RADIM KULHÁNEK ve středečním utkání prodal zkušenosti z jedné sezony v extralize a soupeřova brankáře pokořil třemi góly. První znamenal vedení 1:0, druhý otevřel dvorský účet druhého poločasu a třetí celý zápas uzavřel.

Do Dvora Králové přijela Dukla Praha. Na jak moc se vám vybavil zápas, který jste ve Strži se stejným soupeřem sehráli před pěti lety? Na co si z něho vzpomínáte?
Na extraligu vzpomínám docela rád, i když jsme si v ní zahráli jen jednu sezonu. Prostě šlo o výbornou zkušenost. Domácí zápas s Duklou byl asi náš vůbec nejpovedenější, těsně jsme prohráli, ale výkon to byl tenkrát parádní. Asi nejvíc vzpomínám na nahazovačku, která se nám povedla s Jirkou Grohem hned na úvod zápasu.

Bohužel pro dvorského fanouška, ale i pro vás, přijeli hosté v hodně „okleštěné" sestavě. Byl jste rád, nebo vás naopak zamrzelo, že si nezahrajete proti TOP týmu Dukly?
My jsme sestavu soupeře moc neřešili, ale očekávali jsme, že k nám plnou sílu nevezmou. V první lize se nám momentálně moc nedaří, tak to pro nás byla určitě výhoda. Na druhou stranu jsou ti jejich kluci hodně běhaví, což většině z nás úplně nevyhovuje (usmívá se).

Začátek zápasu se vám vydařil, i díky vašemu úvodnímu gólu jste brzy vedli 2:0. Věřili jste si v té chvíli na soupeře?
Určitě bylo dobře, že jsme si hned na začátku zápasu ověřili, že s Duklou můžeme hrát. Hlavně jsme se chtěli vyvarovat zbytečných ztrát v útoku, protože jsme věděli, že nás Dukla může rozebrat rychlými protiútoky. Jinak já osobně jsem věřil, že se žádný debakl konat nebude.

Poločasový stav byl vyrovnaný. Jaké byly plány do druhého? Co jste si říkali v kabině?
V kabině jsme si vyčetli hlavně lehkovážné zakončení v jasných šancích a upozorňovali jsme se na to, abychom soupeři nedávali míč po našich zbytečných ztrátách. Do druhého poločasu jsme šli s tím, že nemáme co ztratit, chtěli jsme hrát to, co v první půli, hlavně hru zpomalovat a v útoku nebláznit.

I po pauze to dlouho vypadalo na dramatickou zápletku. Rozhodla pasáž od stavu 16:18, kdy hosté odskočili do pětibrankového náskoku, souhlasíte?
Tyhle chvíle měly na výsledek zásadní vliv, ale nám se útočná fáze zadrhla už na začátku druhé půle. Jeden gól za patnáct minut je žalostně málo. Za stavu 16:18 jsme měli asi tři tutovky, nedali jsme a naopak naše chyby Dukla nemilosrdně potrestala, čímž rozhodla.

Nakonec jste prohráli o pět branek. Berete tento výsledek jako úspěch nebo cítíte, že jste v utkání měli na víc?
V naší situaci je myslím prohra o pět přijatelná. Musíme vzít v potaz, že mladý tým máme i my. Lukáši Pichovi je 17, Kubovi Kirschbaumovi, Tomáši Tomešovi ani Michalovi Paclíkovi ještě není ani 20, takže například pro ně jsou takové zápasy parádní zkušeností do budoucna, kdy by právě tihle kluci měli dvorskou házenou táhnout.

Zápas navštívily tři stovky diváků. Nečekal jste jich přece jen víc? Vždyť Dukla Praha nehraje ve Dvoře Králové každý den.
Všem fanouškům, kteří na naše zápasy chodí, je třeba poděkovat. Když srovnám návštěvy v jiných prvoligových městech, tak Dvůr je jednoznačně na výši. Věřili jsme, že jméno soupeře přitáhne velkou návštěvu. Atmosféra byla fajn a doufám, že jsme výkonem navnadili i ty fandy, kteří zůstali doma.

V dresu soupeře nastoupil královédvorský rodák Jakub 
Kastner. Co jste říkal na jeho výkon a špičkovali jste se trochu před zápasem?
S Kubou jsme byli asi před čtrnácti dny na bowlingu a cestou domů jsme situaci docela rozebrali. Hecování ani moc neprobíhalo, něco padlo jen na hřišti při utkání. Kuba odehrál výborný zápas, v týmu Dukly je už skoro nejstarší, takže se na něj spoléhá. Ač křídlo, hrál dost minut na spojce a vedl si, myslím, výborně. Zlobil nás hlavně góly po rychlém rozehrání. Tentokrát za „trojského koně" nebyl (úsměv).

