně nebylo, protože zrovna Hradec Králové má nejlepší fanouškovskou základnu v Česku. Pro nás je to takový šestý hráč na palubovce, takže se už nemůžu dočkat, až zase s námi budou a pozvednou náš výkon na hřišti.

Dovedete si představit i variantu, že by se celý zbytek sezony hrál bez diváků?
Já si to ani představit nechci, neboť se domnívám, že basket, ale i další sporty jsou důležité také z hlediska fanoušků. Přece jen hrajeme to pro ně. Myslím si, že i výkony a nasazení by nebyly takové, kdyby příznivci v hale nebyli.

Od středy absolvujete tři utkání ve čtyřech dnech. To bude těžká zkouška především na fyzickou připravenost, že?
Nejen na fyzickou připravenost. Podle mě když člověk měsíc není zvyklý na basketbalové pohyby a pak hraje tři zápasy v jednom týdnu, tak to i lehce hrozí zraněním. Proto doufám, že všechny z toho vyjdeme zdravotně v pořádku a že předvedeme co nejlepší výkony. Dva zápasy jsou pro nás velmi důležité a budou i těžké, v tom třetím podle mě už dostanou šanci mladší hráčky a ty starší si budou moct odpočinout.

Vy asi ve třiadvaceti letech patříte ještě mezi ty mladší, ne?
(zasměje se) Já jsem zrovna taková mezi.

V dosavadním průběhu sezony jste čtyřikrát vyhrály a jen jednou prohrály s vysoce favorizovaným USK Praha, navíc pouze o šest bodů. Je to takový signál, že to opět myslíte vážně s útokem na medaile?
Samozřejmě. Já si myslím, že bychom měly tento rok mířit co nejvýše jsme schopné, tedy na druhé místo. Pokud by to tak nedopadlo, tak by to byl podle mě dokonce i neúspěch. Protože náš tým je pořád stejně kvalitní jako v minulých letech, zatímco ostatní týmy jsou omlazenéa navíc nemají Američanky. Náš cíl je tedy jasný.