Mezi muži se tak stává stále méně oblíbená. Však, kterému chlapovi by nevadilo, že byl v automobilovém sportu poražen ženou? Na druhé straně je však přízeň fanoušků, které Ivana zaujala svou houževnatostí a odvážně rychlou jízdou.

Zatím největšího úspěchu dosáhla Kuželová v roce 2008, když se 6. července stala vítězkou závodu Euraca Cupu ve třídě D3 JB v Nové Pace. Letošní závodní rok pro ni byl dlouhý a představoval spoustu sportovních klání s různými výsledky. Sezonu zahájila Kuželová právě na novopacké trati, kde ve třídě D3 JB skončila na skvělém třetím místě, ačkoliv v rozjížďkách se jí dařilo ještě více. Rychlejší byli v závodě jen suverénní vítěz Kupec a Jakub Kubíček.

Trochu zklamání přinesl další podnik Mezinárodního mistrovství ČR v Přerově. Podkrkonošská závodnice skončila na osmém místě, když se ji nedařilo na měkkém povrchu.

Třetí závod se konal v Humpolci. Ivana nastoupila ve třídě D3 JB do 600 ccm a potvrdila, že to s umisťováním „na bedně“ myslí vážně. Pořadí závodu, který se jel na perfektně připravené trati, bylo totožné s umístěním v Nové Pace, přičemž tentokrát přišla Ivana o druhé místo až v posledním kole.
Vůbec nejlepšího výsledku dosáhla jediná žena na startovním poli v Dolním Bousově. Druhé místo za bezkonkurenčním Kupcem potěšilo, hlavně napravilo reputaci celého týmu. Týden před dolnobousovským závodem totiž při evropském klání ve Štikovské rokli došel během finálové jízdy Ivaně benzín.

Velký závod odjela Kuželová v Přibicích. Zde bojovala s nepřízní osudu a poté, co ji jeden ze závodníků v úvodu tratě slušně otočil, vyrážela k dalším metrům z posledního místa. Tvrdě se ale prali i ostatní závodníci a Ivana postupně předjížděla jednoho soupeře za druhým. Nakonec skončila třetí a v celkovém pořadí MMČR se před posledním závodem posunula na vynikající druhou příčku.

Závěrečný podnik MMČR se jel v Sedlčanech, kde svedla Ivana Kuželová obrovský boj o konečné medailové pořadí. V samotném závodě skončila třetí a stejná příčka jí patřila i v celém seriálu Mezinárodního mistrovství České republiky. Kompletní tým tak mohl začít slavit. Vždyť se jedná o veliký úspěch.
Ten ještě umocnilo osmé místo v Euraca Cupu. Zde odjela Ivana hned čtyři závody. Nejprve v Přerově skončila šestá, o týden později si připsala čtvrté místo v maďarském Nyirádu. Pátá pozice ve francouzském St. Igny de Vers značila, že před posledním závodem je šance na velmi dobré umístění. I když se Ivana neúčastnila všech evropských klání, dokázala si sedmým místem v italské Maggioře zajistit konečné osmé místo v tomto malém mistrovství Evropy.

O úspěchy tak v sezoně 2010 rozhodně nebyla nouze a příznivci Ivany Kuželové se již mohou těšit na její další pouť autokrosovým životem.

Rovných šest měsíců trvala letošní sezona autokrosové závodnice z podkrkonošského regionu. Pá dní po jejím skončení se IVANA KUŽELOVÁ podělila o své dojmy z úspěšného tažení.

Ivano, jaká byla uplynulá sezona a co jste během ní stihla?
Tak především jsme jezdili mistrovství republiky, které probíhalo po celé republice. Celkově jsem skončila třetí. Poté jsme jezdili i Evropu, byli jsme v Německu, v Maďarsku, Itálii a Francii a v Čechách ještě v Nové Pace a Přerově. Tam jsem skončila celkově osmá.

Takže je zbytečné se ptát, zda u vás převládá spokojenost…
No určitě, třetí místo je můj nejlepší výsledek, takže jsem spokojená. Z Euraca Cupu to mohlo být určitě lepší, ale i za to osmé místo jsem ráda.

Jaké jste měla ambice před sezonou? Splnily vaše očekávání nebo jste myslela na vyšší pozice?
Na republice jsme si řekli, že bychom chtěli být právě do toho třetího místa, což se tedy povedlo. No a s Evropou jsme tomu nechávali volný průběh, nijak zvlášť jsme se na ni nechystali. Republika byla určitě přednější a jsme moc rádi, že jsme dosáhli toho, čeho jsme dosáhnout chtěli.

Jaký závod se vám povedl vůbec nejlépe?
Nejlepší byl určitě závod v Dolním Bousově, kde jsem skončila na druhém místě.

Jak berou mužští kolegové fakt, že s nimi jezdí mladá dívka?
Tak, když je předjedu, asi to neberou nejlépe, ale za ta léta, co s nimi jezdím, si už určitě zvykli. Každopádně to ale někteří chlapi moc neskousnou.

Jak často měníte svoji buginu?
Měla jsem šest roků stejnou, ale právě na tu letošní sezonu jsme pořídili o trochu novější, takže mám druhou za posledních sedm let. Stroj je to vlastně stejný, jen zadní diferenciál má lepší, a proto také k výměně došlo. Určitě bylo znát zlepšení, hlavně byly rychlejší průjezdy zatáčkami.

Která trať vám přijde jako nejtěžší z těch, na kterých se pohybujete de facto pravidelně?
(zamyslí se) Nedá se říci, že by nějaká trať byla těžší, než jiné. Všechny se dají dobře zajet. V této otázce je těžké závody rozlišovat.

Jelikož závodíte i v cizině, stíháte si při závodech projít město? Kde se vám líbilo zatím nejvíc?
V Itálii i ve Francii šlo o takové čtrnáctidenní výlety. Moc se mi líbilo ve francouzském St. Igny de Vers. Na okraji se závodilo a hned naproti bylo pěkné městečko, které jsme si celé prošli. Podobně tomu bylo v italském městě Maggiora. Při přejezdu z Francie do Itálie jsme přes týden trávili čas u italského jezera, což bylo taky fajn.

Jelikož autokros patří k sezonním sportům, nemůžete jej praktikovat po celý rok. Čemu se dál ráda věnujete?
Sezona je v plném proudu vždy od května do října. Příprava probíhá tak, že chodím pravidelně do posilovny, abych se udržela v kondici. V zimě ráda zajdu na běžky. Jinak se snažíme hlavně prodávat a když se nám to podaří, chtěli bychom přejít do silnější kubatury, do šestnáctistovek.

Máte nějaký svůj vzor v autokrosu?
Jasně že mám. Je jím Václav Fejfar, mistr Evropy a zároveň i mistr České republiky.

Kdo vlastně stojí za vašimi úspěchy a komu byste ráda poděkovala?
Určitě bych moc ráda poděkovala všem svým sponzorům, bez kterých bych na téhle úrovni jezdit nemohla. Poděkování zaslouží také moji rodiče, týmoví mechanici a také fanoušci, kteří mě hodně podporují.