Jako strůjce myšlenky největšího freestyle snowboardového závodu v České republice měl na starost i plno dalších záležitostí. „Přišli lidi a mám radost i z toho, že se přihlásilo hodně jezdců,“ pochvaloval si 31letý snowboardista z Hradce Králové.

Martine, tak co je pro vás náročnější. Být Martin Černík organizátor, nebo Martin Černík jezdec?

(chvíli přemýšlí) Jak kdy. Rozhodně ten týden byl pro nás hodně náročný. V horách se měnily přírodní podmínky. Tři dny nám tady pršelo, pak dva dny sněžilo. Naštěstí v sobotu vysvitlo sluníčko. Asi na mě někdo nahoře myslel. (usmál se)

To jste si asi hodně oddechl, že se finále jelo pod jasnou oblohou?

Bylo to pro nás skvělé překvapení, už z toho důvodu, že se jednalo o první závod v historii českého snowboardingu, který se natáčel přímo do přenosového vozu a bude z něj na České televizi vysílán hodinový záznam. To je pro ten sport úplně fantastické.

Kvůli přenosu jste pozměnili i program finálového dne?

Ano. Rozhodli jsme se finále udělat ve dne a večer nechat pro exhibici. Protože exhibice je pro lidi efektnější. Méně se čeká mezi jednotlivými jízdami. I když v sobotu jsme si museli každý skok hodně rozmyslet. Trať zmrzla a byla jako beton. Jedna chyba a mohli jste se zranit.

Jak se to stane, že na českém svahu se prohánějí světové hvězdy?

Jde o to, že člověk má nějaký nápad a podělí se s ním se svými kamarády. Vytvoří se tým nadšenců, kteří tu akci celou udělají. Já jsem s tím nápadem přišel, ale to, že je teď v Česku takovýhle závod, je zásluha desítek lidí. Jedni dělají skok, jedni pracují s televizí, další připravují after party, kapely … Všechno dohromady je to takový velký organismus, který nějakým způsobem funguje a přizpůsobuje se přírodním podmínkám.

Připravovat takovou akci asi zabere spoustu času …

Pro nás to bylo vyvrcholení jakési půlroční práce a můžu říct, že jsem z toho byl nadšený. Přišli lidi, za což jim děkuji, a těším se, že za rok to dáme znova. Mám radost i z toho, že se nám letos přihlásilo hodně jezdců, že je o závod zájem. Je fajn, jak nám v Peci pod Sněžkou vyšli vstříc.

Co vás na letošním ročníku Snowjamu překvapilo?

Věděli jsme, že to bude náročnější právě kvůli horším sněhovým podmínkám. Před dvěma lety byla extrémně dobrá zima. A když je taková zima, je relativně jednoduché postavit jakýkoliv skok. Letos toho sněhu však bylo opravdu málo, areál samozřejmě dělal, co mohl. Když mohli, stříkali.

Ale skok i dopad byly v parádním stavu.

To díky tomu, že jsme přivezli Švýcara (hlavní shaper skoku Nicolas Marduel – pozn.), který do kupy navozil dvacet balíků slámy.

Slámy?

No jasně. Přijely sem dva kamióny, vyložily tady takových těch dvacet kulatých velkých kol. On to tam vozil, udělal si platformu ze sněhu, pak to překryl a na závěr dodělal odraz. Ten se reguluje právě podle toho, jak ten dopad vypadá. Každý skok je unikátní.

Co samotné závody. Byl jste spokojen s obsazením?

Přijeli sem dobří jezdci z Evropy, vyhráli dva mladí Finové. První (Teo Konttinen – pozn.) byl můj kolega z Quiksilveru, který předvedl tak náročný skok, že kloubok dolů.

Jaký?

Frontside 1080. Opravdu to zvládl stylově velmi dobře.

