Poskakoval na tribuně nad hlavami hráčů. Naklonil se přes zábradlí a uděloval pokyny. Zraněný pivot Jůza fungoval jako jeho spojka s mužstvem. Takovýmto způsobem koučoval před týdnem při závěrečném zápasu sezony trenér házenkářů Karel Hracha. Trochu neobvyklé, leč nevyhnutelné řešení. Poslední čtyři mistráky byl v trestu. „Stalo se to ještě v době, kdy jsme měli o co hrát,“ vrátil se trenér k duelu 18. kola v Přerově, kde Dvůr prohrál o jedinou branku. “Bylo to vyrovnané utkání, ve kterém jsme poslední čtyři minuty hráli v oslabení. I přesto jsme snížili na rozdíl jednoho gólu,“ popisoval Hracha dramatickou koncovku. Pět sekund před koncem byl pak jeho syn, Karel Hracha mladší, faulován při střelbě, ale rozhodčí sedmimetrový hod neodpískali. „Neudržel jsem už nervy na uzdě, vzal z lavičky flašku a hodil ji do hřiště, kde jsem nechtěně zasáhl rozhodčího,“ líčil moment, který bývalého reprezentanta poslal na zbývající část sezony do hlediště. Osudový soupeř V Přerově tak nejen skončila parádní jarní jízda házenkářů, když do inkriminovaného zápasu vyhráli všech šest předchozích duelů, ovšem, jak se později ukázalo, Hrachova družina zde našla svého osudového soupeře, kata. Moravský tým totiž jako jediný dokázal dvakrát obrat hráče z Podkrkonošší o body.

O čtyři body, které by v konečném účtování posunuly Dvoráky na první místo. Přitom vždy v zápasech o vítězi rozhodovala pouze jedina branka. „Když se to ale vezme, tak jsme měli vyhrát i v Hustopečích, v Sokolnici určitě také bylo na vítězství,“ jmenoval Hracha soupeře, se kterými jeho svěřenci prohráli a připravili se tím o mistrovské oslavy. Být vicemistrem první ligy to ovšem také není k zahození. „S ničím takovým jsme ve Dvoře nepočítali. Ve skrytu duše jsem ale doufal, že bychom mohli skončit do třetíhomísta. Druhé místo je na d očekávání,“ radoval se Hracha, který na podkrkonošskou lavičku usedl v minulé sezoně, kdy královédvorské mužstvo obsadilo pátou příčku. Přesto, že by Dvoráky ani trochu nemrzelo, že se jim nepodařilo vystoupat až na vrchol druhé nejvyšší české soutěže. „Určitě to mrzí, ale na jarní odvety jsme měli těžké vylosování.

Hráli jsme pouze čtyřikrát doma a sedmkrát venku,“ vysvětloval Karel Hracha, který také s blížícím se závěrem sezony někdy doslova lepil sestavu. „Naštěstí to vycházelo, že vždy, když někdo vypadl, přišla za něj náhrada,“ uvedl kouč, jenž sám také odehrál několik zápasů. Postup s mládím Začít bát se budoucnosti s nedostatkem hráčů, to však není nic pro dvorský oddíl. Dobrá práce s mládeží se začíná vyplácet a už teď do Hrachova týmu pomalu nakukují talentovaní dorostenci. „Jde o Černého, Etricha, v mladších dorostencích, kteří však ještě nemohou nastupovat do mužských soutěží, jsou Kastner, Urban a další. Do budoucna bychom mohli mít ve Dvoře na deset dalších let vystaráno,“ sdělil Hracha, jehož současný kádr by neměl před příští sezonou nikdo opustit. „Je tady super parta,“ pochvaluje atmosféru. A tak ani myšlenka, že se do Strže budou sjíždět účastníci extraligy, není úplně z rodu utopických. „Jsem pro, aby se Dvoře hrála extraliga, ale musíme si pár let počkat, až se do týmu prodere dynamické mládí. Bylo by pěkně postoupit už teď. Ovšem pak prohrajete první čtyři zápasy. Zjistíte, že na to nemáte a nebudete to mít, s kým hrát,“ poukázal trenér Karel Hracha situaci.