Bodová matematika hovořila před posledním mítinkem jasně. Ivana se při souhře okolností mohla stát vítězkou šampionátu, zároveň také mohla klesnout na bronzový stupínek. Jela na domácí trati, kde zná každý kámen, a tak šance byla veliká.

V sobotu se objevil déšť, díky němuž se jelo na těžké trati. Jediná žena na startovním poli bojovala seč jí síly stačily a v tréninku vydřela pátou příčku, což byla velice dobrá výchozí pozice. Její soupeři v boji o titul byli v pořadí na lepších místech, ale celý tým věřil v posun vpřed. V sobotní večerní rozjížďce nejel Ivanin speciál podle představ závodnice, přesto obsadila čtvrtou příčku, pro nedělní pokračování velmi slibnou. O den později se Východočeška projevila jako správná bojovnice a ve druhé sérii se dokázala propracovat na bronzovou pozici. Tu si obhájila i ve třetí sérii, a tak se jí počítala dvě třetí místa, což dalo v součtu na první řadu finálové jízdy.

V té měla Kuželová bohužel velký technický problém, jelikož její motor pracoval pouze na tři válce. Ivana bojovala jako lev, po startu se dostala na čtvrtou příčku, kterou si zkušeně ohlídala až do cíle. Bohužel špatně fungující motor zabránil atakovat vyšší pozice. Kuželová tak projela cílem čtvrtá a šlo se počítat.

Bohužel závod dopadl z pohledu celkového pořadí pro Ivanu nejhůře, jak mohl. Při vítězství Jiřího Formánka a druhé pozici Jakuba Kubíčka si Kuželová celkově pohoršila na třetí místo. Obhájila tak loňský bronz, což je sice obrovský úspěch, ale tým byl zklamán, neboť nevyšel útok na titul. Přesto je třeba dodat, že i tato sezona byla z pohledu Ivany Kuželové naprosto skvělá a příští rok bude východočeská závodnice znovu horkým kandidátem na příčky nejvyšší.

Jan Petr, Tomáš Otradovský