Bič na sportovce. Tak nějak lze označit nový Světový antidopingový kodex, který začal platit od letošního roku. „Některá pravidla jsou nesmyslná, dokonce bych řekl, že je to lezení do soukromí sportovců,“ podotýká MUDr. JIŘÍ NEUMANN, který působí v pozici šéflékaře české atletické reprezentace.

Světová antidopingová agentura WADA si od změn slibuje zvýšení účinnosti boje proti dopingu. „Musím zdůraznit, že nebyl důvod něco předělávat. Tímto WADA jen přilila olej do ohně,“ soudí majitel zdravotního střediska Sportklinik v Hradci Králové.

Kodex se vztahuje na všechny olympijské sporty, řídit se jím musejí všichni sportovci se statutem reprezentanta, profesionální členové sportovních center mládeže a středisek, jako jsou USK či Dukla.

Jmenujte body nového antidopingového kodexu, s nimiž nesouhlasíte?
Začnu od nejméně bolestivého nařízení. Dříve stačilo při dopingové kontrole odevzdat zhruba 50 mililitrů moči. Nyní už je třeba 75. Někdo si řekne, 25 mililitrů? Co to je? Ale ubezpečuji vás, že dát jen o toto množství více je zejména u vytrvalostních disciplín velký problém. Ale tohle je pouze jedno procento problému antidopingových pravidel.

Který je podle vás ten nejpřísnější?
Diskutabilních nařízení je víc. Tím nejpalčivějším je podle mne ten, že každý sportovec musí dva až tři měsíce dopředu posílat do centrálního registru antidopingového výboru místo a čas, kde se bude v který den pohybovat. Dopingová kontrola pak namátkově chodí na uvedená místa. Pokud dvakrát sportovce nedostihne, už dochází k sankcích. A zde jsou tresty opravdu přísné – zastavení činnosti snad až na rok a půl. Podle mne jsou tohle nesmyslné kroky, dokonce bych řekl, že je to lezení do soukromí. Sportovec je také jen člověk, který kromě sportu řeší i běžné starosti, potýká se s nečekanými událostmi. Takto se lehce může dostat do problému. V tomto směru stojím na straně sportovců. U některých lidí nebudu populární, ale jako sportovní lékař s řadou pravidel nesouhlasím.

Jak se k celé věci staví Český antidopingový výbor?
S oznámením změn si mnoho práce nedal. Přestože vešly v platnost 1. ledna 2009, obdrželi jsme informace teprve 10. prosince loňského roku. V Praze proběhl seminář, den předtím nám obsah kodexu poslali mailem. Co se ovšem týká změn v mezinárodním kodexu, tak Českému antidopingovému výboru nemohu nic vytýkat. Nelze obviňovat doktora Chlumského či doktora Nekolu, že oni jsou ti tvůrci. Kodex vytvořila Světová antidopingová agentura, oni ho museli přijmout.

Jak vy byste řešil otázku dopingových kontrol?
Nejsem povolaný člověk, abych tohle řešil. Hlavně musím zdůraznit, že nebyl důvod něco předělávat. Tímto WADA jen přilila olej do ohně. Zatím je relativně klid, protože kodex platí necelý měsíc a řada sportovců o změnách ani neví. Když budu mluvit za atletiku, tak trenéři už byli informováni a někteří z nich se na mne obrátili. Konzultovali jsme to spolu, a nadšení rozhodně nebyli.

Lze se proti těmto nařízením nějak ohradit?
Dovedu si představit, že by se sportovci spojili a jednotně vznesli námitku proti těmto nařízením. Ale účinek bude nulový. I z mé strany je tohle jen výkřik, musíme se podřídit. I kdybych nechal obeslat všechny české reprezentanty, od fotbalistů, hokejistů počínaje až po atlety, sepsali bychom petici, tak v podstatě je to jenom petice. Zveřejní se někde v novinách, a tím to skončí.

Těmito kroky dopingoví komisaři vytvoří hon na sportovce, který se dotkne i těch „čistých“. Kam to podle vás až povede?
Boj proti dopingu stojí hodně peněz a myslím si, že ve finále je marný. Počet usvědčených sportovců bych označil za jedno promile. Proto očekávám, že se v horizontu sedmi až deseti let stane něco převratného. Sám nevím, co to přesně bude, ale tento stav je neudržitelný. Odhadl bych to, že dojde ke zmírnění pravidel. Tím nechci říct, že bych povolil anabolika, steroidy, růstové hormony a další takové látky.

Je pravda, že na atletiku spolu s cyklistikou dopingoví komisaři obzvlášť zaměřují svoji pozornost…
…jenom do toho vložím zajímavou poznámku. Vzhledem k tomu, že z pozice lékaře mám přehled o řadě sportů, nabývám dojmu, že z hlediska dopingu je jedním z nejhorších sportů golf.

Golf?!
Možná mě golfisté po těchto slovech nebudou mít rádi, ale mám signály, že řada golfistů používá za účelem zklidnění a lepšího soustředění takzvané beta–blokátory. To jsou léky, které zpomalují srdeční frekvenci. Je to tvrdé zjištění - golf a doping! Řeknu na rovinu: Lék, který během několika málo minut ovlivní moji tepovou frekvenci, je velmi nebezpečný. Zdravý člověk má 60 až 80 tepů za minutu a oni požitím této látky sníží svoji tepovou frekvenci na 40. Tohle je pro mne velký kalibr, který hraničí až se sebepoškozováním. Klidně to může skončit i smrtí.

Beta–blokátory jsou přitom na seznamu zakázaných látek. Jsou využívány ve sportech, kde je potřeba klid a soustředění. Jenže případů, kdy byl sportovec usvědčen z jejich užití, je málo. Golfista snad mezi nimi nebyl…
Záleží na tom, jak jsou analyzátory dopingu nastaveny. Když vezmeme golfistu, při kontrole zjistí, že neužívá anabolika, EPO… Jasně, on užil beta–blokátor…

Ovlivní podle vás celosvětová finanční krize také oblast dopingu? Na jedné straně se dávají peníze na vývoj nových látek, na druhé pro jejich odhalení. Která strana bude mít navrch?
Finanční krize podle mne vývoj dopingu nezpomalí. A to z toho důvodu, že je to komerční záležitost. Zájem o nové prostředky je stále. Naopak si dovedu představit, že se může promítnout do hospodaření antidopingových agentur a výborů. Jsou to příspěvkové organizace, které jsou placeny ze sponzorských peněz. Může se stát, že WADA dostane místo sta milionů eur na tři roky jen devadesát dva. Pak za rok neprovede tisíc kontrol, ale jen devět set třicet, nebo nebude přijímat nové antidopingové komisaře. Je to ale jen můj soukromý názor. Samozřejmě bych byl rád, kdyby krize nějakým způsobem přispěla k omezení dopingu. Pak s radostí řeknu, mýlil jsem se.