Jedná se o jeden z nejhodnotnějších výkonů historie českého plavání. Lepší na padesátce motýlkem už je jen legendární Ilona Hlaváčková.

Teprve sedmnáctiletá dívka z Trutnova, ANETA PECHANCOVÁ, šokovala na mistrovství republiky dospělých v pražském Podolí všechny přítomné, když v závěrečný den šampionátu zaplavala čas 27,73. Od vymazání Hlaváčkové z tabulek ji dělilo pouze jedenatřicet setin.

Ale pozor! Hlavní zpráva závodu zní: Aneta Pechancová splnila limit pro mistrovství světa a pojede do Říma! „Nevěřila jsem tomu. Ale jen, co jsem vylezla z vody, chtěli po mně rozhovory,“ smála se talentovaná plavkyně z Lokomotivy Trutnov.

Už před dvěma týdny na mistrovství České republiky dorostu v Ostravě jste si vytvořila nový osobák 28,35. Překvapilo vás, že jste se i v Praze opět dokázala zlepšit?
Vůbec jsem to nečekala. Říkala jsem si, že bych mohla plavat kolem hranice 28 vteřin a ubrat pár setinek, ale šest desítek dolů, to mě ani ve snu nenapadlo.

Co vám první problesklo hlavou, když jste se po dohmatu otočila a podívala se na tabuli?
Po pravdě řečeno, na tabuli jsem vůbec neviděla. Potom, co jsem dohmátla, tak první, co jsem viděla, byl radostný výkřik mého trenéra. (směje se) Následně jsem slyšela, jak do mikrofonu vyprávějí, že mám limit na mistrovství světa a titul mistryně republiky.

Věřila jste tomu?
Právě, že moc ne. Ale jenom, co jsem vylezla z vody, po mně chtěli rozhovory, tak jsem si říkala, že snad něco pravdy na tom bude. (zase se směje) Hodně mě to zaskočilo, opravdu jsem to nečekala.

Měla jste už během závodu pocit, že by to mohlo být dobré?
Cítila jsem, že tam je rychlost, že tam je dynamika, že to prostě jede. Před startem jsem se na závod opravdu neuvěřitelně soustředila. Byla jsem půl hodiny zavřená jen sama do sebe. Nevnímala jsem okolí. Chtěla jsem plavat co nejlíp, protože už asi dva měsíce jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych to třeba i mohla vyhrát, že taková šance tady ještě nebyla. Takže, když jsem skočila do vody, měla jsem tmu a jenom jsem plavala.

Čemu nejvíc přisuzujete, že z toho byl nakonec tak vynikající čas?
Rozhodně si myslím, že to bylo tou obrovskou koncentrací. Neskutečným způsobem jsem se na závod dokázala soustředit. A hlavně mi všechno sedlo. Fazónu jsem měla výbornou už před čtrnácti dny na dorostu. Určitě je to podložené tréninkem, protože za letošní sezonu jsme toho udělali opravdu hodně.

Zmínila jste, že jste si pohrávala s myšlenkou závod vyhrát. Ale co myšlenka na splnění limitu pro mistrovství světa. Ta vás nenapadla?
Ne. Ta vůbec. Některé slečny z finále se mě právě ptaly, kolik je vůbec limit, jestli mám nějakou šanci. Ale já jsem vůbec nevěděla, jaký je limit. Jen jsem tušila, že je pod hranicí 28 vteřin, což pro mě byl hodně dobrý výkon.

Jak jste oslavila postup na světový šampionát?
Ještě nijak. V neděli jsme přijeli z Prahy kolem půl desáté, takže jsem si jen vybalila, skočila do postele a spala. V pondělí jsem zase lítala po městě a fotila se na akreditačku na mistrovství světa, odpoledne trénink. Ještě nebyl čas to nějak oslavit.

A proběhne něco?
Uvidíme. Ale naši určitě něco přichystají. Loni, když jsem se dostala na mistrovství Evropy, mně připravili dort.

