Ve znamení hned několika jubileí se nesla víkendová Velká cena města Trutnova v plavání. Hlavní závod zdejšího mítinku pořádal plavecký oddíl po pětatřicáté, navíc akci doplnil 20. ročník soutěže pro tělesně postižené. Toho se zúčastnilo čtyřicet závodníků.

Elhenická obhájila a navíc vylepšila čas

Otázkou číslo jedna pro příznivce plaveckého sportu bylo, jak si v hlavním závodě na 200 metrů kraul povede domácí hvězda a již čtyřnásobná vítězka Martina Elhenická. V závodě pětadvacetiletá, dnes již o rok starší reprezentantka nenechala nikoho z přítomných na pochybách a časem 2:01,40 nejen, že ovládla startovní pole, ale ještě vylepšila svůj loňský výkon o vteřinu a půl.

Obsazení na stupních vítězů bylo po ženském finále ostatně stejné jako před rokem. Na druhém místě skončila Klára Šimánová (2:04,45), třetí pak Dominika Geržová z Ostravy (2:06,56). Jeden rozdíl se tu však přece jen našel. Stříbrná Šimánová totiž už nepřidávala body pořádajícímu oddílu, jelikož od nové sezony hájí barvy pardubického SCPAP.

Mezi muži triumfoval mistr světa

A byl to právě oddíl z města perníku, který na pomyslném trůnu vystřídal domácí klub v soutěži družstev. Druhá skončila Juvenia Wroclaw, třetí Ústecká akademie plaveckých sportů a TJ Loko UP Group se tentokrát musela spokojit s pátou příčkou.

Zbývá dodat, že mužskou dvoustovku kraul v čase 1:49,77 ovládl juniorský mistr světa ze srpnového šampionátu v Budapešti, pardubický Jan Čejka. Specialista na znak si v kraulu vylepšil osobní rekord, o chlup za ním skončili druhý Roman Pocházka z Ostravy (1:50,03) a třetí Václav Čermák z Ústí nad Labem (1:50,63).

Nejhodnotnějším výkonem domácích plavců bylo vítězství Terezy Bischofové v závodě na 100 metrů motýlek, přičemž si talentovaná plavkyně zaplavala osobní rekord a hlavně nejlepší krajský čas 1:07,67. Spolu s Elhenickou, Voborníkovou a Jermanovou pak dohmátly čtvrté ve štafetě na 4 x 50 metrů kraul.

Pokud neskončím, chci tu ještě jednou vyhrát. Na rozloučenou

Kraulovou dvoustovku v trutnovském bazénu ovládli domácí Martina Elhenická a pardubický Jan Čejka.

/ROZHOVOR/ Dokázala to. Hvězda pořádajícího oddílu a vzor trutnovské mládeže Martina Elhenická znovu získala titul v hlavním závodě prestižní Velké ceny města. Celkově již popáté. Kolikrát však ještě o prvenství bude bojovat, to ukáže až zbytek letošní sezony.

Martino, popáté jste ovládla hlavní závod Velké ceny. Kolik triumfů zde ještě k radosti pořadatelů a spousty fanoušků hodláte přidat?
To je dobrá otázka (usmívá se). Uvidí se. Budu se asi rozhodovat podle toho, jak dopadne příští sezona. Nechci říkat, že na sto procent budu po létě končit, ale tak nějak tuším, že dlouho už plavat nebudu. Každopádně, když ne, tak ještě jeden na rozloučenou by byl fajn.

Pořadí na stupních vítězů bylo stejné jako loni. Vám se ale podařilo vylepšit svůj čas. Je to hodně pozitivní zpráva v přípravě na vrcholy sezony?
Je určitě pozitivní. Minulá sezona byla špatná, tak jsem ráda, že se to všechno vrací tam, kde to má být. Jsem hlavně spokojená s tím, jak jsem to odplavala. Nebyly tam žádné výkyvy a celkově to bylo vyrovnané, to je dobré znamení. Už jsem v Trutnově plavala i o vteřinu rychleji, ale teď plavu úplně jiné tréninky, zatím jsme ještě pořádně nešli do nějaké rychlosti, takže věřím, že to půjde ještě nahoru.

Medaile i letos byly vyrobeny s vaší podobiznou. Necítíte proto skoro povinnost získávat právě ty zlaté, což se vám daří? A pokud ne povinnost, tak o to větší motivaci?
Vidíte, to mě vůbec nenapadlo (smích). Ale asi máte pravdu, bylo by trochu divné, kdybych na nich byla, přesto žádnou nevyhrála.

Vaším hlavním cílem v této sezoně je zisk limitu pro účast na mistrovství Evropy v Glasgow. Jaké si dáváte naděje?
Nechci nic zakřiknout. Strašně ráda bych se vrátila do reprezentace. Ty limity jsou tak padesát na padesát, s trenérkou se budeme soustředit příští víkend v Plzni na 400 kraul, kde je ten limit lehčí, než je na ostatní tratě. Na Evropu stačí čas okolo 4:10,5, což je přes 2,5 vteřiny pomalejší než můj osobní rekord. To ale samozřejmě neznamená, že ho mám v kapse. Nevím, jak na tom po minulém roce budu. Takže to budeme zkoušet v Plzni, když to nevyjde, mám ještě jeden pokus o pár týdnů později.

Nyní vás čeká závod Světového poháru v Berlíně. S čím do Německa vyrážíte a jaký osobní plán či cíl se zde pokusíte splnit?
Nemám tu žádné zvláštní cíle, chci prostě zaplavat dobře. Letos je kvůli limitům na olympiádu Světový pohár celý na dlouhém bazénu. Chci vidět, jestli je tam nějaký posun od letního mistrovství republiky a také se chci „rozzávodit“ před příštím víkendem.

Vy jste krátce po Velké ceně (včera), oslavila krásné 26. narozeniny. Prozradíte, jaký dárek vám udělal největší radost?
Žádná velká oslava neproběhla a asi ani nic takového nemám v plánu. O víkendu jsem ale byla po delší době doma, tak jsem ráda, že jsem strávila pár hodin s rodinou. Neřekla bych, že to byla oslava, ale bylo to fajn. Je to pro mě důležitější než dárky. Samozřejmě až bude po Plzni trochu volněji, zajdeme s holkami na nějakou večeři a víno.