Sobotní část závodu byla totiž zrušena, a tak se pořadí již nezměnilo.

„Věřím, že by Roman ještě mohl v případě dobrých podmínek zabojovat o medaili. Ale zároveň je mi jasné, že po boji je generál každý," řekl třeba trenér reprezentace České republiky David Jiroutek.

Sám Koudelka byl ale ze šestého místa nadšený. Fakt, že bylo mistrovství zkráceno na polovinu, ho sice netěšil, ale starosti si z toho nedělal.
S blonďatou hřívou na hlavě rozdával úsměvy.
Zůstal skromný, získal ale velké sebevědomí.

Před koncem roku vás asi myšlenky na šesté místo z mistrovství světa nenapadly. Je to velké zadostiučinění?
Kdyby mi to někdo řekl, praštil bych ho. Šesté místo, které mě vyneslo i na nejnižší stupeň při ceremoniálu, je pro mě hodně emotivní. Užil jsem si každou sekundu tohoto závodu. Beru to jako odměnu za všechny patálie, kterými jsem si prošel. Zároveň věřím, že budu mít v budoucnu možnost popasovat se ještě o ty nejvyšší příčky.

Už v pátek jste řekl, že byste v sobotu radši neskákal. Nevadilo vám, že se MS nemohlo doskákat podle předepsaných pravidel?
Naopak. Byl jsem rád, že to pořadatelé ukončili. Protože s touhle variantou jsem počítal. Asi do pěti hodin jsem sice byl v očekávání, jestli se závod spustí, pak už to bylo jasné. Podmínky na můstku opravdu nebyly dobré. Foukalo ze všech stran a byl by to hazard.

Po šesté hodině se ale přece jen zdálo, že se létat bude.
Byl jsem vylekaný. Sice jsem věděl, že ke mě se to až nedostane, protože poryvy byly tak veliké, že by určitě někdo ze začátku skončil na nosítkách, ale nebylo to nic příjemného. Naštěstí to rozhodnutí ale vzala jury hned zpátky a šlo se na předávání.

Byl jste na závod připravený?
Jak jsem říkal. Asi do pěti hodin jsem s tím počítal, pak už nebyla šance.

Měl jste detailnější informace během neustálého odkládání?
Když jsem byl na věži, poznal jsem sám, že se skákat nebude. Asi hodinu a půl jsem tam strávil, výraznější změna nenastala.

Máte v hlavě fakt, že nebýt zdravotních lapálií, mohl jste být třeba na špici Světového poháru?
Takhle nepřemýšlím. Klidně to naopak mohlo být mnohem horší. Spíš si říkám, že někdo nahoře chtěl, abych ve sportování trochu přibrzdil. Dával jsem sportu všechno, takže to bylo asi trochu i potřeba. Uvědomit si, že nejsou jen skoky. To se mu podařilo. Teď už bude jen na mě, abych se vrátil na místa, kde bych chtěl být.