Jak prožívali váš úspěch?
Oba se mnou byli přímo v Praze. Mamka asi hodinu v kuse brečela, nebyla schopná žádného slova. (usmívá se) Měli jsme obrovskou radost. Myslím, že pro Trutnov je to obrovský úspěch.

A co trenér?
On z toho byl úplně hotový. Přáli mi i lidé kolem bazénu se slovy jako: Jéžiši Aneto, ty nemůžeš plavat tak rychle, protože toho svýho trenéra přivedeš k infarktu. (směje se) Přiběhl ke mně a líbal mě. Měl velkou radost.

Šampionát v Itálii je až koncem července. Co vás čeká v následujících týdnech?
Ve středu (dnes) odjíždím do Strakonic, kde bych se měla připravovat s lidmi, které čeká start na mistrovství Evropy juniorů. Odjíždějí tam z Trutnova dvě slečny, tudíž mi odjíždí i trenér a neměla bych tady s kým trénovat. Proto jedu s ním. Samozřejmě tréninky budu mít individuální. Ale trénovat bych měla i na to mistrovství Evropy juniorů, kde budu jako divák i jako plavec. No a pak v pondělí, třináctého večer, už máme v Praze nástup s dalšími limitáři na svět, kde spolu budeme trénovat a stmelovat kolektiv.

Tušíte, čeho byste na mistrovství světa mohla dosáhnout?
Netuším. Mám akorát jen jeden jediný cíl, a to zopakovat to, s čím jsem se tam dostala. Znovu prolomit hranici osmadvaceti vteřin a ukázat, že jsem tam oprávněně a ne, že to byl jen nějaký úlet. Umístění, myslím, že v této chvíli není vůbec důležité. Vzhledem k mému věku tam jedu na zkušenou a podívat se na ty nejlepší.

ÚSPĚCH OČIMA TRENÉRA

„Výkon to byl samozřejmě překvapivý, protože si zlepšila osobní o šest desetin. Když si uvědomíme, že jenom o tři desetiny lépe plavala taková legenda, jako Ilona Hlaváčková, která ve své době patřila k předním světovým plavkyním, výkon má opravdu vysokou hodnotu. I vítězství o pět desetin před druhou závodnicí je velké překvapení. S Anetou v podstatě nikdo moc nepočítal, ale ona strašně moc chtěla vyhrát. Říkala, že konstalace je taková, že buď teď, nebo nikdy, vyhraje svou první zlatou na MČR dospělých. To, že nakonec pojede na mistrovství světa, je obrovské překvapení. Aneta je závodnice, u které hodně závisí na soustředění. Když se na závod soustředí, dokáže plavat na sto padesát procent. A naopak. Když k závodu přistoupí vlažně, je schopna plavat velice špatně.“ Pavel Pokorný

Jak si v pražském Podolí vedli ostatní?

Shoda některých okolností zřejmě připravila o účast na MS Alžbětu Řehůřkovou, která si z Podolí odváží mistrovský titul z polohové čtyřstovky, dvě stříbrné medaile ze závodů na 800 a 1500 m VZ a bronz ze závodu na 400 m volným způsobem. Skvělé stříbro vybojovala v závodě na 200 m znak Martina Elhenická, která časem 2:16,81 zaostala o 0,4 s za českým dorosteneckým rekordem. Trutnovské ženy ve složení Morávková, Elhenická, Řehůřková a Pechancová po velké únavě z individuálních startů neobhájily zlaté medaile ve štafetových závodech na 4×200 a 4×100m VZ. V obou štafetách „dohmátly“ druhé. Ve dvoustovkové štafetě nestačily na Kometu Brno a ve stovkové na ženy Zlína. Medaile jen těsně unikla Barboře Morávkové, která na nejkratším sprintu obsadila čtvrté místo. Jana Zaplatilková byla pátá na 1500 m VZ a svoji premiérovou finálovou účast vybojoval Patrik Krause v závodě na 1500 m VZ, když vybojoval 8. místo. Medailová bilance Trutnova: 2 zlaté – 5 stříbrných – 1 bronz.