Třetí Rally Krkonoše je v polovině a já stojím v závodnickém depu v prostoru bývalých kasáren. Čekám u „garáže“ týmu CNG Seznam.cz Rally Team, kde by se měl po čtyřech erzetách objevit modrobílý Lancer Evo. Mitsubishi s alternativním pohonem na zemní plyn je jistě parádní stroj, ale mě víc zajímá jeho řidič.

Nejrychlejší český závodník – TOMÁŠ ENGE. Náš první jezdec ve formuli 1 je v dobré náladě. „Zatím se nám daří, jsme pátí,“ hlásí třiatřicetiletý tovární jezdec automobilky Aston Martin. Rozdává podpisy, fotí se s kolemjdoucími, ale také asistuje mechanikům při opravě auta.

Udělá si vůbec čas na rozhovor? „Deset minut? To asi ne. Ale za pět to určitě stihneme,“ usměje se po mé otázce. Nakonec se spolu bavíme minut šest a půl a další čtyři pak ještě v cíli u Autostylu.

Spojení Tomáš Enge a rally. Jde to dohromady?
Proč by ne? Já se rád projedu na všem, co má čtyři kola. Rally je můj velice oblíbený sport. Je to atraktivní styl jízdy. Už jsem to jezdil před pěti lety, kdy jsem u nás v republice jel jednu sezonu. Jsem velice rád, že jsem dostal možnost jet a vyvíjet tady ten plynový Mitsubishi Lancer. (otočí se ke svému vozu)

Jaké je to auto třeba v porovnání s tím, co jezdíte na okruzích?
Je to úplně něco jiného. Výkon auta, chování, ovládání a samozřejmě váha se vůbec nedají přirovnat ke speciálu, ve kterém jezdím na okruzích.

Trvá vám dlouho přeorientovat se ze závodů na dráze na rally?
Ani ne. Před každým závodem absolvuji krátký test, při kterém se dostanu do tempa a auto si vyzkouším. Není to ale jednoduché.

Co je pro vás nejtěžší?
Asi odhad rychlosti a najíždění do začátek.

Potkal vás na trati nějaký problém?
Všichni mají problémy a všude. Trať je hodně znečištěná a klouzavá. Když vezmu, že jedeme dvanáctí v pořadí a před sebou vidíme tolik stop aut, které vedou mimo trať, anebo už jsme dokonce viděli dvě poměrně těžké havárie… Jak říkám, všichni jedou s problémy. Neodhadneme zatáčku, dostaneme větší smyk, než chceme, a pak to vypadá, že jedeme pro diváky. Ale není to tak.

Nebývá obvyklé, aby první jezdec v úvodní erzetě nedokončil… (nehoda Josefa Petáka – pozn. red.)
Nebývá to obvyklé, ale i to se prostě může stát. To jsou závody. Bylo to v předposlední zatáčce první erzety. Pepa Peták je velice zkušený jezdec, doufám, že se mu nic vážného nestalo. Všichni mu přejou co nejrychlejší návrat do soutěžního auta.

Jak se vám líbily profily rychlostních zkoušek Rally Krkonoše?
Je to hezká trať. Neříkám, že je rychlá, ale je hodně svižná. Rychlostní zkoušky, jak jsem se jich bál, jak jsem si po prvním průjezdu při tréninku myslel, že je to velice rychlý a nebezpečný, tak v závodním autě jsem naopak poznal, že jsou pěkné. Dvě rychlostní zkoušky byly trošku rychlejší, vyhovovaly mi. Tím, že se vydařilo počasí, přišlo i hodně diváků.

Ve které erzetě se lámal chleba?
Pro nás to byla poslední erzeta, kdy jsme bojovali jsme o páté místo s Martinem Semerádem. Martin byl o necelé dvě vteřiny před náma, ale my na té poslední jeli hodně rychle, povedla se nám, měl jsem z ní radost. Martina jsme porazili o pár vteřinek. Takže asi tam. Ve finále to bylo asi tak, že když člověk nasadí na začátku rychlé tempo, tak se zlomí chleba tím, jestli skončíte na první erzetě čtvrtí nebo patnáctí, a pak se to dohání daleko hůř, než když skončíte na čtvrtým místě.

Rozhodilo vás, že se dvě rychlostní zkoušky neuskutečnily?
Bylo to trošku znepříjemnění, ale to se stává, to je prostě rally. Myslím, že ve finále bychom výsledek měli asi obdobný. Ale bylo to pro všechny stejné.
V absolutním pořadí jste tedy se svým spolujezdcem Michalem Ernstem skončili na páté příčce. Jste s výsledkem spokojeni?
Hodně spokojeni. Před námi skončila dvě auta WRC a jedno třídy Super 2000, víceméně papírově silnější vozy. Až tak dobrý výsledek jsme nečekali.

Přijedete na Rally Krkonoše znovu příští rok?
Velice rád. Soutěž byla velice pěkně udělaná.

Nejde se nezeptat. Uvidíme ještě někdy závodit Tomáše Engeho v kokpitu formule?
Nemyslím, že by mě ještě ve formuli něco čekalo. Tahle kapitola je už pro mě uzavřená. Spíš mě uvidíte v cestovních vozech, při rally a hlavně při závodech sportovních vozů s Aston Martinem.

Poslední otázka. Povězte čtenářům, kterých největších vítězství nebo slavných momentů ve vaší kariéře si nejvíce vážíte?
Pětkrát pole–position v Le Mans a pak i samotné vítězství v Le Mans ve třítě GT1. Vítězství ve formuli 3000 v roce 2002 a samozřejmě start ve formuli 1. To je vůbec asi to největší, co člověk – závodník může zažít.