Závod na 1500 metrů napálila rychlobruslařka KAROLÍNA ERBANOVÁ jako drak. Na prvních mezičasech drtila i pozdější vítězku.
Dřela až úplně na krev, ale nakonec cílem svého třetího olympijského závodu projela třináctá: „Když to nerozjedu, tak pak už vůbec nemám šanci. Plán byl jasný, nakopnout start a nějak dojet," zhluboka dýchala i pár minut po vystoupení. Na dvou kratších tratích skončila desátá a s misí v Soči je spokojená. Teď konečně vyrazí na hokej.

Do cíle jste přijela úplně vyřízená. Už jste v pořádku?
To je patnáctka, no (usmívá se). S tím se dá počítat, je to rychlostní vytrvalost, závod trvá kolem dvou minut, takže to nakopnete naplno od prvního kola a v posledním dochází všem.

Po dojezdu jste se položila na lavičku. Víte, že o vás měli všichni čeští fanoušci na tribuně strach, jestli nevypustíte duší?
(usmívá se) Tohle je u mě ale normální. Byl to můj poslední závod na olympiádě, takže jsem se chtěla úplně vyždímat. Abych se prokousala v pořadí někam dopředu, tak to jinak nešlo. Jsem spokojená, rozjela jsem to a třinácté místo beru.

Kromě posledního závodu jste v Soči brala ještě dvě desátá místa. Jste spokojená i s celkovým výsledkem?
Když se podívám na celou sezonu, na všechny Světové poháry, tak si nemohu moc stěžovat. Tam jsem čekala trošku víc. Tři závody na olympiádě byly nejlepší a nejvyrovnanější v celé sezoně, nakonec tedy mohu být jedině spokojená, kolem mě jsou o hodně zkušenější závodnice. Nechci na sebe být moc přísná (usmívá se).

Kdo ví, co bude za čtyři roky v Jižní Koreji, že?
Hlavně je to doba a nevíte, co se stane. Bruslení je můj život, ale rozhodně z toho nemůžu být teď nešťastná, dvě umístění v první desítce jsou fajn, držím se se špičkou.

Když už máte po závodech, užijete si teď olympiádu?
Hlavně se těším na hokej, to je moje srdeční záležitost, půjdu na chlapy i na ženský. Do teď jsem dělala maximum pro můj výkon, nešla jsem ani na zahájení, což mě trochu mrzí. Ale nechtěla jsem dělat hlavně žádný vylomeniny, v hlavě do teď byly jenom moje tři závody, abych si mohla říct, že jsem pro to udělala všechno.

První zlatou medailistkou české výpravy se stala vaše kamarádka Eva Samková. Máte z jejího úspěchu radost?
Velkou, když jsem letěla do Ruska, tak mě docela překvapilo, kolik tu je lidí od nás z Krkonoš – Kája Grohová, Krčmář, Eva Samková a Andrea Zemanová. Jen jsou všichni v horách, což mě trochu mrzí, ještě jsem se s nimi neviděla.

Měla jste čas shlédnout před vlastním vystoupením závod Samkové?
Jo, v televizi. Chodili jsme spolu devět let na základku a pak na gympl, zažili jsme toho spolu hodně. Mám hroznou radost, že Eva přivezla první zlato, snad nebude pro českou výpravu poslední.

Jednou jsem četl, že jste si jí dobírala kvůli kníru, co si maluje. Prý jí pod nosem raší steroidy, které bere…
(rozesměje se) Fakt jsem to řekla? Evina byla vždycky takový tahoun a my jsme vymýšlely různé vylomeniny. Ona byla hodně rázná a byla tím známá i u učitelů.

Vrchlabí možná spadne, až se tam všichni olympionici naráz sjedou, ne?
Musíme se dát nějak dohromady, máme rozhodně co slavit. Vím, jaké to je, když se na něco strašně dlouho soustředíte. Zasloužíme si to, každý, kdo jel na olympiádu, udělal pro svůj sport všechno.