„Dají se porazit, to víme,“ burcuje Charousek

S volejbalovými spoluhráči už dnes vstoupí do semifinále první národní ligy, ve které je jeho klub nováčkem. Po vyřazení Brna B na celý Turnov čeká další rezerva. Tentokrát pražská z oddílu ČZU. Úvodní dvě utkání se hrají na půdě soupeře, v příštím týdnu se série přesune do Pojizeří.

A jaké plány spřádá lomnický rodák Charousek? „Soupeř je jistě k poražení," uvědomuje si a burcuje tím ostatní.
Nejprve k úspěšnému boji s Brnem B. Jaká byla čtvrtfinálová série?
Zápasy na Moravě byly hodně rozdílné. V pátek na nás byla znát ještě tři sta kilometrů dlouhá cesta. Byli jsme zatuhlí, zpomalení, domácí na nás naopak vlítli natvrdo a šli si za výhrou. Než jsme se vzpamatovali, tak jsme dostali naloženo. Soupeř byl výborný, těžko jsme hledali recept.

Už u večeře jsme si ale něco řekli. Věděli jsme, že musíme svůj výkon zlepšit. Šli jsme poslušně spát a do druhého dne jsme vstali s bojovnou náladou. Dodržovali jsme pokyny a Brno jsme k ničemu nepustili. Ale co bych chtěl vyzdvihnout je, že jsme v sobotu opravdu hráli jako jeden tým, jeden za druhého. Neustále jsme se povzbuzovali. Takový kolektivní výkon jsme letos ještě asi nepředvedli.

Ještě jednoznačněji vypadá předchozí výsledek z druhého utkání série na domácí půdě. Byl takový i průběh?
Já jsem v pátek ještě kvůli zranění kotníku nehrál. Ale to byl takový zmatečný zápas, víceméně jsme měli spíš štěstí. V sobotu už to bylo zase více týmové. Oni to měli soupeři těžké. Neměli žádné posily z extraligy, a tak bylo znát, že jsou ještě mladí, méně vyhraní a úplně na tuhle soutěž sami nestačí. Chci ale vyslovit velké poděkování fanouškům, protože po oba dva dny byli úžasní. Byl to náš sedmý muž v poli. Hrát v takové atmosféře, to je opravdu radost. Proto patří všem divákům velké dík už za čtvrtfinále.

Které utkání bylo nejnáročnější?
Hrál jsem tři ze čtyř zápasů, to první jsem viděl jen z lavičky, takže nemohu úplně přesně říct. Ale nejhorší byl asi ten první v Brně. Jak už jsem říkal, soupeř na nás vlétl a my jsme na něj jen koukali. Paradoxně to pak domácím možná uškodilo, protože si asi mysleli, že nás o den později smažou stejně. To se nestalo.

Je výhra v Brně tím cennější, že jste jí dosáhli bez kapitána Konečného?
Jak bych to řekl? Bez Kendyho jsme hráli už minulou sezonu ve druhé lize, takže jsme trochu věděli, do čeho jdeme. Je to samozřejmě rozdílné. Petr je hráč, který dává do hry zkušenost. Na druhou stranu teď dostal místo něho šanci mladý Melich, který do svého volejbalu dal strašnou bojovnost a nadšení. Špatně se to srovnává, protože každý z nich je jiný. V Brně jsme neměli tolik zkušeností, nahradili jsme je ale mladistvou šťávou a nadšením.

Teď obraťme list. Co očekáváte od nadcházející semifinálové série s vítězem základní části?
Je to pro mě velký otazník. Čekal jsem, že ČZU B projede s čistým štítem čtvrtfinále, semifinále a zastaví se možná až v baráži. To trápení s Chocní všechny možná trochu překvapilo. I podle zpráv, které mám, tak ČZU nehrálo tak dobře, jak by se čekalo. Nicméně je to stále výborný soupeř, mají vynikajícího Marela se zkušenostmi z extraligy i zahraničí, což je opravdu superhvězda, protože se o něj mohou kdykoliv opřít. Žádné prognózy se mi nechtějí dopodrobna rozebírat, ale nedáme jim nic zadarmo. Chceme venku urvat alespoň jeden zápas!

Jaký je váš názor? Je, co se sportovní stránky týče, ČZU Praha B nejtěžším možným protivníkem?Sám jsem nad tímto už přemýšlel. Každý tým má neoblíbeného soupeře. My jsme se v základní části trápili nejvíc s Brnem B. Osobně si teď myslím, že ČZU je z postupující čtyřky ten přijatelnější soupeř.České Budějovice nás doma smázly, od Nymburka se nikdy neví, co čekat, protože se jeho sestava prolíná hodně s extraligovými Benátkami a dokáže s kýmkoliv vyhrát i prohrát. Naproti tomu ČZU má standardní sestavu, víme zhruba kdo a jak bude hrát a je jen na nás, jak se vyrovnáme se soupeřovou hrou a jak se na ní připravíme. Je tam podle mě nejméně nepředvídatelných faktorů, což je dobře. Musíme se připravit na jejich silné zbraně. A to, že se Pražané dají porazit, to už sami dobře víme!

Zaskočilo vás, že se pražský tým s Chocní trápil v pětizápasové bitvě?
Choceň je tým, který takhle hrál už vloni a dostal se do finále. Má úžasné diváky, specifickou halu. Není to tam vůbec jednoduché. Tentokrát ale hrála výborně i v Praze, to bylo pro všechny překvapením.

Čtvrtfinále dopadlo podle výsledků v základní části, tedy bez překvapení. Postoupila čtyři nejúspěšnější mužstva. Možná je čas nějaké připravit, že?
Poslední čtyřka byla už v tabulce základní části hodně vyrovnaná. Jen ČZU, které do nové sezony vstoupilo s obdobným kádrem z loňska, získalo náskok v úvodu, kdy se ostatní teprve sehrávali a body občas ztráceli. Proto si myslím, že je semifinále úplně ve všem otevřené.

Zkusíte si tipnout výsledek vaší série?
(přemýšlí a směje se – pozn. aut.) Nevím, jestli mám být realista nebo optimista. Trochu ale cítím, že 3:1 na zápasy vyhrajeme. Na tréninku tvrdě makáme, děláme, co můžeme. Všechny kluky určitě povzbudilo skvělé vítězství v Brně, o které se zasloužil i širší kádr. Tak doufám, že všichni dostanou znovu šanci a že sérii společně jako tým urveme pro sebe.

Na konci ledna jste si přímo na místě užil také vyhlášení ankety Nejúspěšnější sportovec okresu, kde TJ Zikuda Turnov obsadila 3. místo mezi kolektivy. Jak se vám celý večer líbil?
Byla to super akce a pro mě navíc taková citová záležitost. Jsem z Lomnice, takže jsem byl doma, to bylo hodně příjemné. Měl jsem tam spoustu známých i rodinu. Byl to opravdu krásný večer s hezkým doprovodným programem, šikovným moderátorem i rautem na závěr. Navíc třetí místo je pro náš tým skvělé, porazit třeba turnovské atlety je velká čest. Doufám, že teď uspějeme v play off a příští rok třeba zabodujeme v anketě ještě víc.