Dosud nejcennějšího vítězství v aktuálním ročníku Ženské basketbalové ligy dosáhly ve středu večer hráčky trutnovské Lokomotivy. Svěřenkyně trenéra Kapitulčina uzavřely polovinu základní části šokujícím vítězstvím nad brněnskými Žabinami.

Několikanásobný mistr republiky je sice již pouze stínem svých slavných předchůdkyň, přesto se jeho porážka pod Krkonošemi nečekala. Vždyť za předchozích jedenáct utkání prohrál Handicap Brno pouze dvě, a to ještě s USK Praha a Sokolem Hradec Králové. V devátý listopadový den ale narazil potřetí.

Velkou měrou se na skvělém triumfu mladého trutnovského kolektivu podílela jedna z nejzkušenějších hráček. KATEŘINA HINDRÁKOVÁ právě proti Brnu odehrála 299. ligové utkání za Trutnov a příště v hale USK Praha vyrovná dosavadní rekordmanku Pavlu Kuřitkovou.

Už v úvodní čtvrtině „Hindris" načala favorita deseti body, ve zbytku duelu táhla svůj tým a nakonec byla po vítězství 77:61 vyhlášena nejlepší hráčkou celé bitvy. Tu ve sportovní hale při ZŠ Komenského sledovaly více než čtyři stovky diváků, které souboji vytvořily parádní kulisu.

Katko, ve středu jste odehrály nejlepší duel dosavadního průběhu sezony. Souhlasíte s tímto tvrzením? Jaký to byl zápas z vašeho podhledu?
Souhlasím. Byl to zápas velmi fyzicky náročný, ostatně i psychicky. Protože není jednoduché udržet koncentraci, až na malé výjimky, po celý zápas. Hlavně s tou koncentrací jsme bojovaly i v posledních trénincích, tak jsem byla sama překvapená, jak to proti Brňankám vyšlo.

Od začátku se hrál vyrovnaný basket. Výhru těžko někdo mohl čekat, přesto, cítily jste v průběhu zápasu, že by to mohlo dopadnout dobře?
Už v týdnu před zápasem, na poradě i v trénincích jsme si říkaly, že by to mohlo klapnout. Že jde o tým, který nám bude sedět lépe než třeba KP Brno, kde se nám utkání vůbec nevydařilo. A měly jsme pravdu. Myslím, že v tomto souboji to bylo nejen výkony hráček, ale i velmi dobře zvolenou taktikou.

Vy osobně jste deseti body v úvodní čtvrtině hodně napomohla tomu, že celý tým žil v naději. Jak se vám proti Žabinám, kde jste i rok působila, hrálo?
Vůbec jsem nepřemýšlela o tom, že hraju proti svému bývalému týmu. Snažila jsem se dodržovat, co se mělo, a v útoku jsem pak měla sebedůvěru, když jsem proměnila dva těžké koše. Takže se mi hrálo hned lépe. A taky bylo znát, že jsem se snad už konečně vyléčila z nachlazení.

Utkání jste pro sebe zlomily na konci třetí čtvrtiny. Co stálo za skvělým obratem?
On to nebyl ani tak obrat, jako pořádná přetahovaná. Myslím si, že právě taktická stránka obrany i naše obrovská bojovnost a motivace jít si za tím vítězstvím. A musím říct, že ani fyzicky jsme neodpadly. To bylo určitě taky velmi pozitivní zjištění.

Trutnov sice po skončení generálního partnera v klubu nepatří mezi medailové kandidáty, přesto fanoušci dál na vaše zápasy chodí a fandí. Jak jste vnímala středeční atmosféru v hale?
Atmosféra byla úžasná. Hlavně ve druhé půli, kdy se hala zaplnila ještě víc. Jsem ráda, že i přesto, že v Trutnově už není tým, jako býval, fanoušci si stále cestu do haly najdou a přijdou nám fandit. A právě v tomto utkání jsme jim to, myslím, velkou měrou oplatily.

Jste jednou z nejzkušenějších hráček v kádru. Co zatím říkáte na výkony mladších spoluhráček, které věkově ještě ani nepatří mezi ženy?
To je takové záludné téma. Z některých mám radost, že na sobě pracují a zlepšují se, nechají si poradit. Z jiných je trochu cítit ta dnešní generace, která je od té mé odlišná. Sice máme málo hráček, tudíž není tak těžké dostat nějakou minutu v ŽBL, ale stejně bych si ten jejich přístup a odhodlání představovala trochu jinak. Ale jak říkám, doba je jiná, než za mých začátků.

V polovině základní části máte na svém kontě šest výher a pět porážek. Kam budou sahat vaše ambice ve zbytku sezony?
Já bych byla s těmi ambicemi opatrná. Ale líbí se mi, jak jdou naše očekávání postupně nahoru, krůček po krůčku. Začalo to sestavením týmu, pak alespoň jedním vítězstvím, pak udržením ligy a je pravda, že s momentálním bodovým kontem můžeme pomýšlet na play off, což by mimochodem bylo úžasné! Ale máme za sebou první půlku a na takové myšlenky je ještě brzy. Čeká nás ještě hodně práce.