Tvoje účast v Pekingu tedy ještě není jistá?
„Sice jsem splnil limit, ale nic jistého nemám. Záleží na tom, zda budou volná místa. Jejich počet je omezený, navíc je určený klíč, podle kterého se místa rozdělují. Tedy na každý počet žen v nominaci je stanoven určitý počet mužů. U nás mají šanci jet do Pekingu asi tři nebo čtyři ženy, podle toho to vychází, že může jet asi osm mužů. A to je poměrně málo. Limit podle mne v Česku splní okolo třinácti, čtrnácti mužů.“

Počkám, až to bude jisté

Jak by se vybíralo?
„Svaz se bude snažit pokrýt co nejvíce disciplín, nominovat do každé skupiny aspoň jednoho sportovce. Já mám nepatrnou výhodu, že jsem jediný v té skupině F53 (zkratka znamená – F atletika, 50 vozíčkáři a 3 typ postižení podle úrazu – kvadruplegik), kdo splnil áčkový limit. Takže pravděpodobnost je velká, ale radši si počkám, až jak to dopadne.“
Po sportovní stránce – co by to pro tebe znamenalo jet do Číny?
„Olympiáda je pro mě samozřejmě sportovním vrcholem. Když jsem byl před třemi lety v Řecku na paralympiádě, byla to paráda. Peking bude určitě o něčem jiném, především zázemí se pořád mění. Letos se mi navíc podařilo vylepšit moje házecí náčiní, šance na úspěch se výrazně zvětšily.“

Řecké výkony? Žádná sláva

Vzpomeneš si ještě na svoje výkony v Řecku?
„Už si to ani moc dobře nepamatuju. Nebylo to zřejmě žádná sláva (směje se). Spíš to pro měl bylo sbírání cenných zkušeností a poznávání lidí. Neměl jsme tam žádné ambice na medaile.“
A v Pekingu?
„Tam už bych určitě chtěl bojovat o medaile. Aspoň v té kouli. Snad nějakou placku když tak přivezu.“
Změníš kvůli tomu způsob tréninkové přípravy?
„Určitě. Dělám kromě atletiky ragby. V tuhle dobu mám jednou dvakrát týdně posilovnu, jednou týdně ragby a jednou týdně atletiku. Pokud bych věděl, že stoprocentně pojedu na paralympiádu do Pekingu změnilo by se to. Asi by potom byla jednou až dvakrát týdně atletika a házení, jednou až dvakrát týdně posilovna. A někam bych tam musel ještě nacpat i to ragby.“
Trénoval bys v Chrudimi, za kterou startuješ v Českém poháru?
„Problém je v tom, že já jsem z Trutnova, teď bydlím v Praze, a klub mám v Chrudimi.
Do toho ještě pracuju a studuju. Takže toho mám hodně a bude náročné to skloubit. Ale zřejmě bych trénoval v Praze a třeba jednou za měsíc by se udělalo nějaké víkendové soustředění v Chrudimi.“
Jak jsi na tom vůbec v Českém poháru?
„Docela špatně. Na prvních třech závodech jsem letos nebyl, dával jsme do kupy házecí kozu, aby to bylo v dobré stavu. Takže mně ty výsledky či body z úvodních závodů seriálu samozřejmě chybí. Ale teď počítám s tím, že ty moje výkony a získané body postrčí ještě nahoru.“
Kromě koule ještě házíš dalším náčiním. Máš i tam šanci na Peking?
„Ještě házím oštěpem a diskem. Ale není to tak dobré jako v kouli. Snad jedině v oštěpu se můžu přiblížit na B limit.“