'Na olympiádu myslím, ale teď jsou tu ještě jiné závody'

Nejen, že je stálou členkou reprezentační výpravy České republiky, ale v posledních letech se zařadila do absolutní špičky na oblíbenosti stále více získávajícího sportu. A začala také sbírat i medailové úspěchy.

Vloni poprvé vystoupala na stupně vítězů pro individuální stříbrnou medaili. A protože je v letošní sezoně biatlon součástí olympijských her, je cíl jasně vytyčen.

Biatlonový rok pro sympatickou závodnici z Krkonoš začal náramně. Při premiérovém startu se smíšenou štafetou dosáhla díky neuvěřitelnému poslednímu úseku Ondřeje Moravce na zlatou příčku a i vlastním výkonem si potvrdila na úvod formu z přípravy. Dlouho se přitom zdálo, že vyhrají Francouzi.

Zkušený Martin Fourcade ale vyrobil takové chyby, že ztratil luxusní více než minutý náskok. A tak se mohli radovat do té doby druzí čeští biatlonisté, ze kterých se v očích veřejnosti rázem stali vážní adepti také na olympijský úspěch.

Start Světového poháru vám i ostatním členům štafetového týmu vyšel náramně. Jak jste se cítila?
Bylo to nádherné. Je opravdu super pocit postavit se na ten nejvyšší stupínek.

Jaké jste měla bezprostřední emoce?
Byla jsem strašně šťastná. Vlastně se mi tomu vůbec nechtělo věřit.

Doufala jste vůbec, že by Francouzi mohli velký náskok ztratit?
Když jsem viděla, jaký má Francie náskok, tak jsem si říkala, že když zůstaneme druzí, bude to skvělé. A ono se stalo, co se stalo. Fourcade musel na tři trestná kola, tak jsem Ondrovi strašně držela palce, protože to byla ohromná šance. A on ji využil.

Je nedělní úspěch vašim dosavadním maximem?
Takhle to asi nejde brát. Nedělní úspěch je mým dosavadním maximem ve štafetách. Zvítězili jsme jako tým. Individuální výsledky jsou trochu něco jiného, tam si nejvíce cením loňského druhého místa.

Svůj úsek jste dokončila druhá. Těšíte se už na individuální starty?
Na závody se těším. Tréninků bylo dost, tak teď konečně můžeme prodávat to, jak jsme přes léto makali.

Ještě bych se rád vrátil k přípravě. Kde a jak jste se připravovala? Využila jste také „domácí" krkonošské podmínky?
Příprava byla víceméně stejná, jako v loňském roce. Fungovalo to, tak proč něco měnit? Doma jsem pár tréninků zvládla, ale byli jsme dost v cizině – v Rakousku, Slovinsku, Německu nebo Norsku a podobně.

Změnila jste strategii na střelnici. Jak velká je to změna, když se nezačíná střílet od prostředního terče, ale od krajního?
Změna to zase tak veliká není. Je to hlavně o hlavě. A já doufám, že se mně ji tímto podařilo oblbnout.

Jaké máte pro letošní sezonu ambice? Předpokládám, že nebudete chtít, aby nedělní výsledek byl vrcholem roku?
Ambice jsou samozřejmě vysoké. Jsou to spíš takové sny, které bych nerada ventilovala. Takže si je spíš nechám pro sebe (usmívá se).

Myslíte v koutku duše už na Olympijské hry?
V koutku duše určitě. Zatím to sice není nijak intenzivní, ale olympiáda je zkrátka olympiáda. Nyní se ale soustředím na následující závody.