V roce 1913 byl ve Dvoře Králové nad Labem založen atletický oddíl a je to tak právě letos, kdy si místní sportovci připomínají kulaté 110. výročí. Mimochodem, v celém Královéhradeckém kraji jde o druhý nejstarší spolek uznávající královnu sportu a u příležitosti jubilea už za týden proběhne vůbec první ples královédvorských atletů.
Co tento rok a s ním spojené výročí pro oddíl znamená, to a mnoho dalšího prozradil Krkonošskému deníku Michal Sirový (35), oddílový předseda a v pětatřiceti letech stále ještě i aktivní sportovec.
Michale, 110 let královédvorské atletiky. Jak vám tohle číslo zní a co si pod ním na první dobrou vybavíte?
Sto deset let je obdivuhodná doba a zároveň obrovský závazek pokračovat v práci, kterou tu mnoho generací před námi dělalo.
Jste druhým nejstarším oddílem v kraji. Víte, který je první a co říkáte na historii toho vašeho?
Jen o něco málo starší oddíl, než je ten náš, sídlí v Hradci Králové. Většina oddílů je však o mnoho desítek let mladší. I proto je na místě si vážit toho, jak dlouho náš oddíl funguje.
Když si nejen Dvoráci, ale i atleti z blízkých měst mají vybavit postavy vašeho oddílu, mezi prvními vzpomenou na pana Oldřicha Voňku, jenž odešel před více než dvěma lety. Jak moc vám chybí a jak na něho vzpomínáte?
Odchod Oldřicha Voňky zasáhl celý náš oddíl. Z odstupem času všichni poznáváme, co všechno pro oddíl dělal. Z legrace, ale samozřejmě především s velkou úctou, o něm říkám, že to byl takový Ferda Mravenec, který dokázal v jednom okamžiku pořádat závody, být při nich rozhodčím, hlasatelem a ještě trenérem.
Dvorské atletice v posledních letech "šéfujete" vy. Jak byste počínání a celkově aktivity oddílu popsal?
V letošním roce jsem skutečně převzal vedení oddílu. Mám obrovské štěstí na lidi, kteří mi v tom pomáhají a odvádějí velký kus dobré práce. Nerad říkám, že atletice šéfuji. V našem oddíle je to kolektivní práce a rád bych, aby to tak zůstalo i do dalších let. Moc si vážím, že se nám vracejí po letech bývalí atleti, kteří se pomalu začleňují do pozice trenérů.
Jakých úspěchů z poslední doby si třeba nejvíc vážíte?
Úspěchem je určitě zlatá medaile v kraji a následná skvělá reprezentace oddílu na mezikrajových závodech žactva ve skoku vysokém v podání Lady Patzeltové. Nela Štefáčková obsadila skvělé jedenácté místo na republice v chůzi a byla první v historii oddílu, kdo v této disciplíně závodil. Nejvíce si však vážím toho, když mají děcka radost a úsměv na obličeji. To je někdy více než nějaký skvělý výsledek.
Prozradíte, kolik máte momentálně členů a například, kolik dětí vám každoročně přibývá?
Momentálně máme v oddíle více než sedmdesát dětí. Tento počet se nám poslední léta daří držet.
Ve městě přitom máte obrovskou konkurenci. Na velmi dobré úrovni tu jsou tenis, házená, volejbal, florbal, přičtěme samozřejmě tradiční sporty fotbal a lední hokej. Určitě jste rád, že o sport ve městě je takový zájem.
Je pravda, že v našem městě je mnoho sportů a tím i velká konkurence. Nejvíce to cítíme u chlapců, kteří se více přiklánějí k vámi uvedeným tradičním sportům. Naopak děvčat máme celkem dost. Já osobně rád navštěvuji v pozici diváka právě florbal.
Když jsme u toho, má sport podle vás od města vytvořené ideální podmínky k tomu, aby fungoval na odpovídající úrovni?
Co se tyče podmínek, tak to má pro mě dvě roviny. Je pravda, že ve Dvoře to mají všichni těžké. Jedno sportoviště prostě ten nápor zvládat nemůže. Některé tréninky musíme dokonce absolvovat v Trutnově a za to patří obrovský dík tamnímu atletickému oddílu. Na druhou stranu nemohu špatně mluvit o správci našeho stadionu, který se nám v rámci podmínek vždycky snaží vyhovět.
Kde město tlačí bota nejvíc, co je potřeba zlepšit?
Za mě je tu jediné řešení. Bezpodmínečně nutná je tu druhá fotbalová plochá a tím odlehčení hlavnímu všesportovnímu stadionu. Myslím, že si to zaslouží jak fotbalisti, tak i ostatní sportovci ve městě.
Vraťme se k 110 letému výročí. Čím vším si jej připomínáte a berete blížící se ples jako vyvrcholení oslav?
Jak jste naznačil, samotné výročí oslavíme premiérovým plesem atletiky. Pro nás to bude hlavní bod oslavy. V rámci této akce ohodnotíme a vzpomeneme na lidi, kteří pro oddíl vykonali mnoho skvělé práce. Již dnes je prodáno devadesát procent lístků a já pevně věřím, že půjde o večer plný tance, zábavy, vzpomínek a samozřejmě i trošku toho dobrého občerstvení.
Kdybyste měl královédvorské atletice něco přát do nejbližších let. Co by to bylo?
V příštím roce chceme do soutěží přihlásit více družstev, pořádat na našem stadionu více závodů. Po dvaatřiceti letech přihlašujeme družstvo žen a máme dalších mnoho plánů. Rád bych královédvorské atletice popřál, aby vše klapalo přesně tak, jak si tu všichni přejeme a aby náš oddíl nadále vzkvétal. Zároveň bych ze srdce moc rád poděkoval všem, kdo nám pomáhají a fandí. Moc si toho osobně vážím. Díky všem těmto lidem, trenérům a samotným sportovcům atletika v našem městě žije.