Finále vyhrála hladce dvakrát 6:2 a potvrdila roli nejvýše nasazené. Jen chvilku po zisku druhé sady vítězka z rukou ředitele turnaje Michala Vágnera převzala krásný pohár a poté už si našla chvilku na odpovědi pro Krkonošský deník.

Nikolo, kam řadíte vítězství ze Dvora Králové, kde zdejší Juta cup patřil do seriálu Optim tour?
Šlo o áčkový turnaj, což je v České republice největší, jaký mohu hrát. Vítězství je velkým úspěchem, hlavně pro mě, protože jsem si myslela, že tady nic neuhraju. Beru to jako překvapení a jsem za to moc ráda.

Vedle velmi slušných prize money si odvážíte i krásný velký pohár. Máte už podobných doma hodně?
Musím přiznat, že ani nevím, zda jsem v ženách už nějaký takový turnaj vyhrála. Možná jsem byla nanejvýš druhá. Rozhodně jde o můj zatím největší úspěch. Vyhrávat jsem zvyklá spíš ve čtyřhrách. 

Když jsme u deblu. V tom jste se představila i zde a partnerkou vám byla domácí Gabriela Knutsonová. Co scházelo k tomu, abyste nyní slavila vítězný double?
No, možná i pořádná rozcvička. Hned v našem prvním zápase jsme šly na kurt takové zatuhlé, nějak jsme to neřešily a nedokázaly jsme se vyhecovat. Soupeřky hrály dobře, v supertiebreaku to bylo 9:9. Bohužel jsme to nedotáhly.

Ženskou dvouhru ve Dvoře Králové nad Labem ovládla Nikola Tomanová z TK Slavia Orlová.Zdroj: Michal Vágner

Díky svému triumfu jste v Optim tour rázem poskočila na sedmou příčku. Budete se nyní soustředit na další dva turnaje této série a případný další posun?
Ještě se budou hrát turnaje v Mladé Boleslavi a Brně, ale zatím nevím, zda se jich zúčastním. Nyní mě čeká turnaj ve Vídni, potom je mistrovství republiky, kde bych ráda uspěla. Spíš než na Optim tour se chci ale soustředit na patnáctkové turnaje.

V rámci Optim tour se hraje šest turnajů a vítězka každého z nich si zajišťuje automaticky účast na turnaji Masters. Tu máte nyní tedy jistou.
To je sice pravda, ale teprve uvidím, jak na tom se svým turnajovým kalendářem budu. Vše je ještě za dlouho, nevím, co zdraví a psychika.

Momentálně po čtyřech turnajích seriálu vévodí Adéla Jarošová, se kterou jste se zde ve Dvoře utkala v semifinále. Zvítězila jste poměrně hladce 6:2 a 6:0.
Určitě šlo o hodně těžkou soupeřku, ale Adél hrála předtím více než tříhodinový zápas a bylo znát, že už je unavená. Začátek byl hodně těžký, pak už jsem však sama viděla, jak jí docházejí síly, a říkala jsem si, že to prostě musím vyhrát. Nechci říkat, že to bylo lehčí, ale šlo to dobře. Nejtěžší pro mě každopádně bylo první kolo. Byla jsem jako nejvýše nasazená dost nervózní a trvalo mi, než jsem se rozehrála. Když jsem se ale dostala přes druhé kolo, šlo to tak nějak samo (úsměv).

Letošní Juta cup byl extrémně náročný vinou opravdu tropického počasí. Dalo se to vydržet?
Nechci říct, že mi porážka v deblu pomohla, ale pravda je, že jsem díky tomu nemusela hrát čtyři utkání za den. Třeba Sabina Machalová, má finálová soupeřka, hrála v pondělí právě čtyři zápasy, kdežto já jen dvě dvouhry. Měla jsem čas regenerovat. V tom vedru by to jinak bylo mnohem náročnější.

Když jste tedy měla volno, stihla jste se projít městem a podívat se třeba do ZOO?
Prošla jsem si tu pěkné centrum města včetně náměstí, ale ZOO, kde jsem byla před dvěma lety, jsem tentokrát nestihla. Já jít i chtěla, ale nikdo se nechtěl přidat, naopak mi holky říkaly, že jsem v tom vedru šílená. Spaly jsme tu ale někde na farmě, tak jsem viděla alespoň tamního oslíka (smích).