A vaše skoky – třetí místo …

Samozřejmě mě umístění potěšilo, protože jsem se snažil skákat dobře. Konkurence je dnes velká a mladí kluci do toho jdou po hlavě. Je to pro mě motivace s nimi jezdit.

Quiksilver Snowjam byl vrcholem domácí sezony. Čekají vás ještě letos nějaké jiné závody?

O víkendu odlétám na závody do Pyrenejí a pak do Švýcarska. Mám před sebou ještě měsíc a půl snowboardingu.

Co trochu vzdálenější datum. Rok 2010. Olympiáda ve Vancouveru?

Uvažuji o tom, ale na druhou stranu nevím, jaká bude moje motivace, chuť, úroveň mého ježdění v té době. Jel bych tam samozřejmě rád, ale opravdu je to ještě daleko. Snowboarding je spíš o tom momentu, o každodenním ježdění. Nemůžete si nic naplánovat, co bude za tři roky, protože přijde zranění a máte po plánech. A že se ta zranění ve snowboardingu vyskytují často. Já jsem se rozhodl, že snowboarding, jelikož ho dělám dlouhou, si budu už jen užívat.

A jak dlouhou se tedy ještě budete Martin Černík bavit na svahu?

Tak na snowboardu budu asi jezdit celý život, ale závodně maximálně už jen pár let. Spíše to budu omezovat a soustředím se na freeriding a takovou tu pohodičku.

V Peci jste před 15 lety se snowboardem začínal. Změnilo se hodně zdejší prostředí?

Tak určitě. Areál je vůči snowboardistům daleko vstřícnější. Když jsem začínal, byli jsme takový okraj společnosti. Dnes je snowboarding úplně normální věc. Dokonce tady areál občas udělá nějaký skok, mají tady nějaké rally. Do Pece jezdím rád, je to moje domácí středisko. Když napadne čerstvý sníh, vyrazím sem, potkám spoustu kámošů a společně si jen tak zajezdíme.

Pět otázek o Quiksilver Snowjamu pro Matěje Nováka

Pec pod Sněžkou - Druhý ročník největšího freestyle snowboardového závodu v Česku je minulostí. Quiksilver Snowjam, který byl zařazen do série TTR, proběhl minulý víkend v Peci pod Sněžkou. Jak na něj vzpomínají s odstupem pár dní loňský vítěz soutěže O2 Snowboard Talent Matěj Novák?

Matěji, zúčastnil jste se obou Snowjamů. Jak se vám líbil ten letošní?

Tak, co se týče snowparku nemůžeme si nalhávat, že ten letošní byl lepší. Na to jaké byly sněhové podmínky to ale vypadalo fakt dobře. Abych řekl pravdu, do poslední chvíle jsem nevěřil, že letos Quiksilver Snowjam bude.

Letos jste postoupil do finále a nakonec z toho bylo sedmé místo. Jste spokojený?

No, nemůžu být úplně spokojený. Oproti minulému Snowjamu, kdy jsem nepostoupil do finále, je to samozřejmě lepší, ale myslel jsem trochu výš. Na druhou stranu jsem toho letos moc nenajezdil kvůli škole, takže když to vezmu takhle, nebylo to zase tak špatný.

Kdo z ostatních riderů se vám nejvíce líbil svým stylem?

No nejvíc zase zabíjeli Finové. Nechci vyzdvihovat jenom jednoho jezdce, oni jezdili všichni skvěle. Nevím jak to dělají, ve Finsku je snad stovka výborných snowboardistů.

Letos jste se českých závodů moc neúčastnil. Udělal někdo z českých jezdců velký krok dopředu?

Mě docela překvapil Darek Bergmann. Sice nepostoupil do finále, ale je to ještě junior. Junior, který vyhrál seniorskou O2 4x4, takže respekt.

Chystáte se letos ještě na nějaké závody?

Hned po Quiksilver Snowjamu vyrážím do Valmalenca (Itálie) na FISové Mistrovství světa juniorů a to bude letos asi můj poslední závod.