Ještě předtím, než se však třiadvacetiletá česká reprezentantka ve čtvrtek v devět hodin ráno z Trutnova vydala na 8500 kilometrů dlouho cestu, poskytla rozhovor Krkonošskému deníku.

Evo, v kolik hodin jste vstávala?
O půl sedmé.

Co jste měla na snídani?
Snídám teprve teď. (Evě Nývltové jsme volali o půl deváté – pozn.) Maminka upekla buchtu, takže si pochutnávám na jejím vaření. Jinak jsem se teda ještě balila.

Takhle na poslední chvíli?
No, musela jsem si sbalit lyže. Doparafínovat je, nabalit do vaku, spočítat páry, popsat.

Kolik si jich máte?
Dvacet pět. Beru si všechny svoje dobré, které mám vyzkoušené.

A ostatní věci, které si vezete?
Mám dvě velké tašky, ale snad se vejdu do váhy 23 kilo jedna.

Proč? To musíte?
Je to takový zmatený. Jedni říkají, že můžeme mít více zavazadel, ale všechny do 23 kil, a druzí, že je to jedno.

Co si myslíte o olympijském oblečení?
Strašně se mi líbí. Téměř všechno sedí tak, jak by mělo. Je z příjemného materiálu a jsem z něj nadšená.

Z čeho se skládá taková výbava olympionika?
Je toho strašně moc, asi 31 kusů oblečení. Zimní bunda, zimní kalhoty, batoh, dokladovka, několik triček, tepláky, spodní prádlo (směje se), boty, pantofle. Opravdu všechno, co je potřeba.

Vracíte pak něco?
Ne, všechno nám zůstane.

Slyšel jsem, že si s sebou berete i malou zoologickou zahradu…
(směje se) Dva pejsky pro štěstí, tygra od mého trenéra Ládi Šlofara a asi ještě prasátko pro štěstí.
Panečku. To je talismanů.

Už jich mám dohromady asi šest. Každý mi něco dá, tak se mi to postupně rozrůstá.
Za chvíli vyrážíte. Už se s vámi byli rozloučit rodiče?

Ještě ne.

Jak bude vypadat vaše cesta do Vancouveru?
Tak do Prahy se mnou jede přítel a mamka, aby se právě se mnou na letišti rozloučila. (usměje se) Ještě mám nějaké věci v Jablonci, tak to vezmeme přes něj. Sraz s reprezentací na terminálu v Ruzyni máme po jedný hodině.

Proč tam tak brzo? Letíte až v 16.50…
Prý je to z bezpečnostních důvodů, odbavení a naložení všech těch věcí. Proto tam máme být tři hodiny před odletem.

Víte, jak dlouhý let vás čeká do Vancouveru?
No, už bohužel jo. (usměje se) Jedenáct hodin. Bez mezipřistání.

V olympijské vesnici budete kdy?
Po všech těch peripetiích s vybalováním a odbavováním myslím kolem deváté, desáté hodiny jejich času.

S kým budete na pokoji?
Zatím nevím, po kolika tam pokoje jsou, ale předpokládám, že budou po dvou. To bych pak byla s Evou Skalníkovou.

Ta byla do olympijské reprezentace nominována dodatečně. Co na to říkáte, že vám výbor umožnil odjet i štafetu?
Ani nevím, co bych k tomu měla pořádně říct. Ano, je výborné, že štafetu můžeme jet, ale na druhou stranu mám i takový názor, že my tři (ještě Rajdlová a Janečková – pozn.) jsme musely hodně bojovat o to, abychom mohly jet a té čtvrté to nějak tak trošku spadlo do klína. Ale samozřejmě jsem ráda, že štafetu pojedeme.

Na jaký závod se nejvíce těšíte?
Já se těším na všechny závody. Úplně ještě přesně nevím, v čem budu startovat. Zatím je to ale postavené tak, že bych měla jet všechno kromě závěrečné třicítky.

Co jste dělala těch pár posledních dní před odletem?
Lítala jsem z jednoho do druhýho a šla jsem si dvakrát zalyžovat.

Jenom dvakrát?
Myslím tím poslední dva dny, v úterý a ve středu. V pondělí jsem si dala volno, protože o víkendu jsem jela závody.

Cítila jste se dobře na lyžích?
Sobotní bruslení bylo dobrý, i když přeci jen úprava tratí na Světovém poháru a tady je o něčem jiným. Zase to však bylo zpestření pro děti, které byly nadšené, že s nimi závodíme. Jelo se mi docela slušně. Nedělní klasika se mi moc nelíbila, ale trenér říkal, že to doladíme.

V jaké náladě odlétáte?
Strašně se těším. Jsem v pohodě. Zdraví dobrý. Teď už opravdu jen doladit formu a uvidíme, jak to bude.
První závod, který vás na olympiádě čeká, je 15. února 10 km volně. Už máte představu, co vás do té doby na kanadské půdě čeká?
Určitě tréninky minimálně jednou denně, spíš dvakrát. Jinak si to nedovedu moc představit. V olympijské vesnici však bude vše, co bychom měli potřebovat.

A bude čas zajít se podívat i někam mimo?
Teď ze začátku asi chvilku ano, ale pak při závodech to už půjde jedno za druhým. Ale co mám zprávy, tak Whistler by měl být jen opravdu jako olympijská vesnice a těch obchůdků nebo míst, kam by se mohlo jít mimo, tam asi moc nebude. Ale doufám, že třeba po závodech se mi podaří zajet se podívat přímo do Vancouveru, třeba na krasobruslení.

Které další sporty byste ještě chtěla vidět?
Chtěla bych se jít podívat na hokej a na Sáblíkovou. Jenomže tím, že to je tak daleko od Whistleru, vůbec netuším, jak to tam bude vypadat.

Jak daleko to je?
Z olympijské vesnice do Vancouveru je to asi 160 kilometrů.

S jakým pocitem se chce Eva Nývltová za měsíc vracet z olympiády?
S pocitem dobře odvedené práce.