A navíc se tím vůbec netajil. Zkušený kouč Kary MARTIN PETROVICKÝ dodával od prvních momentů play off svým svěřenkyním psychické síly a za odměnu mu byl dvojí postup v nejrychlejším možném čase. Nyní stojí před trutnovským kádrem semifinálová výzva a ani před ní se dlouholetý trutnovský lodivod nevzdává předem.

Trenére, osmifinále, čtvrtfinále.. všechno se seběhlo tak rychle. Která série byla z vašeho pohledu náročnější?
To je těžké, jelikož obě série měly svoje atributy. Ta osmifinálová pro nás byla těžká v tom, že jsme vnitřně cítili povinnost přes tohle přejít. Sestava nás ale dost limitovala. Čtvrtfinále pro nás pak bylo náročné v tom, že mělo určit, zda tahle sezona bude úspěšná. Hodně nám pomohlo, že už jsme byli zvyklí hrát v této sestavě, zvykli jsme si na tu rotaci a na situace, které mohou v takovém počtu hráček přijít. Holky si na ně daly pozor, nefaulovaly, držely tempo hry, bránily zónovou obranu tak, aby vydržely s fauly i s tempem. To vše bylo důležité.

Proti VŠE Praha jste vyhráli 3:0, přičemž stejným skóre končily i ostatní série. Bylo hodně důležité, že se vaše osmifinále netáhlo na čtyři nebo pět duelů?
V tomhle počtu to bylo důležité stoprocentně. My vždycky řekneme, že je dobré vyhrát 3:0 a mít více času na odpočinek. Přece jen, čím je těch hráček méně, tím důležitější tenhle faktor je.

Není novinkou, že se váš tým opírá o skvělé trutnovské publikum. Jste rád, že hráčky dokonale využily domácího prostředí i proti silné Slovance?
Tenhle atribut je pro nás hrozně důležitý a jsme za něj moc rádi. Máme skvělé fanoušky, moc si jich vážíme. Hrajeme to pro ně a možná i proto tyhle výsledky v Trutnově jsou. Hrajeme totiž pro fanoušky, ne jen pro výsledky a je pro nás důležité, aby byli spokojeni.

Také v loňské sezoně jste ale zvládli úvodní dva duely. Nakonec však Kara sérii proti Valosunu ztratila. Připomínal jste si v myšlenkách rok starý průšvih?
Za stavu 2:0 to proti Slovance bylo obtížný a přiznám se, že jsem si na to vzpomněl hlavně ve chvíli, kdy mi zavolala Péťa Záplatová a řekla, že má angínu. Pořád jsem ale věřil tomu, že na Slovanku máme i bez ní, což se nakonec i potvrdilo.

Tentokrát ale tým nenechal nic náhodě a vyhrál hned úvodní duel v Mladé Boleslavi. Porazit Slovanku 3:0 na zápasy, to jste asi sám nečekal, viďte?
Určitě jsem to nečekal. Věděli jsme, že Slovanka je soupeř, který nám letos moc neseděl. Svojí velkou agresivitou nás vždycky dokázala dostat pod tlak. My jsme si ale řekli, že tu agresivitu zkusíme eliminovat naší agresivní hrou. Navíc musím přiznat, že mě Slovanka překvapila tím, že ta agresivita od ní byla v play off menší než v základní části.

V čem jste viděl největší rozdíl mezi oběma kolektivy?
Asi v psychice. Já si myslím, že v tom byl největší rozdíl z hlediska mimo basketbalových věcí. Dokázali jsme udržet koncovky zápasů, otočit druhý duel i poodskočit, když se soupeřky přibližovaly. Hráli jsme dobře jedna na jednu, ve více lidech se nám dařilo vytvořit přečíslení, zatímco u soupeřek to zvládla jen Hanka Nezdařilová.

Konečným stavem 3:0 skončilo také druhé čtvrtfinále, když se proti Hradci radovaly hráčky VŠ Praha. Považujete složení semifinálových dvojic podle průběhu celé sezony za zasloužené?
Hrají to první čtyři tým i podle dlouhodobé části, takže si myslím, že zasloužené to určitě je. Osobně mě ale ta druhá série překvapila. Myslel jsem, že Hradec bude víc kousat, to samé se ale čekalo od Slovanky.

Vás čeká brněnské Frisco, tedy tým, který Kara Trutnov ještě nikdy v ligové historii nedokázala porazit. Je pro vás důležitější tento statistický údaj nebo si radši připomínáte fakt, že letos jste byli historické výhře hodně blízko?
Já se snažím myšlenkami chystat na Frisco tak, abychom uspěli. Možná to zní trochu troufale… Jediné co mě trošičku mrzí je právě fakt, že Kara nikdy tenhle tým neporazila. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by tam takový tlak. My potřebuje, aby ta série začala na nule. Nesmí nás zajímat, co se dělo 12 let dozadu. To připomínání historických statistik je pro nás nejtěžší. Pokud se oprostíme od toho nikdy, nikdy, nikdy, a půjdeme do toho jako do semifinále, v němž chceme uspět, pak je naše šance mnohem větší.

Letos jste již vyhráli Středoevropskou ligu, pak si tým prošel slabším obdobím a hlavně přišel o několik zraněných hráček. Přesto: necítíte na kolektivu, že je právě nyní na vrcholu své formy v této sezoně?
Samozřejmě. My jsme tu formu takhle chtěli mít a podařilo se to, což není jednoduché. Ono těch vrcholů bylo v letošním ročníku víc. Středoevropská liga, domácí pohár, teď play off… Český pohár přišel bohužel moc brzy po finále Středoevropské ligy. Tam bylo těžké si formu udržet. Liga je ale od předešlých vrcholů daleko, a tak děláme vše proto, aby forma kulminovala. Je jen škoda, že nás ten počet hráček takhle limituje. Ať už semifinálová série dopadne jakkoliv, víme, že Frisco má tým podobný rumunskému Aradu. Určitě nejsou nějak extra silnější. Já pevně věřím, že i v tomto počtu se zvládneme dostatečně připravit a tuhle sérii zvládneme.

Může se podle vás opakovat rok 2004, kdy Kara vyzrála na USK a překvapivě proklouzla do finále?
Já jsem u této série nebyl, trénoval zde Zdeněk Sýkora. Byl to velký úspěch a já bych byl samozřejmě velmi rád, kdyby se tento úspěch podařilo zopakovat. Ne, že bych se chtěl vyrovnávat jemu, to v žádném případě. Ta šance ale letos je, uvidíme. Třeba Frisco ukáže, že to takhle není. My nevíme, jakou mají formu, dlouho teď stáli, odehráli jen dva duely s Ružomberokem, které prohráli. My se hlavně musíme připravovat podle našich not, podle našich schopností. Nelze stavět vzdušné zámky, to je první věc, kterou bychom vše zkazili. Frisco je favoritem série a my musíme hrát úplně naplno, jinak nemáme šanci.