Ta zasáhla již do svého třetího závodu, když po distanci na 3000 a 1500 metrů předvedla své umění i na kilometrové trati. A bylo z toho potřetí umístění v první dvacítce. Tentokrát dívka ze Dvora Králové nad Labem rozdávala úsměvy do kamer po 19. nejlepším čase závodu.

Zmiňovaná radost značila spokojenost závodnice, zároveň ale i pozdravy domů. A kdo by si je měl zasloužit víc než maminka Věra, která si mohla prsty umačkat, aby pomohla dceři ke zdolání co největšího počtu soupeřek. „Ani nevím, co k tomu říci. Ještě teď jsem ve velmi příjemném šoku a přiznám se, že po její jízdě mi i slzy tekly,“ hlásila včera Věra Zdráhalová čtyři hodiny po závodě.
Pro Krkonošský deník se ale rozmluvila mnohem víc a zde jsou její dojmy z dosavadního průběhu olympiády v Koreji.

Jak byste popsala třetí závod své dcery? Životní čas a hlavně potřetí umístění mezi nejlepšími rychlobruslařkami planety…
Jedním slovem famózní jízda. Neuvěřitelná forma. Podpora Martiny Sáblíkové při trénincích, stejně tak jako správné naladění před závodem, to podle mne ruku v ruce nese ovoce. Niky má vedle sebe skvělou učitelku a neuvěřitelného člověka, od kterého je čemu se učit. Při těchto Hrách má přitom trochu smůlu na soupeřky na startu. Jsem přesvědčena o tom, že teď při tom třetím závodě, kdyby ji los přiřkl třeba Iren Wüstovou, stlačila by čas ještě níže. Tak dobře se jí podle jejich slov jelo. Samozřejmě jak sama říká, povzbuzovaní parťačky Martiny i hokejového týmu v hledišti udělá také svoje.

Na Nikole se navíc musí projevovat i nějaká nervozita. Ona ale jako by ji nechávala v šatně. Vnímáte to podobně?
Kdepak. Vím, že má strašnou trému. Už to na ni prostě poznám. Ale život na ledě od mládí ji naučil, že to spadne prvními kroky. Ať to bylo u hokeje nebo teď u rychlobruslení. Ona má navíc ten dar koncentrace. Prostě překlapne a vnímá už jen to, co má. Snaží se ze sebe dostat maximum.

Berete středeční výsledek s ohledem na ten rekordní čas jako zatím nejpovedenější závod ze tří dosavadních?
To nemohu takhle říct. Mě osobně překvapuje na všech tratích. Středeční den byl snad mimořádný nejen kvůli zajetému času, ale také i kvůli tomu, že se nezalekla toho seznamu neuvěřitelných jmen, jaká jsou po mnoho let na špičce rychlobrusleni. Navíc kilometr je jejich doména. Ukázala, že i ona si sen muže splnit.

Nikolu čeká ještě závod s hromadným startem. S jakými plány myslíte, že půjde do něj?
Samozřejmě chce postoupit do finále, kdo by také nechtěl (úsměv). Bude to ale těžké. Dodnes nikdo neví, kolik bude postupových míst a pokud postoupí, bude hodně těžké jet tak náročný závod ve stejný den podruhé. Je to i trochu o štěstí, každý závod je jiný.

Hodně se napsalo o podpoře, jakou Nikola vrací Martině Sáblíkové. Jak moc jsou jedna pro druhou důležité třeba teď před Martiny pětkou?
Jedna pro druhou si jsou přínosem. Vzájemně se dovedou podpořit, vyhecovat se, utěšit se. Myslím, že tak by to mělo být. V psychické pohodě a s podporou parťačky se všecko daří lip.

Co říct závěrem? Martina Sáblíková je dnes již na svých čtvrtých Zimních olympijských hrách. Při pohledu na věk Nikoly se možná máme na co těšit!