V první lize se vám zatím nedaří podle představ. Mohl by výkon mužstva proti extraligovému soupeři pomoci psychice tak, aby se dostavily lepší výsledky?
Já doufám, že nám středeční zápas pomůže. Výkon nebyl vůbec špatný a hlavně se nám podařilo hrát bez větších výkyvů po celých šedesát minut. Když podobnou hru předvedeme i ve zbytku podzimní části první ligy, mohli bychom mít před sebou o něco klidnější jaro.

… rozhovor s nejlepším střelcem Dukly Praha

"Góly? Měl jsem něco slíbeného od mamky"

První start za A tým Dukly Praha zažil již v roce 2009, o tři roky později se stejným klubem slavil domácí titul a zároveň se podílel na zlaté medaili českých akademiků na mistrovství světa v Brazílii. Třiadvacetiletý královédvorský odchovanec JAKUB KASTNER (na snímku) dostal už podruhé možnost zahrát si ve svém rodném městě proti „svým" a výkonem dvorské publikum rozhodně nezklamal.

Jakube, po pěti letech jste se „herně" vrátil domů. Jak jste se na zápas proti mateřskému klubu těšil?
Těšil jsem se hodně, zase tak často se mi asi nestane, abych mohl nastoupit proti svým kamarádům. Ale kdybychom se potkávali v lize, jako před pěti lety, tak bych se vůbec nezlobil.

Vybavil se i vám poslední vzájemný duel, který jste s Duklou ve Dvoře sehráli ještě v nejvyšší soutěži? Pamatujete výsledek?
No, jelikož jsem byl tenkrát za dřeváka (usmívá se), tak se mi určitě vybavil. Skončilo to naší šťastnou výhrou o gól, tuším 21:22.

Tentokrát jste přijeli v hodně oslabené sestavě, přesto jste dokázali vyhrát poměrně přesvědčivým rozdílem. Jaký to byl ve středu zápas?
Nebyli jsme kompletní, protože nás čeká nabitý program s evropskými poháry. Takže jsme nějaké hráče nechali doma. Zápas to přesto byl pohledný před pěknou návštěvou. Já osobně jsem si ho užil a musím domácí za předvedený výkon pochválit.

Máte pravdu, Dvoráci dlouho kousali. Překvapoval vás poločasový stav 10:10? A co jste vůbec říkal kulise celého utkání?
Jak jsem již říkal, přijeli jsme s velice mladým kádrem, dva kluci hráli za muže vůbec poprvé, proto i takový výsledek. Ale to nemění nic na tom, že jsme měli průběh zápasu diktovat my a se soupeřem, i když kvalitním, se netahat tak dlouho. Dále si myslím, že někteří mladíci měli trochu strach, protože poslední zápas ve Dvoře vznesl vlnu nevole, i když za to mohl funkcionář hostujícího týmu. Jinak mě atmosféra mile překvapila, takhle plnou halu jsem tu dlouho neviděl.

Vám se před zmiňovanými pěti lety proti kamarádům nepodařilo skórovat. A teď jste hned na začátku nedal sedmičku! Vrátily se vám myšlenky na onen „zakletý" duel i v této chvíli?
Já na ni jít nechtěl (smích)… Vím moc dobře, jak mě Babča (brankář Dvora Martin Babčaník – pozn. aut.) před pěti lety smazal. Ale nakonec to takový průšvih nebyl, i když mně ji vykopl. Jasně, ty myšlenky se mi vrátily, na druhou stranu jsem v tom momentu asi dost fanoušků potěšil, a to taky není k zahození.

Nakonec jste se s pěti góly stal nejlepším střelcem Dukly. Takže návrat domů berete za vydařený?
Měl jsem něco slíbeného od mamky, tak jsem je prostě dát musel. Ale z tolika šancí, to už tak slavné není. Nicméně postupujeme do dalšího kola Českého poháru, takže ano, středeční utkání hodnotím jako vydařené.

Jak moc vás mrzelo, že kvůli zranění nemohl nastoupit váš kamarád Jirka Groh?
Možná dobře, že nehrál. Kdo ví, jak by to dopadlo. Ale samozřejmě mě to mrzí, jenže on už to jednou s tím návratem po zranění uspěchal a jak to dopadlo, byl rok mimo. Takže ať se dá dohromady a zahrajeme si proti sobě na jaře na palubovce Jičína.

Kam podle vás sahají letos ambice Dukly. Máte šanci zopakovat čtyři roky starý titul?
Předsezonním cílem byl postup do play off, který stále platí. Důvodem je omlazení kádru, od kterého se čekají úspěchy do pěti let. Takže o titulu se můžeme bavit, ale ne v polovině sezony. Nicméně medaile by byla krásná.